Biografický slovník
FÜSSEGER Bedřich 26.10.1918-6.10.1998: Porovnání verzí
(FÜSSEGER_Bedřich_26.10.1918-6.10.1998) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bedřich FÜSSEGER | | jméno = Bedřich FÜSSEGER | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Fusseger Bedrich portret.JPG |
| datum narození = 26.10.1918 | | datum narození = 26.10.1918 | ||
| − | | místo narození = Bratislava | + | | místo narození = Bratislava (Slovensko) |
| datum úmrtí = 6.10.1998 | | datum úmrtí = 6.10.1998 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | + | | povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />83- Divadelní interpret nebo herec |
| − | 83- Divadelní interpret nebo herec | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 520-521 |
| + | }} | ||
| − | + | '''FÜSSEGER, Bedřich,''' ''* 26. 10. 1918 Bratislava (Slovensko), † 6. 10. 1998 Praha, tanečník, choreograf'' | |
| + | |||
| + | V rodišti byl žákem Elly Fuchsové-Lehotské, později navštěvoval | ||
| + | baletní školu při Státní opeře ve Vídni. Dva semestry | ||
| + | studoval výrazový tanec u H. Kreutzberga v Salcburku. Od 1935 byl členem a 1939–47 sólistou Slovenského | ||
| + | národního divadla v Bratislavě. 1942–44 tančil zároveň | ||
| + | na vídeňské scéně Volksoper. V Bratislavě ztvárnil řadu stěžejních | ||
| + | rolí klasického repertoáru, např. Prince v ''Labutím jezeře'' nebo ve ''Spící krasavici'' (obě P. I. Čajkovskij), Franze | ||
| + | v ''Coppélii'' (L. Delibes), Jeana de Brienne v ''Raymondě'' | ||
| + | (A. Glazunov). 1947 si jej vybral B. Milec do role Vojáka | ||
| + | v moderním baletu ''Už nikdy válka'' (V. Nelhýbl), za niž F. na | ||
| + | Mezinárodní choreografické soutěži v Kodani získal cenu | ||
| + | za nejosobitější výkon. Od 1947 byl sólistou Divadla V+W | ||
| + | a od 1950 působil v Hudebním divadle Karlín. Na přelomu | ||
| + | čtyřicátých a padesátých let se podílel např. na inscenacích | ||
| + | ''Divotvorný hrnec'', ''Pěst na oko'', ''Nebe na zemi'', pro něž vytvořil | ||
| + | choreografii S. Machov. F. tančil v operetním repertoáru | ||
| + | a příležitostně uváděných baletech: Franz v ''Coppélii'', Princ | ||
| + | ve ''Sněhurce'' (Z. Vostřák). V padesátých letech byla jeho taneční | ||
| + | partnerkou Manon Chaufour, s níž uskutečnil řadu | ||
| + | samostatných tanečních koncertů. | ||
| + | |||
| + | Jako choreograf debutoval 1945 v Bratislavě s inscenací ''Princezna Hyacinta'' (O. Nedbal); od padesátých let byl vyhledávaným | ||
| + | choreografem operet, muzikálů, revuí, televizních pořadů | ||
| + | a inscenací. Od 1961 působil jako šéfchoreograf v berlínském | ||
| + | revuálním divadle Friedrichstadt-Palast, kde vytvořil i několik | ||
| + | menších samostatných baletů: ''Maškaráda'' (A. Chačaturjan), | ||
| + | ''Veselá vdova'' (F. Lehár), ''Polovecké tance'' (A. Borodin). Pohostinsky | ||
| + | pracoval v Rakousku, Švýcarsku, Německé spolkové | ||
| + | republice nebo Mexiku. Hlavní část jeho umělecké kariéry se | ||
| + | váže k Hudebnímu divadlu Karlín, kde byl stálým choreografem | ||
| + | 1956–60 a poté 1977–84 také šéfem baletu. V šedesátých | ||
| + | a sedmdesátých letech se sem vracel jako host a podílel se | ||
| + | mj. na muzikálech ''My Fair Lady'' (F. Loewe), ''Kabaret'' (J. Kander) | ||
| + | aj. Po odchodu z Hudebního divadla Karlín spolupracoval | ||
| + | např. s divadly v Teplicích nebo Liberci. | ||
| + | |||
| + | F. byl velice plodným choreografem. Podílel se na více než | ||
| + | stovce velkých inscenací a tisícovce tanečních čísel pro revue. | ||
| + | Za své dílo získal několik ocenění (např. v Německu Hans-Otto-Medaille). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Vačkář, Choreograf na prahu šedesátky, in: Lidová demokracie 20. 10. | ||
