FABIÁN Karel 21.6.1912-11.11.1983: Porovnání verzí

Z Personal
(FABIÁN_Karel_21.6.1912-11.11.1983)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Karel FABIÁN
 
| jméno = Karel FABIÁN
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fabian Karel portret.jpg
 
| datum narození = 21.6.1912
 
| datum narození = 21.6.1912
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 11.11.1983
 
| datum úmrtí = 11.11.1983
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karel FABIÁN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 35-36
 +
}}
 +
 
 +
'''FABIÁN, Karel''' ''(vl. jm. Eduard Kirchberger), * 21. 6. 1912 Praha, † 11. 11. 1983 Praha, spisovatel, žurnalista, publicista''
 +
 
 +
Otec František K. byl sluhou Zemědělské rady v Praze, matka
 +
Marie, roz. Císařová, posluhovačkou. V mládí F. často utíkal
 +
z domova a vydával se na dlouhé cesty po Evropě. Reálné
 +
gymnázium v Křemencově ulici v Praze zakončil 1932 maturitou.
 +
Do 1934 studoval na Právnické fakultě UK, školu
 +
nedokončil a nastoupil dvouletou vojenskou službu. První
 +
rok absolvoval na Škole pro důstojníky pěchoty v záloze v Nitře
 +
a u cyklistického pluku v Levicích. Od 1936 působil jako
 +
úředník pojišťovny Slavia v Praze a současně jako externí redaktor.
 +
Do literatury vstoupil poprvé ve třicátých letech pod
 +
vlastním jménem vojenskými povídkami a romány. Vycházely
 +
na pokračování ve ''Večerníku Národních listů'' (''Cesta přes mrtvé'',
 +
''Malokai'', román ''Síť nad Evropou'', přeložen i do srbochorvatštiny).
 +
Za německé okupace se zapojil do ilegální činnosti. 1942
 +
byl za rozšiřování ilegálního časopisu ''V boj'' zatčen, odsouzen
 +
na devět let a do konce války vězněn v Drážďanech a Straubingu v Bavorsku. Po válce odešel do pohraničí, aby se vyhnul
 +
konfrontaci s rodinami, které při výsleších udal. 1947–48
 +
byl vyšetřován mimořádným lidovým soudem, obžalován,
 +
ale nakonec zproštěn viny. Pracoval v redakci týdeníku ''Stráž'' a jako tajemník ředitele Legiobanky v Liberci. V červnu 1948
 +
uprchl
 +
do NSR, za dva měsíce se díky amnestii vrátil a nabídl
 +
své služby československé propagandě.
 +
 
 +
Podruhé se do literatury začlenil koncem čtyřicátých let romány
 +
''Muži u vysílačky'' (1947), ''Šlo o elektrárnu'' (1949) a novelou
 +
''Uprchlík'' (1950), v níž zachytil osud poúnorové emigrace. Vystřídal
 +
různé profese. V padesátých a znovu v sedmdesátých
 +
letech patřil k tajným spolupracovníkům Státní bezpečnosti,
 +
1951–54 byl za ohrožení státního tajemství vězněn, poté se
 +
stal dělníkem v ocelárně ČKD Praha-Vysočany.
 +
 
