Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FAGLIC Andrej 8.9.1920-27.11.2003

{{Infobox - osoba
| jméno = Andrej FAGLIC
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.9.1920
| místo narození = Párnica (u Dolního Kubína, Slovensko)
| datum úmrtí = 27.11.2003
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 47
}}

'''FAGLIC, Andrej,''' ''* 8. 9. 1920 Párnica (u Dolního Kubína, Slovensko), † 27. 11. 2003 Praha, voják, politik, účastník 2. odboje''

Pocházel z rodiny sezonního dělníka. 1935–39 se vyučil
zedníkem v Dolním Kubíně, 1940 musel odejít na nucené
stavební práce, pracoval v Kranji a v bavorském Landsbergu
nad Lechem, v červnu 1941 utekl a vrátil se na Slovensko.
Vstoupil do slovenské armády, od 1941 konal základní vojenskou
službu v Martině a v Trnavě. 1943 byl jako voják
1. pěší divize slovenské armády odvelen na východní frontu,
záhy přeběhl k Rudé armádě a připojil se k vojenské jednotce
1. československého armádního sboru v SSSR L. Svobody.
Koncem 1944 absolvoval kurz pro osvětové důstojníky,
v březnu 1945 byl povýšen na podporučíka. Bojoval od karpatsko-
dukelské operace až do Prahy. Po konci války a reorganizaci
armádního sboru na Československou armádu působil
jako osvětový důstojník 3. pěší divize v Kroměříži, od srpna
1945 jako poručík. 1945–46 studoval na škole pro důstojníky
pěchoty v záloze v Košicích, poté na škole pro osvětové
důstojníky v Praze. Od 1946 jako nadporučík sloužil v tankové
brigádě v Martině a v 32. pěším pluku v Košicích. 1948
byl povýšen na kapitána, 1948 pracoval na velitelství 10. pěší
divize v Košicích. 1950–51 studoval na Vysokém vojensko-pedagogickém institutu v Leningradě, 1951 se stal zástupcem
náčelníka katedry politické výchovy na Vojenské lékařské
fakultě v Hradci Králové, 1959 náčelníkem Krajské vojenské
správy v Banské Bystrici. 1961 povýšen na plukovníka, 1971
přeložen do Zpravodajské správy Generálního štábu armády
v Praze, současně byl vojenským přidělencem v Bukurešti.
Od 1979 pracoval v Libyi jako vedoucí skupiny pro koordinaci
a zabezpečení činnosti československých vojenských
odborníků, 1981 odešel do výslužby. Stal se nositelem mnoha
československých a zahraničních vyznamenání: 1945 a 1946
Československého válečného kříže 1939, 1945 medaile Za
zásluhy II. stupně, 1949 Řádu Bílého lva ad. 1944 vstoupil
do KSČ, 1964 byl zvolen do SNR, 1969–71 do Sněmovny
národů FS. Dožil v Praze 11, v devadesátých letech za komunistickou
stranu několikrát kandidoval do zastupitelstva.
Svoji účast ve válce popsal v memoárech ''Návraty do rodného kraja'' (1989).

'''L:''' J. Čaplovič, Portréty dejateľov Oravy, Dolný Kubín 1990, s. 45; Generáli:
slovenská vojenská generalita 1918–2009, Bratislava 2009, s. 45; A. Maťovčík,
Biografický slovník dejateľov Oravy, Martin – Námestovo 2010, s. 65.

Alena Táborecká
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1920]]
[[Kategorie:Párnica]]
[[Kategorie:2003]]
[[Kategorie:Praha]]