Biografický slovník
FADRHONS Jan 14.2.1910-7.7.1963: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 7.7.1963 | | datum úmrtí = 7.7.1963 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 77- Hudební skladatel | + | | povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 44-45 | ||
}} | }} | ||
Verze z 13. 11. 2019, 17:20
| Jan FADRHONS | |
 | |
| Narození | 14.2.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Úherce (u Mladé Boleslavi) |
| Úmrtí | 7.7.1963 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 44-45 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54576 |
FADRHONS, Jan, * 14. 2. 1910 Úherce (u Mladé Boleslavi), † 7. 7. 1963 Praha, hudebník, vojenský kapelník
Pocházel z rodiny hudebníka. Od dětství se učil hrát na několik nástrojů a od dvanácti let působil v kapele svého otce. 1925–31 vystudoval na pražské konzervatoři hru na lesní roh u A. Janouška a skladbu u R. Karla a A. Háby, později ještě dirigování u P. Dědečka a instrumentaci u J. Řídkého. Po absolutoriu hrál v orchestru zpěvohry Městského divadla na Královských Vinohradech, v letních měsících v lázních Luhačovice. 1936 se stal kapelníkem, působil na Vojenské hudební škole v Praze a u vojenských kapel v Užhorodě a Bratislavě. Během okupace byl dirigentem Českého rozhlasu v Praze a Ostravě. Po osvobození se stal v Praze kapelníkem posádkové hudby a Hudby Hradní stráže, jejíž početní stav zvýšil na šedesát členů. Do předčasné smrti působil též jako umělecký vedoucí Armádního uměleckého souboru. Zasloužil se o udržení vysoké kvality vojenských hudeb v českých zemích.
F. patřil k plodným skladatelům a upravovatelům hudby pro dechový orchestr. Napsal asi čtyřicet skladeb pro armádu, mj. často hrané vojenské pochody (Trubač jízdy, 1947; Pochod samopalníků, 1952, ad.), jež reprezentovaly oficiální ceremoniální hudbu při státních slavnostech. Byl autorem oficiální instrumentace československé státní hymny pro dechový orchestr (vyd. 1962, 1965). V daleko větším rozsahu se uplatnily jeho úpravy hudby různého původu pro dechový orchestr, např. pochodu J. Suka V nový život, Dvořákových Slovanských tanců, po válce pak upravil populární filmovou hudbu I. Dunajevského, masové písně V. Dobiáše a díla dalších skladatelů. Instrumentoval hudbu k sokolskému sletu 1948 a k 1. celostátní spartakiádě 1955. K jeho nejznámějším pracím patřily úpravy pochodů F. Kmocha, jež vycházely v opakovaných vydáních v edicích Univerzální orchestr nebo Dechový orchestr a na gramofonových nahrávkách (Kolíne, Kolíne, Pode mlejnem, nade mlejnem, Jarabáček, 1953, ad.). Úpravy byly vedeny snahou pozvednout dechovou hudbu na vyšší profesionální úroveň. Podle novějšího odborného stanoviska (J. Kapusty) se však doplňováním hlasů a jejich vícenásobným obsazením, jež vyhovovalo Hudbě Hradní stráže, změnil původní charakter Kmochovy hudby.
L: K. Vacek, Zemřel J. F., in: Hudební rozhledy 16, 1963, s. 648; Č. Gardavský a kol., Skladatelé dneška, 1961, s. 62; J. Kapusta, Dechové kapely, pochod a František Kmoch, 1974, s. 144–145, 188, 191; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998, s. 267, 269, 272; http:// www.ceskyhudebnislovnik.cz (soupis díla a literatury); HS 1, s. 301–302 (soupis díla a literatury).
P: NK, Praha, tisky původních skladeb a úprav.
Jitka Ludvová
