FÜRTHOVÁ Ernestine 5.10.1877-31.10.1946: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ernestine FÜRTHOVÁ
 
| jméno = Ernestine FÜRTHOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Furthova Ernestine portret.jpg
 
| velikost obrázku =  
 
| velikost obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| popisek obrázku =  

Aktuální verze z 12. 1. 2021, 16:54

Ernestine FÜRTHOVÁ
Narození 5.10.1877
Místo narození Praha
Úmrtí 31.10.1946
Místo úmrtí Washington, D. C. (USA)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 518
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138565

FÜRTHOVÁ, Ernestine (též Nini), * 5. 10. 1877 Praha, † 31. 10. 1946 Washington, D. C. (USA), aktivistka ženského hnutí, publicistka

Dcera profesora balneologie na pražské německé univerzitě Enocha Heinricha Kische (1841–1918) a jeho druhé ženy Clary, roz. Fuchsové (1858–1928), matka ekonoma Josefa Herberta Fürtha (1899–1995). V Maiselově synagoze se 1897 provdala za Emila Fürtha (1863–1911). Ve Vídni brzy zakotvila ve společnosti emancipovaných žen bojujících za ženská práva. Po zániku Vídeňského ženského klubu 1902 se stala jednou z dvanácti zakladatelek Nového ženského klubu a od otevření 1903 v něm působila jako knihovnice. 1905 z jejího podnětu vznikl rakouský Výbor pro volební právo žen (1906 protestoval peticí adresovanou poslanecké sněmovně proti spolčovacímu zákonu, zakazujícímu ženám politickou činnost na oficiálním spolkovém základě, a požadoval pro ně přiznání všeobecného volebního práva).

Když manžel 1911 tragicky zahynul, čelila F. zármutku neúnavnou prací v ženském hnutí. Měla rozhodující podíl na svolání vídeňské I. konference o volebním právu žen v březnu 1912, podílela se na vydávání i obsahu časopisů Zeitschrift für Frauen-Stimmrecht (od 1914 Die Staatsbürgerin) a Die Österreicherin. Požadované všeobecné, rovné, přímé a tajné volební právo i pro ženy přinesl až zákon 1918 po rozpadu monarchie. Po anšlusu Rakouska 1938 si vídeňský Nový ženský klub pospíšil s vyloučením židovských členek, stejně však byl na podzim rozpuštěn. F. tehdy uprchla do USA, kde se dožila konce války, ne však už vzkříšení klubu 1949.

D: výběr: Der Krieg und die Frauen, in: Zeitschrift für Frauen-Stimmrecht 2, 1912, č. 10; Der Weltkrieg und die Frauen, tamtéž 4, 1914, č. 8; Die Wirkungen des Krieges auf das Frauenwahlrecht, in: Neues Frauenleben 20, 1918, č. 1–2; Die Arbeitspflicht der Frauen, in: Neue Freie Presse 21. 3. 1918; Wirtschaften oder nur sparen, in: Rohö-Frauenblatt 31. 12. 1921; Krise der Frauenbewegung, in: Die Österreicherin 1, 1928, č. 2; Der Sinn der Frauenbewegung, tamtéž 1, 1928, č. 6; Die Zukunft der Ehe, tamtéž 1, 1928, č. 8; Zu den Wahlen, tamtéž 3, 1930, č. 8; Wahlergebnis, tamtéž 3, 1930, č. 9; Die Frauenbewegung im Deutschen Reich, tamtéž 6, 1933, č. 6; Die Gesetzgebung des Bundesstaates Österreich nach der Verfassung vom 1. Mai 1934, tamtéž 7, 1934, č. 7; Das internationale Frauentreffen in Wien, tamtéž 9, 1936, č. 8; Das Statut der Frau, tamtéž 10, 1937, č. 5–6.

L: E. Malleier, Jüdische Frauen in der Wiener bürgerlichen Frauenbewegung 1890–1938: Forschungsbericht, [b. m.] 2001, s. 59–65; M. Grandner – E. Saurer, Geschlecht, Religion und Engagement. Die jüdischen Frauenbewegungen im deutschsprachigen Raum (19. und frühes 20. Jahrhundert), Wien 2005, rejstřík; E. Malleier, Making the world a better place. Welfare and politics, welfare as politics? Activities of Jewish women in Vienna before 1938, in: Aschkenas 16, č. 1, 2006, s. 261–268.

P: NA, Praha, matrika židovské náboženské obce Praha, HBMa 2514, N 1877 dívky, fol. 157, č. 200 (narození); tamtéž, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 265, obr. 345 (pobyt); tamtéž, matrika židovské náboženské obce Praha, HBMa 2693, O 1897, fol. 74, č. 96 (sňatek); Archiv der Israelitischen Kultusgemeinde Wien, Matrikenamt, Geburtsbuch 1899, fol. 256, č. 2553 (narození syna).

Jan Čech