Verze z 11. 11. 2019, 19:00, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FABIAN Hans-Joachim 6.5.1913-12.5.2007

Z Personal
Hans-Joachim FABIAN
Narození 6.5.1913
Místo narození Vratislav (Polsko)
Úmrtí 12.5.2007
Místo úmrtí Kassel (Německo)
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 34
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137035

FABIAN, Hans-Joachim (též Albrecht Oswald), * 6. 5. 1913 Vratislav (Polsko), † 12. 5. 2007 Kassel (Německo), geolog

Po maturitě vystudoval 1931–37 geologii u E. Bederkeho na univerzitě v rodišti. 1934–35 absolvoval stipendijní pobyt na Německé univerzitě v Praze u A. Liebuse. Hlavním tématem F. výzkumu byla metamorfóza v jesenickém krystaliniku v území proslulém klasickými studiemi F. Beckeho z konce 19. století, kde pracoval i Bederke. V plášti desenské klenby v okolí Červenohorského sedla detailně zkoumal přechody od fylitů (faunou doložený devon) přes svory do hornin hlubších metamorfních zón, granátnických rul apod. Mikroskopickým výzkumem zjistil, že horniny prodělaly několik fází deformací, popsal mj. rotovaná zrna plagioklasů. Potvrdil tam prudký metamorfní spád. Uveřejnil v německém časopise Chemie der Erde petrografické údaje o sousedním jesenickém amfibolitovém masivu (metamorfované vulkanity devonu). Tematicky navazovala práce o geologii okolí Městečka Trnávka u Moravské Třebové, zabývající se výskytem neobvyklého vývoje devonu. 1935 uveřejnil článek o rohovcích s prvoky mřížovci (Radiolaria) z vápencových vrstev G gamma (nyní spodní – střední devon) z Hlubočep (Praha), průkopnickou studii z mikropaleontologie spodního paleozoika Barrandienu. Dále psal do libereckého časopisu Firgenwald o drobné tektonice hlíznatých vápenců z Hlubočep, sedimentech jury u Olomučan v Moravském krasu a na Pavlovských vrších, o klasifikaci křemitých sedimentů (rohovce, silicity apod., s příklady z českých lokalit), kvartérním sprašovém profilu na archeologické lokalitě v Dolních Věstonicích (kde tehdy pracoval tým K. Absolona). V sudetoněmeckých vlastivědných sbornících uveřejnil referáty o archeologických nalezištích v Předmostí a Dolních Věstonicích a o jeskyních na Slovensku.

Po obhajobě práce Das Nordsudetische Schiefergebirge in seinem Vorlandsanteil (Berlín 1939), věnované paleozoiku v území mezi Krkonošemi a okolím Vratislavi včetně porovnání s jesenickým materiálem, získal 1937 doktorát (Dr. rer. nat.). 1938 nastoupil do Institutu pro výzkum ropy, který v Hannoveru budoval A. Bentz a který byl vzhledem k hospodářskému významu této suroviny velmi podporován. F. absolvoval zkrácenou vojenskou službu a od května 1940 pracoval v ropné prospekci v rumunské Ploješti. Uveřejňoval články o stratigrafii a paleontologii terciéru a o ropné geologii Rumunska a Bulharska. Od prosince 1943 působil v Německu (po válce v SRN) u ropných společností, naposledy od 1966 v centrále firmy Erdölwerke Niedersachsen v Kasselu. Externě přednášel na univerzitách v Kielu a ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve čtyřicátých až šedesátých letech se podílel na objevech ložisek ropy a zemního plynu v severní části SRN v oblasti Emsland. Otiskl studie o stratigrafii terciéru, o ropné geologii a mineralizacích v roponosných strukturách, včetně popisů ložisek. 1978 odešel do důchodu. Patřil k průkopníkům moderní německé ropné geologie.

D: Radiolarienführende Hornsteine in den Kalken von Hlubočepy, in: Firgenwald 8, 1935, s. 49–55; Sedimentpetrographische Bemerkung über Sedimente des Oberen Jura von Olomučany bei Brünn, in: tamtéž, s. 84–86; Aus den Slowakischen Karsthöhlen, in: Natur und Volk 11, 1935, s. 528–542; Geologische Beobachtungen in der Umgebung von Türnau bei Mährisch Trübau, in: Firgenwald 9, 1936, s. 1–10; Die Löss-Station von Unter-Wisternitz. Aurignacien Mährens, in: tamtéž, s. 62–67; Die Metamorphose devonischer Phyllite im Altvatergebirge, in: Chemie der Erde (Jena) 10, 1936, s. 344–406; Das Tertiär im nördlichen Westemsland, seine Gliederung und Verbreitung im Bereich des Erdölfeldes Emlichheim und Rühlertwist, in: Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie (Stuttgart), Monatshefte, 1953, s. 400–410; Carbon-Ratio-Theorie, geothermische Tiefenstufe und Erdgaslagerstätten in Nordwestdeutschland, in: Erdöl und Kohle (Hamburg) 8, 1955, s. 141–146; Das Erdölfeld Meckelfeld-Süd, in: Erdöl-Zeitschrift (Wien) 79, 1963, s. 1–9.

L: Z. Pouba a kol., in: Vysvětlivky k Přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000 M-33-XVIII Jeseník, 1962, zejm. s. 18, 87n.; H. Boigk, Erdöl und Erdölgas in der Bundesrepublik Deutschland, Stuttgart 1981, passim; G. Zuncke, H.-J. F. (1913–2007), in: GMIT – Geowissenschaftliche Mitteilungen (Berlin) 29, 2007, s. 82–83; P. Vlašímský, Biografický slovník pracovníků v geologii a příbuzných oborech, in: Zpravodaj České geologické společnosti 2010, č. 10, s. 50–51 (heslo E. Bederke); tamtéž 2011, č. 12, s. 44–45 (heslo A. Bentz).

Pavel Vlašímský