FABINGER František 25.1.1898-23.3.1968

Z Personal
František FABINGER
Narození 25.1.1898
Místo narození Kolín
Úmrtí 23.3.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54550

FABINGER, František, * 25. 1. 1898 Kolín, † 23. 3. 1968 Praha, elektrotechnik, projektant

Byl nejstarším synem středoškolského profesora Františka F. (1863–1938), bratr fotografa Jaroslava F. (1899–1942). Reálku navštěvoval v Praze na Smíchově, v Ječné ulici a Na Smetance, kde 1915 maturoval. Absolvoval elektrotechnické inženýrství na české technice v Praze a ještě během studia pracoval jako asistent prof. L. Šimka. 1920, po druhé státní zkoušce, nastoupil do Elektrotechnické akciové společnosti (od 1921 Českomoravská-Kolben, od 1927 Českomoravská Kolben-Daněk) ve Vysočanech. Nejprve pracoval jako technik na zkušebně velkých elektrických strojů, poté se věnoval výpočtům transformátorů a posléze byl pověřen vývojem a uváděním do výroby tehdy nového zařízení – rtuťových usměrňovačů. Projevil nevšední talent a již ve věku čtyřiadvaceti let obhájil na technice hodnost doktora technických věd (Dr. techn.). Od 1930 působil patnáct let v Moravské Ostravě jako inspektor strojních zařízení Vítkovických kamenouhelných dolů a vypracoval se na pozici přednosty oddělení. 1945 vstoupil do KSČ. Po znárodnění těžkého průmyslu byl jmenován generálním ředitelem Strojírenských závodů československých. Jeho hlavním úkolem bylo řídit přechod válečné výroby na mírovou, reorganizovat znárodněný těžký průmysl a zakládat národní podniky. 1951 bylo generální ředitelství zrušeno a F. byl ustanoven ředitelem Výzkumného ústavu těžkého strojírenství. 1952 došlo v souvislosti s politickými procesy v jeho kariéře ke zlomu. F. byl zatčen a po dlouhodobém vyšetřování 1954 odsouzen v inscenovaném procesu na jednadvacet let žaláře za spáchání údajného zločinu sabotáže. I ve vězení pracoval jako projektant a poradce při řešení důlních projektů. 1958 mu byl původní rozsudek zmírněn na šest let a téhož roku byl propuštěn. Po několikaměsíčním hledání zaměstnání získal podřadné místo v projektovém oddělení těžkých strojů v národním podniku ČKD. 1960 požádal o důchod, ten mu byl zprvu odepřen, teprve 1963, kdy byl plně rehabilitován, mu byl přiznán. V letech po propuštění z vězení propadal hluboké depresi, od 1967 byl dlouhodobě hospitalizován. F. se dvakrát oženil, obě manželství zůstala bezdětná.

V širší rodině se matematice věnoval i F. prasynovec Petr F. (1937–1981), odborný asistent katedry matematiky na Pedagogické fakultě UK, a jeho syn Michal (* 1977).

D: Vývoj důlních předpisů ESČ, 1935; Zapojování trojfázových wattmetrů a elektroměrů (s G. Slavíkem), 1952; Stav a vývoj národních podniků těžkého strojírenství: referát na celostátní konferenci pracovníků v těžkém kovoprůmyslu dne 22. XI. 1947, [1948].

L: M. Bečvářová, Eukleidovy Základy, jejich vydání a překlady, 2002, s. 197– 200; ČBS, s. 135; Tomeš 1, s. 297; nekrolog in: Elektrotechnický Obzor 57, 1968, s. 242–243.

Daniel Mayer