FÜRTH Viktor 16.2.1893-23.8.1984

Z Personal
Viktor FÜRTH
Narození 16.2.1893
Místo narození Horažďovice
Úmrtí 23.8.1984
Místo úmrtí Oxford (Ohio, USA)
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 517-518
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136460

FÜRTH, Viktor, * 16. 2. 1893 Horažďovice, † 23. 8. 1984 Oxford (Ohio, USA), architekt, designér, pedagog

Otec Rudolf F. byl spolumajitelem továrny na papír v Horažďovicích, po jejím požáru se rodina přestěhovala do Prahy. F. absolvoval německou reálku v Mikulandské ulici, jeho spolužákem byl Ernst (Arnošt) Mühlstein. 1910 začali oba studovat na německé technice v Praze. F. za války studium přerušil (1914–17) a do školy se vrátil na podzim 1918, dokončil ji 1921. Společně s Mühlsteinem založili mezi 1923–25 projekční kancelář Architekti Fürth a Mühlstein v Praze-Královských Vinohradech, v níž oba působili až do 1939, kdy oba kvůli židovskému původu emigrovali do Anglie. F. tam poté zůstal ještě deset let, zatímco Mühlstein odjel do Austrálie.

F. se jako projektant významně podílel na poválečné obnově Londýna a stal se členem Královského institutu britských architektů (Royal Institute of British Architects – RIBA). 1949 dostal pracovní nabídku z Miami University v Oxfordu (Ohio), kam nastoupil jako hostující profesor a usadil se v USA. Od 1954 tam přednášel jako řádný profesor architektury.

F. pražské, ale i některé americké a australské projekty vznikly v úzké spolupráci s Mühlsteinem (Ernst Edward Milston). V jejich počáteční tvorbě byl patrný vliv německého expresionismu; v tomto duchu vyprojektovali např. pražskou Kressovu vilu v Praze-Bubenči (Českomalínská 519/41). Od 1925 směřovali od konstruktivismu a nové věcnosti k funkcionalismu. Jejich projekční kancelář patřila k velice vyhledávaným, věnovali se projektování luxusních domů, vil, obchodních staveb, ale i činžovních domů a sociálních objektů.

Mezi nejvýznamnější funkcionalistické realizace se zařadila vila A. Schücka v Praze-Troji (Nad Kazankou 222/39), vysoce kvalitní příklad corbusierovského funkcionalismu v českých zemích; pražský obchodní a administrativní dům Te-Ta v Jungmannově ulici a obdobně řešený dům s pásovými okny na Královských Vinohradech v Bělehradské čp. 644; z mimopražských romantická vila F. Nožičky v České Kamenici (1932). Kancelář rovněž navrhla jeden ze vstupů (čp. 861) obytného bloku zvaného Molochov v Praze na Letné (1937– 38). Společně se účastnili i řady soutěží, např. na regulaci pražského náměstí Republiky (1929).

Z F. manželství s Marthou Marií, roz. Steinerovou (1908–1997), se narodil syn Martin Michal F. (1930–1993).

D: výběr: rodinný dům Juarézova 12, Praha 6-Bubeneč, 1920–22; Palác firmy Continental, Blanická ul. 2028, Praha-Vinohrady, 1926–28; nájemní dům s obchody, Zubatého ul. čp. 269, Praha 5-Smíchov, 1937.

L: Časopis československých architektů 24, 1925, s. 131; Stavba 4, 1925–1926, s. 17; Stavitel 14, 1933–1934, s. 78; Forum 3, 1933, s. 144–145; Architekt SIA 38, 1939, s. 37–41; Z. Lukeš – J. Svoboda, Architektonické dílo A. Mühlsteina, in: Architekt 30, 1984, s. 7; Z. Lukeš, Splátka dluhu. Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938, 2002, s. 54; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století, 1994, s. 577; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, rejstřík; totéž, Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, rejstřík; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, Praha 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře, 2000, s. 253; Architekti, s. 190–191; P. Veverka – D. Dvořáková – P. Krajčí – Z. Lukeš, Slavné pražské vily, 1999–2004, s. 106; NEČVUD, s. 218.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Markéta Svobodová