Biografický slovník
FABEROVÉ rodina textilních podnikatelů
| FABEROVÉ rodina textilních podnikatelů | |
 | |
| Narození | 10.2.1798 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 14.8.1875 |
| Místo úmrtí | Mariánské Lázně |
| Povolání |
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 32-33 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138310 |
FABEROVÉ, rodina textilních podnikatelů
S rodinou F. byl od 19. století spojen rozkvět tradičního moravského textilního průmyslu v Letovicích na Blanensku. Samotné tamní podnikání mělo však mnohem delší tradici.
Vídeňský velkoobchodník s přízí Daniel Baum († 1863) získal v Anglii několik střežených speciálních strojů (mj. bobinetový, tzv. leavers, na zpracování tylu z 1809), které po částech propašoval na Moravu. Od vlastníka velkostatku hraběte Kálnokyho 1832 odkoupil za 20 000 zlatých objekty opuštěné plátenické a pak bavlnářské manufaktury v Letovicích. Tradiční produkci kartounů neobnovil, ale jako první v rakouské monarchii zahájil strojovou výrobu bavlněného tylu a krajek. Zpočátku měl potíže s kompletací a obsluhou strojů, proto povolal několik zkušených dělníků z Anglie a Německa, současně však zjistil, že své finanční možnosti přecenil. 1833 navštívil továrnu císař František I. Slíbil pomoc a vymohl dočasné monopolní postavení, ochranné clo na zahraniční výrobky a osvobození od daní. Baum však již 1834 budovy s příslušenstvím pronajal a veškeré stroje prodal dvěma vídeňským obchodníkům textilem a krajkami.
Jedním z nich byl jeho švagr Moritz F. (* 10. 2. 1798 Vídeň, Rakousko, † 14. 8. 1875 Mariánské Lázně), který 1833 ve Vídni založil firmu M. Faber und Co. Druhým společníkem se stal L. Damböck. Bezkonkurenční letovický podnik (K. k. privilegierte Heinrichsthaler Bobbinet- und Spitzenfabrik Lettowitz) se rychle rozvíjel, ovládl domácí trh a zahájil vývoz. Noví majitelé provedli několik změn. Od 1835 používala továrna k osvětlení lampy na svítiplyn vlastní výroby a zprovoznila kusové bělidlo s apretovnou. Podnikatelé zaměstnávali zpočátku na sto dvacet dělníků (1836 už více než dvě stě padesát), dalších 1200 osob zpracovávalo tyl doma. Malé, primitivní, většinou ručně poháněné stroje a jednoduché stroje šlapací byly upraveny na vodní pohon z náhonu řeky Svitavy a vyměněny za vyspělejší ze Saska na parní pohon. Vedle tylu a krajek se začaly vyrábět i záclony. 1850 F. s Baumem a Damböckem uzavřeli smlouvu o rozdělení majetku. Po smrti společníků řídil F. od 1863 podnik sám (M. Faber & spol.). Oženil se poprvé s Friederickou Vorhauerovou, podruhé s Eugenií Freyovou.
V rodinném podnikání pokračovali syn Artur F. (* 1839 Vídeň, Rakousko, † 11. 1. 1907 Vídeň, Rakousko) a poté jeho synové Richard a Hans. Artur, germanizátor letovické obce a okolí, vstoupil 1856 či 1861 do otcovské firmy, kterou do 1875 vedl. V sedmdesátých a osmdesátých letech, v době největšího rozmachu podniku, dal přestavět budovy (1877–78, 1901), zmodernizovat a elektrifikovat všechny provozy, zřídit dělnickou podporovací pokladnu (1879, původní po krátké existenci 1833–36 zanikla), mateřskou (1883) a obecnou školu (1885, po požáru 1894 firma vystavěla novou), závodní sbor dobrovolných hasičů s kapelou (1886). Založil nové provozy na záclony v Kladsku (1879), apretovnu se skladem v Berlíně, obchodní zastoupení a krajkovnu v Miláně (1885 a 1888) a krajkářskou provozovnu v Nejdku (1900). Bílé zboží jedinečného sortimentu (např. hedvábný tyl, záclony, dečky, pokrývky, přehozy, čepce, šátky, šály, závoje, šerpy, ručníky, sítě na ochranu před hmyzem, lněné, šité a paličkované krajky, výšivky na tylu, organtýnu a na vlně, vložky do prádla, látky s iniciálami pro železnice) bylo oceňováno na světových výstavách a vyváženo do Evropy i zámoří.
Arturův starší syn Richard F. (* 23. 11. 1863 Vídeň, Rakousko, † 21. 2. 1940 Vídeň, Rakousko) vystudoval práva a byl promován JUDr. Ve firmě pracoval od 1890, nejprve prodával zboží především ve Vídni a od 1907 rodinný podnik řídil. Překonával těžkosti spojené s první světovou válkou, rozpadem monarchie a se změnami na světových trzích. Úzce spolupracoval s mladším bratrem Hansem (1868–1925), jenž od 1895 úspěšně vedl a modernizoval provoz v Letovicích. Po 1925 se stali jeho společníky synovec Artur Moritz, syn Hanse F. a současně Richardův zeť.
Artur Moritz F. (* 4. 12. 1901 Letovice, † po 1958 ?) převzal vedení firmy po strýcově smrti. V rodišti se před 1938 zapojil do protičeských akcí a financoval sudetoněmecké hnutí. Za německé okupace vstoupil do NSDAP, předsedal Hospodářskému společenstvu v Čechách a na Moravě, vlastnil podstatnou část původně židovské přádelny bavlny v Hronově, řídil textilní podniky v Ústí nad Orlicí. Po válce byl odsunut do Rakouska, kde žil ještě 1958. Tradice výroby pokračuje až do současnosti ve firmě Tylex Letovice, a. s.
L: Heller 4 (1890), s. 34; BL 1, s. 323; Myška, s. 39, 83, 106–107 (se soupisem literatury); M. Illa, Letovice. Dějiny města, 1995, s. 133–140; E. Nečasová, Příspěvky k dějinám textilní továrny v Letovicích, in: Sborník Muzea Blansko 95, 1996, s. 26–40 (se soupisem pramenů a literatury); J. Janák, Hospodářský rozmach Moravy 1740–1918, 1999, s. 117–118; J. Janků, Kapitoly z dějin města a historie textilní manufaktury v Letovicích, 2012 (bakalářská diplomová práce, PF MU, Brno); R. Šimek, Krajka do pohádky (http://euro.e15.cz/profit/krajka-do-pohadky-881289).
P: SOA , Plzeň, fond sbírka matrik, Mariánské Lázně, matrika zemř., č. 3308, sign. 8 (1872–92), kniha 13; MZA, Brno, fond H 410 M. Faber a spol., tkalcovna tylu, krajek a záclon, Letovice 1832–1945 (1952), inventář č. 1528; Evidence zájmových osob StB (http://stbezo.info).
Gustav Novotný
