FACCONI Giovanni Maria ?1540-?1596: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FACCON(I) Giovanni Maria 1540-1596 na FACCONI Giovanni Maria ?1540-?1596 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 13. 11. 2019, 17:14

Giovanni Maria FACCONI
Narození kolem 1540
Místo narození Arogno (Švýcarsko)
Úmrtí po 1596
Povolání 29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67013

FACCONI, Giovanni Maria (též FACONI, FACCONO), * kolem 1540 Arogno (Švýcarsko), † po 1596 ?, stavitel

Italský polír a stavitel původem z oblasti Ticina, nejznámější příslušník rodiny Faccone (podle V. Kotrby totožné s rodinou Vaccani), který snad byl synem Lazzara F. a jistě bratrem Giovanniho Battisty, se v Čechách objevil ve službách Rožmberků v rozmezí 1587–96. Lze soudit, že někdy po 1596 zemřel (jistě však před 28. 8. 1615, kdy je datována zpráva o smrti vdovy po něm, Margarity de Pumio). Tak, jak bylo zvykem, na zimu odjížděl za rodinou do Arogna, kde 1591 křtil syna Martina, 1593 dceru Catilinu a kde se mu 1595 narodil další syn Giovanni Giacomo.

Pracoval na přestavbě jindřichohradeckého hradu v renesanční zámecké sídlo. Jeho jméno se poprvé objevilo v souvislosti s výstavbou pavlačí (velkých arkád) a zelených pokojů (1587–91), jejichž stavbu řídil, nepochybně podle projektu Baldassara Maggiho. Podílel se zřejmě i na stavbě třetího patra starého paláce (vytvořil tam tři nové pokoje nad pokoji pána z Rožmberka) a na dalších úpravách jindřichohradeckého zámku, které podle honorářů nebyly velkého rozsahu. S výjimkou „dělání sklepu velkýho v příkopě“ ani nejsou tyto práce v pramenech specifikovány. K nejvýznamnějším F. dílům patří okrouhlý altán (rondel) v zámecké zahradě. Hlavní práce na altánu spadaly do 1591–93, ale zaplaceno za práce dostal F. ještě počátkem 1596. Běžně se tato výjimečná architektura, ať již typově, použitými prvky (serliana) či výzdobou, považuje za dílo B. Maggiho, který však v době jeho výstavby již v Čechách nepobýval, protože se natrvalo vrátil do rodného Arogna. Lze právem soudit, že F. zasáhl do výsledné podoby pavilonu. Dalším významným spolupracovníkem skupiny Italů z Arogna a nejbližšího okolí působících v jižních Čechách byl kameník A. Cometta.

L: Toman 1, s. 206–207; A. Matějček – K. Tříska, Jindřichův Hradec. Zámek a město, 1944, s. 6–9; V. Kotrba, Renesanční architekt mistr Baltazar Majo „de Vonio“, in: Umění 19, 1971, s. 97–101; DČVU 2/1, s. 35–36; J. Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, 1986, s. 56–59; Architekti, s. 161–162.

Pavel Vlček