 +
Od konce padesátých let spolupracoval s M. Koenigsmarkem
 +
na několika prózách pro mládež (podepisovali je společným
 +
pseudonymem K. M. Fabián), zejména na úsměvném špionážním
 +
románu o F. klukovských letech na rodném Žižkově
 +
''Záhada pěti domků'' (1957) a románovém vyprávění ''Takovou loď…'' (1959). F. se včlenil mezi spisovatele poplatné dobovým
 +
ideovým, ideologickým a tematickým normám. Jako autor
 +
převážně dobrodružné beletrie pro mládež a částečně i pro dospělé
 +
preferoval hrdiny – bojovníky za spravedlnost a ve službách
 +
politiky. V protiválečné, protifašistické próze se představil
 +
samostatně jako Karel F. Čerpal témata z vlastní zkušenosti
 +
z nacistického vězení, psal o Češích nasazených v Říši, o životě
 +
vězňů v koncentračních táborech: ''Pozor, bomby!'' (1958),
 +
s volným pokračováním v románu ''Trestný prapor'' (1962).
 +
Španělský odboj proti fašismu přiblížil v románu ''Juan netančí karmaňolu'' (1960). K době války v Koreji se vrátil prózou
 +
''Letící kůň'' (1961). Od 1961 pracoval jako redaktor a dramaturg
 +
Československé televize. 1963–68 se živil jako spisovatel
 +
z povolání, televizní a rozhlasový dramatik. 1962 pro rozhlas
 +
zdramatizoval román německého spisovatele A. Müllera ''Tam si zlomíš vaz'' a 1963 komedii o dvou studentech na zemědělské
 +
brigádě ''Dva rytíři na Vintíři''. Špionážní román z prostředí
 +
západočeských pohraničníků ''Černý vlk'' (1965) zfilmoval
 +
1971 režisér S. Černý. Z venkovského prostředí Spojených
 +
států amerických poznamenaných rasismem vydal román
 +
''Ženy sedící na chodníku'' (1967). Věnoval se i detektivní próze
 +
(''Vrah vychází za soumraku'', 1964) a příběhům pro mládež
 +
(''Slunečné údolí'', 1968, ''Prázdniny za milion'', 1968). Používal
 +
další pseudonymy a šifry: E. Kágé, F. Navrátil, Kg, Lgb., Eda
 +
Kirchberger, K. Eduard. Od 1968 redigoval časopis ''Svět práce'' a 1969–77 ''Květy''. Po románu ''Mezinárodní cirkus'' (1970) se
 +
odmlčel. 1977 vyšel soubor F. detektivních a vědecko-fantastických
 +
povídek ''Protože noci jsou tu chladné''.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Jak se rodil Liberec (pseud. Ed. Kágé), 1946; Psí komando, 1959.
 +
 
 +
'''L:''' J. Kunc, Česká literární bibliografie 1945–1963, 1, 1963, s. 212-213;
 +
Slovník českých spisovatelů, R. Havel – J. Opelík (ed.), 1964, s. 96–97;
 +
Z. Mráz, Literatura jižních Čech 1945–1965, 1967, passim; (kf), Šedesátiny
 +
K. F., in: Rudé právo 21. 6. 1972; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české
 +
a slovenské literatuře, 1973, s. 770; J. Stegbauer, Pět (a šedesát) tajemství
 +
K. F., in: Tvorba 26, 1977, s. 42; sine, Angažovaná dobrodružnosť, in: Pravda
 +
(Bratislava) 7. 7. 1977; (vv), Povídky K. F., in: Lidová demokracie 2. 9.
 +
1977; SČL, s. 80–81; MČE 2, s. 385; SČS, s. 166 (s bibliografií); www.slovnikceskeliteratury.cz (s doplněnými údaji a literaturou); M. Szczygieł,
 +
Lovec tragédií, in: týž, Gottland, 2007, s. 159n. a passim; J. Dvořáková,
 +
Bedřich Pokorný – vzestup a pád, in: Sborník AMV 2, 2004, s. 233–267
 +
(zejm. s. 256–257).
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I,
 +
konskripce, karton 264, obraz 353.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/379949 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1912]]
 
[[Kategorie:1912]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1983]]
 
[[Kategorie:1983]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 16. 3. 2020, 11:53

Karel FABIÁN
Narození 21.6.1912
Místo narození Praha
Úmrtí 11.11.1983
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 35-36
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54544

FABIÁN, Karel (vl. jm. Eduard Kirchberger), * 21. 6. 1912 Praha, † 11. 11. 1983 Praha, spisovatel, žurnalista, publicista

Otec František K. byl sluhou Zemědělské rady v Praze, matka Marie, roz. Císařová, posluhovačkou. V mládí F. často utíkal z domova a vydával se na dlouhé cesty po Evropě. Reálné gymnázium v Křemencově ulici v Praze zakončil 1932 maturitou. Do 1934 studoval na Právnické fakultě UK, školu nedokončil a nastoupil dvouletou vojenskou službu. První rok absolvoval na Škole pro důstojníky pěchoty v záloze v Nitře a u cyklistického pluku v Levicích. Od 1936 působil jako úředník pojišťovny Slavia v Praze a současně jako externí redaktor. Do literatury vstoupil poprvé ve třicátých letech pod vlastním jménem vojenskými povídkami a romány. Vycházely na pokračování ve Večerníku Národních listů (Cesta přes mrtvé, Malokai, román Síť nad Evropou, přeložen i do srbochorvatštiny). Za německé okupace se zapojil do ilegální činnosti. 1942 byl za rozšiřování ilegálního časopisu V boj zatčen, odsouzen na devět let a do konce války vězněn v Drážďanech a Straubingu v Bavorsku. Po válce odešel do pohraničí, aby se vyhnul konfrontaci s rodinami, které při výsleších udal. 1947–48 byl vyšetřován mimořádným lidovým soudem, obžalován, ale nakonec zproštěn viny. Pracoval v redakci týdeníku Stráž a jako tajemník ředitele Legiobanky v Liberci. V červnu 1948 uprchl do NSR, za dva měsíce se díky amnestii vrátil a nabídl své služby československé propagandě.

