Biografický slovník
FACCONI Giovanni Maria ?1540-?1596: Porovnání verzí
(FACCON(I)_Giovanni_Maria_1540-1596) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Giovanni Maria | + | | jméno = Giovanni Maria FACCONI |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1540 | + | | datum narození = kolem 1540 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Arogno (Švýcarsko) |
| − | | datum úmrtí = 1596 | + | | datum úmrtí = po 1596 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 29- Stavař | | povolání = 29- Stavař | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FACCONI, Giovanni Maria''' ''(též FACONI, FACCONO), * kolem 1540 Arogno (Švýcarsko), † po 1596 ?, stavitel | ||
| + | |||
| + | ''Italský polír a stavitel původem z oblasti Ticina, nejznámější | ||
| + | příslušník rodiny Faccone (podle V. Kotrby totožné s rodinou | ||
| + | Vaccani), který snad byl synem Lazzara F. a jistě bratrem Giovanniho | ||
| + | Battisty, se v Čechách objevil ve službách Rožmberků | ||
| + | v rozmezí 1587–96. Lze soudit, že někdy po 1596 zemřel | ||
| + | (jistě však před 28. 8. 1615, kdy je datována zpráva o smrti | ||
| + | vdovy po něm, Margarity de Pumio). Tak, jak bylo zvykem, | ||
| + | na zimu odjížděl za rodinou do Arogna, kde 1591 křtil syna | ||
| + | Martina, 1593 dceru Catilinu a kde se mu 1595 narodil další | ||
| + | syn Giovanni Giacomo. | ||
| + | |||
| + | Pracoval na přestavbě jindřichohradeckého hradu v renesanční | ||
| + | zámecké sídlo. Jeho jméno se poprvé objevilo v souvislosti | ||
| + | s výstavbou pavlačí (velkých arkád) a zelených pokojů | ||
| + | (1587–91), jejichž stavbu řídil, nepochybně podle projektu | ||
| + | Baldassara Maggiho. Podílel se zřejmě i na stavbě třetího patra | ||
| + | starého paláce (vytvořil tam tři nové pokoje nad pokoji | ||
| + | pána z Rožmberka) a na dalších úpravách jindřichohradeckého | ||
| + | zámku, které podle honorářů nebyly velkého rozsahu. | ||
| + | S výjimkou „dělání sklepu velkýho v příkopě“ ani nejsou tyto | ||
| + | práce v pramenech specifikovány. K nejvýznamnějším F. dílům | ||
| + | patří okrouhlý altán (rondel) v zámecké zahradě. Hlavní | ||
| + | práce na altánu spadaly do 1591–93, ale zaplaceno za práce | ||
| + | dostal F. ještě počátkem 1596. Běžně se tato výjimečná architektura, | ||
| + | ať již typově, použitými prvky (serliana) či výzdobou, | ||
| + | považuje za dílo B. Maggiho, který však v době jeho výstavby | ||
| + | již v Čechách nepobýval, protože se natrvalo vrátil do rodného | ||
| + | Arogna. Lze právem soudit, že F. zasáhl do výsledné podoby | ||
| + | pavilonu. Dalším významným spolupracovníkem skupiny | ||
| + | Italů z Arogna a nejbližšího okolí působících v jižních Čechách | ||
| + | byl kameník A. Cometta. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman 1, s. 206–207; A. Matějček – K. Tříska, Jindřichův Hradec. Zámek | ||
| + | a město, 1944, s. 6–9; V. Kotrba, Renesanční architekt mistr Baltazar Majo | ||
| + | „de Vonio“, in: Umění 19, 1971, s. 97–101; DČVU 2/1, s. 35–36; J. Krčálová, | ||
| + | Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, 1986, | ||
| + | s. 56–59; Architekti, s. 161–162. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlček | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
[[Kategorie:1540]] | [[Kategorie:1540]] | ||
| + | [[Kategorie:Arogno]] | ||
[[Kategorie:1596]] | [[Kategorie:1596]] | ||
Aktuální verze z 13. 11. 2019, 17:14
| Giovanni Maria FACCONI | |
 | |
| Narození | kolem 1540 |
|---|---|
| Místo narození | Arogno (Švýcarsko) |
| Úmrtí | po 1596 |
| Povolání | 29- Stavař |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67013 |
FACCONI, Giovanni Maria (též FACONI, FACCONO), * kolem 1540 Arogno (Švýcarsko), † po 1596 ?, stavitel
Italský polír a stavitel původem z oblasti Ticina, nejznámější příslušník rodiny Faccone (podle V. Kotrby totožné s rodinou Vaccani), který snad byl synem Lazzara F. a jistě bratrem Giovanniho Battisty, se v Čechách objevil ve službách Rožmberků v rozmezí 1587–96. Lze soudit, že někdy po 1596 zemřel (jistě však před 28. 8. 1615, kdy je datována zpráva o smrti vdovy po něm, Margarity de Pumio). Tak, jak bylo zvykem, na zimu odjížděl za rodinou do Arogna, kde 1591 křtil syna Martina, 1593 dceru Catilinu a kde se mu 1595 narodil další syn Giovanni Giacomo.
Pracoval na přestavbě jindřichohradeckého hradu v renesanční zámecké sídlo. Jeho jméno se poprvé objevilo v souvislosti s výstavbou pavlačí (velkých arkád) a zelených pokojů (1587–91), jejichž stavbu řídil, nepochybně podle projektu Baldassara Maggiho. Podílel se zřejmě i na stavbě třetího patra starého paláce (vytvořil tam tři nové pokoje nad pokoji pána z Rožmberka) a na dalších úpravách jindřichohradeckého zámku, které podle honorářů nebyly velkého rozsahu. S výjimkou „dělání sklepu velkýho v příkopě“ ani nejsou tyto práce v pramenech specifikovány. K nejvýznamnějším F. dílům patří okrouhlý altán (rondel) v zámecké zahradě. Hlavní práce na altánu spadaly do 1591–93, ale zaplaceno za práce dostal F. ještě počátkem 1596. Běžně se tato výjimečná architektura, ať již typově, použitými prvky (serliana) či výzdobou, považuje za dílo B. Maggiho, který však v době jeho výstavby již v Čechách nepobýval, protože se natrvalo vrátil do rodného Arogna. Lze právem soudit, že F. zasáhl do výsledné podoby pavilonu. Dalším významným spolupracovníkem skupiny Italů z Arogna a nejbližšího okolí působících v jižních Čechách byl kameník A. Cometta.
L: Toman 1, s. 206–207; A. Matějček – K. Tříska, Jindřichův Hradec. Zámek a město, 1944, s. 6–9; V. Kotrba, Renesanční architekt mistr Baltazar Majo „de Vonio“, in: Umění 19, 1971, s. 97–101; DČVU 2/1, s. 35–36; J. Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, 1986, s. 56–59; Architekti, s. 161–162.
Pavel Vlček
