FÜRTH Heinrich 1824-14.10.1911: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Heinrich FÜRTH | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum naro…“) |
|||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
− | | povolání = | + | | povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák<br />32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br /> |
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
Řádka 39: | Řádka 39: | ||
}} | }} | ||
− | FÜRTH, Heinrich, * 1824 Sušice, † 14. 10. 1911 Plzeň, podnikatel v papírenském průmyslu, finančník | + | '''FÜRTH, Heinrich,''' ''* 1824 Sušice, † 14. 10. 1911 Plzeň, podnikatel v papírenském průmyslu, finančník'' |
Byl spřízněn s rodinou židovského obchodníka Daniela F. | Byl spřízněn s rodinou židovského obchodníka Daniela F. | ||
Řádka 67: | Řádka 67: | ||
1890 a nadále se věnoval svým soukromým zálibám. Byl ženatý | 1890 a nadále se věnoval svým soukromým zálibám. Byl ženatý | ||
s Charlottou, roz. Gellertovou (* 1833), z Tachova. | s Charlottou, roz. Gellertovou (* 1833), z Tachova. | ||
− | Syn Emil (* 5. 4. 1860 Sušice, † 18. 9. 1943) nastoupil 1884 | + | |
+ | Syn '''Emil''' (* 5. 4. 1860 Sušice, † 18. 9. 1943) nastoupil 1884 | ||
do firmy Fürth & Gellert se sídlem v Plzni. 1907 byla veřejná | do firmy Fürth & Gellert se sídlem v Plzni. 1907 byla veřejná | ||
obchodní společnost převedena na akciovou a Emil se stal | obchodní společnost převedena na akciovou a Emil se stal | ||
Řádka 80: | Řádka 81: | ||
během dvacátých a třicátých let 20. století. | během dvacátých a třicátých let 20. století. | ||
− | L: F. Krawany, Österreich-ungarische Papier Industrie, Wien 1919, s. 76–77; | + | '''L:''' F. Krawany, Österreich-ungarische Papier Industrie, Wien 1919, s. 76–77; |
A. Brüne, Festtag der Papierindustrie in Nestersitz, in: Centralblatt für | A. Brüne, Festtag der Papierindustrie in Nestersitz, in: Centralblatt für | ||
die österreich-ungarische Papierindustrie 19, 1901, s. 462–465; A. Bílek, | die österreich-ungarische Papierindustrie 19, 1901, s. 462–465; A. Bílek, | ||
Řádka 89: | Řádka 90: | ||
Jiří Palát | Jiří Palát | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:D]] | ||
+ | [[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | ||
+ | [[Kategorie:32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství]] | ||
+ | [[Kategorie:1824]] | ||
+ | [[Kategorie:Sušice]] | ||
+ | [[Kategorie:1911]] | ||
+ | [[Kategorie:Plzeň]] |
Verze z 20. 3. 2018, 21:01
Heinrich FÜRTH | |
Narození | 1824 |
---|---|
Místo narození | Sušice |
Úmrtí | 14.10.1911 |
Místo úmrtí | Plzeň |
Povolání |
20- Finančník nebo pojišťovák 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138564 |
FÜRTH, Heinrich, * 1824 Sušice, † 14. 10. 1911 Plzeň, podnikatel v papírenském průmyslu, finančník
Byl spřízněn s rodinou židovského obchodníka Daniela F. (1764–1826), jehož potomci se později zapsali do dějin sirkařského průmyslu. O F. vzdělání a činnosti se až do šedesátých let nedochovaly hodnověrné zprávy. Podnikat začal se švagrem Leopoldem Gellertem, po 1860 provozovali v Plzni směnárnu. Rozkvět zpracovatelského průmyslu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století je inspiroval ke hledání vhodného oboru, který by zajistil nejen návratnost investovaných prostředků, ale i zisk. Rostoucí spotřeba papíru a trvalý nedostatek hadrů, které v té době byly základní surovinou pro jeho výrobu, je přivedla nejprve k rozhodnutí věnovat se výrobě slámového papíru. První papírnu zprovoznili na plzeňském Jižním předměstí (čp. 366). Vyráběli na dvou starších papírenských strojích s denní kapacitou 1600 kg, nový stroj původem z Anglie koupili 1870. Tehdy již produkovali také lepenku. Zaměstnávali dvaatřicet pracovníků. Po krachu na vídeňské burze (1873) ukončili směnárenskou činnost a nadále vyráběli jen papír. 1880 využili možnosti zakoupit na Lineckém předměstí (čp. 10) v Českých Budějovicích tzv. Knížecí mlýn na Vltavě, který měl k dispozici osm vodních kol a dostatečné množství vody pro slámovou technologii. Velkou předností regionu byl dostatek suroviny a výborná dopravní dostupnost. Budějovický železniční uzel nabízel spojení s Prahou, Vídní, Plzní, Chebem a přes Linec až do přístavu v Terstu. Řízení nové firmy se ujala rodina Gellertova. F. odstoupil z vedení 1890 a nadále se věnoval svým soukromým zálibám. Byl ženatý s Charlottou, roz. Gellertovou (* 1833), z Tachova.
Syn Emil (* 5. 4. 1860 Sušice, † 18. 9. 1943) nastoupil 1884 do firmy Fürth & Gellert se sídlem v Plzni. 1907 byla veřejná obchodní společnost převedena na akciovou a Emil se stal jejím většinovým akcionářem. Kvůli sporům o řízení se 1913 rozhodl odprodat všechny akcie rodině Gellertově a 1914 koupil v Neštědicích (dnes část obce Povrly /u Ústí nad Labem/) továrnu na celulózu Bruno & Kisker s připojeným provozem na zpracování papíru. Zellulose- und Papierfabrik Nestersitz a. d. Elbe Emil Fürth & Sohn patřila k průkopníkům výroby celulózové buničiny chemickou cestou v severní části Sudet. Rodina ztratila veškerý vliv ve svých bývalých firmách během dvacátých a třicátých let 20. století.
L: F. Krawany, Österreich-ungarische Papier Industrie, Wien 1919, s. 76–77; A. Brüne, Festtag der Papierindustrie in Nestersitz, in: Centralblatt für die österreich-ungarische Papierindustrie 19, 1901, s. 462–465; A. Bílek, Dr. Julius Petschek gestorben, in: Čechoslowakische Papierzeitung 12 (5), 1932, s. 1–2; W. Ornstein, Papierinteressen des Hauses Petschek, in: Zellstoff und Papier 9 (6), 1930, s. 428; Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 92–93 (s další literaturou).
Jiří Palát