Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FÜRTH Viktor 16.2.1893-23.8.1984

{{Infobox - osoba
| jméno = Viktor FÜRTH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.2.1893
| místo narození = Horažďovice
| datum úmrtí = 23.8.1984
| místo úmrtí = Oxford (Ohio, USA)
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
}}

'''FÜRTH, Viktor,''' ''* 16. 2. 1893 Horažďovice, † 23. 8. 1984 Oxford (Ohio, USA), architekt, designér, pedagog''

Otec Rudolf F. byl spolumajitelem továrny na papír v Horažďovicích,
po jejím požáru se rodina přestěhovala do Prahy.
F. absolvoval německou reálku v Mikulandské ulici, jeho spolužákem
byl Ernst (Arnošt) Mühlstein. 1910 začali oba studovat
na německé technice v Praze. F. za války studium přerušil
(1914–17) a do školy se vrátil na podzim 1918, dokončil ji
1921. Společně s Mühlsteinem založili mezi 1923–25 projekční
kancelář Architekti Fürth a Mühlstein v Praze-Královských
Vinohradech, v níž oba působili až do 1939, kdy oba kvůli
židovskému původu emigrovali do Anglie. F. tam poté zůstal
ještě deset let, zatímco Mühlstein odjel do Austrálie.

F. se jako projektant významně podílel na poválečné obnově
Londýna a stal se členem Královského institutu britských
architektů (Royal Institute of British Architects – RIBA).
1949 dostal pracovní nabídku z Miami University v Oxfordu
(Ohio), kam nastoupil jako hostující profesor a usadil
se v USA. Od 1954 tam přednášel jako řádný profesor
architektury.

F. pražské, ale i některé americké a australské projekty vznikly
v úzké spolupráci s Mühlsteinem (Ernst Edward Milston).
V jejich počáteční tvorbě byl patrný vliv německého expresionismu;
v tomto duchu vyprojektovali např. pražskou Kressovu
vilu v Praze-Bubenči (Českomalínská 519/41). Od 1925 směřovali
od konstruktivismu a nové věcnosti k funkcionalismu.
Jejich projekční kancelář patřila k velice vyhledávaným, věnovali
se projektování luxusních domů, vil, obchodních staveb,
ale i činžovních domů a sociálních objektů.

Mezi nejvýznamnější funkcionalistické realizace se zařadila
vila A. Schücka v Praze-Troji (Nad Kazankou 222/39), vysoce
kvalitní příklad corbusierovského funkcionalismu v českých
zemích; pražský obchodní a administrativní dům Te-Ta
v Jungmannově ulici a obdobně řešený dům s pásovými okny
na Královských Vinohradech v Bělehradské čp. 644; z mimopražských
romantická vila F. Nožičky v České Kamenici
(1932). Kancelář rovněž navrhla jeden ze vstupů (čp. 861)
obytného bloku zvaného Molochov v Praze na Letné (1937–
38). Společně se účastnili i řady soutěží, např. na regulaci
pražského náměstí Republiky (1929).

Z F. manželství s Marthou Marií, roz. Steinerovou (1908–1997),
se narodil syn Martin Michal F. (1930–1993).

'''D:''' výběr: rodinný dům Juarézova 12, Praha 6-Bubeneč, 1920–22; Palác firmy
Continental, Blanická ul. 2028, Praha-Vinohrady, 1926–28; nájemní dům
s obchody, Zubatého ul. čp. 269, Praha 5-Smíchov, 1937.

'''L:''' Časopis československých architektů 24, 1925, s. 131; Stavba 4,
1925–1926, s. 17; Stavitel 14, 1933–1934, s. 78; Forum 3, 1933, s. 144–145;
Architekt SIA 38, 1939, s. 37–41; Z. Lukeš – J. Svoboda, Architektonické
dílo A. Mühlsteina, in: Architekt 30, 1984, s. 7; Z. Lukeš, Splátka dluhu.
Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938, 2002, s. 54; R. Švácha,
Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury 1. poloviny
20. století, 1994, s. 577; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov,
P. Vlček (ed.), 1996, rejstřík; totéž, Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, rejstřík; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, Praha 1919–1940.
Kapitoly o meziválečné architektuře, 2000, s. 253; Architekti, s. 190–191;
P. Veverka – D. Dvořáková – P. Krajčí – Z. Lukeš, Slavné pražské vily,
1999–2004, s. 106; NEČVUD, s. 218.

Markéta Svobodová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]

[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Horažďovice]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:Oxford]]