| + | 1978; E. Krakešová, Vzpomíná… B. F., tanečník a choreograf, in: Taneční | ||
| + | listy 31, 1993, č. 5, s. 10–11; D. Paseková, Kdo byl B. F.?, in: tamtéž 35, | ||
| + | 1998, č. 3, s. 17; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, | ||
| + | s. 176–177 (Divadlo v Karlíně), s. 493; Český taneční slovník, 2001, s. 80; | ||
| + | http://vis.idu.cz/Productions.aspx/ (soupis rolí a inscenací v Československu, | ||
| + | fotografie, stav k 2. 9. 2015). | ||
| + | |||
| + | Roman Vašek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 12. 1. 2021, 18:20
| Bedřich FÜSSEGER | |
 | |
| Narození | 26.10.1918 |
|---|---|
| Místo narození | Bratislava (Slovensko) |
| Úmrtí | 6.10.1998 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 520-521 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76016 |
FÜSSEGER, Bedřich, * 26. 10. 1918 Bratislava (Slovensko), † 6. 10. 1998 Praha, tanečník, choreograf
V rodišti byl žákem Elly Fuchsové-Lehotské, později navštěvoval baletní školu při Státní opeře ve Vídni. Dva semestry studoval výrazový tanec u H. Kreutzberga v Salcburku. Od 1935 byl členem a 1939–47 sólistou Slovenského národního divadla v Bratislavě. 1942–44 tančil zároveň na vídeňské scéně Volksoper. V Bratislavě ztvárnil řadu stěžejních rolí klasického repertoáru, např. Prince v Labutím jezeře nebo ve Spící krasavici (obě P. I. Čajkovskij), Franze v Coppélii (L. Delibes), Jeana de Brienne v Raymondě (A. Glazunov). 1947 si jej vybral B. Milec do role Vojáka v moderním baletu Už nikdy válka (V. Nelhýbl), za niž F. na Mezinárodní choreografické soutěži v Kodani získal cenu za nejosobitější výkon. Od 1947 byl sólistou Divadla V+W a od 1950 působil v Hudebním divadle Karlín. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se podílel např. na inscenacích Divotvorný hrnec, Pěst na oko, Nebe na zemi, pro něž vytvořil choreografii S. Machov. F. tančil v operetním repertoáru a příležitostně uváděných baletech: Franz v Coppélii, Princ ve Sněhurce (Z. Vostřák). V padesátých letech byla jeho taneční partnerkou Manon Chaufour, s níž uskutečnil řadu samostatných tanečních koncertů.
Jako choreograf debutoval 1945 v Bratislavě s inscenací Princezna Hyacinta (O. Nedbal); od padesátých let byl vyhledávaným choreografem operet, muzikálů, revuí, televizních pořadů a inscenací. Od 1961 působil jako šéfchoreograf v berlínském revuálním divadle Friedrichstadt-Palast, kde vytvořil i několik menších samostatných baletů: Maškaráda (A. Chačaturjan), Veselá vdova (F. Lehár), Polovecké tance (A. Borodin). Pohostinsky pracoval v Rakousku, Švýcarsku, Německé spolkové republice nebo Mexiku. Hlavní část jeho umělecké kariéry se váže k Hudebnímu divadlu Karlín, kde byl stálým choreografem 1956–60 a poté 1977–84 také šéfem baletu. V šedesátých a sedmdesátých letech se sem vracel jako host a podílel se mj. na muzikálech My Fair Lady (F. Loewe), Kabaret (J. Kander) aj. Po odchodu z Hudebního divadla Karlín spolupracoval např. s divadly v Teplicích nebo Liberci.
F. byl velice plodným choreografem. Podílel se na více než stovce velkých inscenací a tisícovce tanečních čísel pro revue. Za své dílo získal několik ocenění (např. v Německu Hans-Otto-Medaille).
L: M. Vačkář, Choreograf na prahu šedesátky, in: Lidová demokracie 20. 10. 1978; E. Krakešová, Vzpomíná… B. F., tanečník a choreograf, in: Taneční listy 31, 1993, č. 5, s. 10–11; D. Paseková, Kdo byl B. F.?, in: tamtéž 35, 1998, č. 3, s. 17; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. 176–177 (Divadlo v Karlíně), s. 493; Český taneční slovník, 2001, s. 80; http://vis.idu.cz/Productions.aspx/ (soupis rolí a inscenací v Československu, fotografie, stav k 2. 9. 2015).
Roman Vašek