Podruhé se do literatury začlenil koncem čtyřicátých let romány Muži u vysílačky (1947), Šlo o elektrárnu (1949) a novelou Uprchlík (1950), v níž zachytil osud poúnorové emigrace. Vystřídal různé profese. V padesátých a znovu v sedmdesátých letech patřil k tajným spolupracovníkům Státní bezpečnosti, 1951–54 byl za ohrožení státního tajemství vězněn, poté se stal dělníkem v ocelárně ČKD Praha-Vysočany.

Od konce padesátých let spolupracoval s M. Koenigsmarkem na několika prózách pro mládež (podepisovali je společným pseudonymem K. M. Fabián), zejména na úsměvném špionážním románu o F. klukovských letech na rodném Žižkově Záhada pěti domků (1957) a románovém vyprávění Takovou loď… (1959). F. se včlenil mezi spisovatele poplatné dobovým ideovým, ideologickým a tematickým normám. Jako autor převážně dobrodružné beletrie pro mládež a částečně i pro dospělé preferoval hrdiny – bojovníky za spravedlnost a ve službách politiky. V protiválečné, protifašistické próze se představil samostatně jako Karel F. Čerpal témata z vlastní zkušenosti z nacistického vězení, psal o Češích nasazených v Říši, o životě vězňů v koncentračních táborech: Pozor, bomby! (1958), s volným pokračováním v románu Trestný prapor (1962). Španělský odboj proti fašismu přiblížil v románu Juan netančí karmaňolu (1960). K době války v Koreji se vrátil prózou Letící kůň (1961). Od 1961 pracoval jako redaktor a dramaturg Československé televize. 1963–68 se živil jako spisovatel z povolání, televizní a rozhlasový dramatik. 1962 pro rozhlas zdramatizoval román německého spisovatele A. Müllera Tam si zlomíš vaz a 1963 komedii o dvou studentech na zemědělské brigádě Dva rytíři na Vintíři. Špionážní román z prostředí západočeských pohraničníků Černý vlk (1965) zfilmoval 1971 režisér S. Černý. Z venkovského prostředí Spojených států amerických poznamenaných rasismem vydal román Ženy sedící na chodníku (1967). Věnoval se i detektivní próze (Vrah vychází za soumraku, 1964) a příběhům pro mládež (Slunečné údolí, 1968, Prázdniny za milion, 1968). Používal další pseudonymy a šifry: E. Kágé, F. Navrátil, Kg, Lgb., Eda Kirchberger, K. Eduard. Od 1968 redigoval časopis Svět práce a 1969–77 Květy. Po románu Mezinárodní cirkus (1970) se odmlčel. 1977 vyšel soubor F. detektivních a vědecko-fantastických povídek Protože noci jsou tu chladné.

D: výběr: Jak se rodil Liberec (pseud. Ed. Kágé), 1946; Psí komando, 1959.

L: J. Kunc, Česká literární bibliografie 1945–1963, 1, 1963, s. 212-213; Slovník českých spisovatelů, R. Havel – J. Opelík (ed.), 1964, s. 96–97; Z. Mráz, Literatura jižních Čech 1945–1965, 1967, passim; (kf), Šedesátiny K. F., in: Rudé právo 21. 6. 1972; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 770; J. Stegbauer, Pět (a šedesát) tajemství K. F., in: Tvorba 26, 1977, s. 42; sine, Angažovaná dobrodružnosť, in: Pravda (Bratislava) 7. 7. 1977; (vv), Povídky K. F., in: Lidová demokracie 2. 9. 1977; SČL, s. 80–81; MČE 2, s. 385; SČS, s. 166 (s bibliografií); www.slovnikceskeliteratury.cz (s doplněnými údaji a literaturou); M. Szczygieł, Lovec tragédií, in: týž, Gottland, 2007, s. 159n. a passim; J. Dvořáková, Bedřich Pokorný – vzestup a pád, in: Sborník AMV 2, 2004, s. 233–267 (zejm. s. 256–257).

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 264, obraz 353.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FABIÁN_Karel_21.6.1912-11.11.1983&oldid=117215“