Biografický slovník
FAGLIC Andrej 8.9.1920-27.11.2003: Porovnání verzí
(FAGLIC_Andrej_8.9.1920-27.11.2003) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.9.1920 | | datum narození = 8.9.1920 | ||
| − | | místo narození = Párnica u | + | | místo narození = Párnica (u Dolního Kubína, Slovensko) |
| datum úmrtí = 27.11.2003 | | datum úmrtí = 27.11.2003 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''FAGLIC, Andrej,''' ''* 8. 9. 1920 Párnica (u Dolního Kubína, Slovensko), † 27. 11. 2003 Praha, voják, politik, účastník 2. odboje'' | |
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny sezonního dělníka. 1935–39 se vyučil | ||
| + | zedníkem v Dolním Kubíně, 1940 musel odejít na nucené | ||
| + | stavební práce, pracoval v Kranji a v bavorském Landsbergu | ||
| + | nad Lechem, v červnu 1941 utekl a vrátil se na Slovensko. | ||
| + | Vstoupil do slovenské armády, od 1941 konal základní vojenskou | ||
| + | službu v Martině a v Trnavě. 1943 byl jako voják | ||
| + | 1. pěší divize slovenské armády odvelen na východní frontu, | ||
| + | záhy přeběhl k Rudé armádě a připojil se k vojenské jednotce | ||
| + | 1. československého armádního sboru v SSSR L. Svobody. | ||
| + | Koncem 1944 absolvoval kurz pro osvětové důstojníky, | ||
| + | v březnu 1945 byl povýšen na podporučíka. Bojoval od karpatsko- | ||
| + | dukelské operace až do Prahy. Po konci války a reorganizaci | ||
| + | armádního sboru na Československou armádu působil | ||
| + | jako osvětový důstojník 3. pěší divize v Kroměříži, od srpna | ||
| + | 1945 jako poručík. 1945–46 studoval na škole pro důstojníky | ||
| + | pěchoty v záloze v Košicích, poté na škole pro osvětové | ||
| + | důstojníky v Praze. Od 1946 jako nadporučík sloužil v tankové | ||
| + | brigádě v Martině a v 32. pěším pluku v Košicích. 1948 | ||
| + | byl povýšen na kapitána, 1948 pracoval na velitelství 10. pěší | ||
| + | divize v Košicích. 1950–51 studoval na Vysokém vojensko-pedagogickém institutu v Leningradě, 1951 se stal zástupcem | ||
| + | náčelníka katedry politické výchovy na Vojenské lékařské | ||
| + | fakultě v Hradci Králové, 1959 náčelníkem Krajské vojenské | ||
| + | správy v Banské Bystrici. 1961 povýšen na plukovníka, 1971 | ||
| + | přeložen do Zpravodajské správy Generálního štábu armády | ||
| + | v Praze, současně byl vojenským přidělencem v Bukurešti. | ||
| + | Od 1979 pracoval v Libyi jako vedoucí skupiny pro koordinaci | ||
| + | a zabezpečení činnosti československých vojenských | ||
| + | odborníků, 1981 odešel do výslužby. Stal se nositelem mnoha | ||
| + | československých a zahraničních vyznamenání: 1945 a 1946 | ||
| + | Československého válečného kříže 1939, 1945 medaile Za | ||
| + | zásluhy II. stupně, 1949 Řádu Bílého lva ad. 1944 vstoupil | ||
| + | do KSČ, 1964 byl zvolen do SNR, 1969–71 do Sněmovny | ||
| + | národů FS. Dožil v Praze 11, v devadesátých letech za komunistickou | ||
| + | stranu několikrát kandidoval do zastupitelstva. | ||
| + | Svoji účast ve válce popsal v memoárech ''Návraty do rodného kraja'' (1989). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Čaplovič, Portréty dejateľov Oravy, Dolný Kubín 1990, s. 45; Generáli: | ||
| + | slovenská vojenská generalita 1918–2009, Bratislava 2009, s. 45; A. Maťovčík, | ||
| + | Biografický slovník dejateľov Oravy, Martin – Námestovo 2010, s. 65. | ||
| + | |||
| + | Alena Táborecká | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 59: | ||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Párnica]] |
[[Kategorie:2003]] | [[Kategorie:2003]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 17. 10. 2017, 15:46
| Andrej FAGLIC | |
 | |
| Narození | 8.9.1920 |
|---|---|
| Místo narození | Párnica (u Dolního Kubína, Slovensko) |
| Úmrtí | 27.11.2003 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136305 |
FAGLIC, Andrej, * 8. 9. 1920 Párnica (u Dolního Kubína, Slovensko), † 27. 11. 2003 Praha, voják, politik, účastník 2. odboje
Pocházel z rodiny sezonního dělníka. 1935–39 se vyučil zedníkem v Dolním Kubíně, 1940 musel odejít na nucené stavební práce, pracoval v Kranji a v bavorském Landsbergu nad Lechem, v červnu 1941 utekl a vrátil se na Slovensko. Vstoupil do slovenské armády, od 1941 konal základní vojenskou službu v Martině a v Trnavě. 1943 byl jako voják 1. pěší divize slovenské armády odvelen na východní frontu, záhy přeběhl k Rudé armádě a připojil se k vojenské jednotce 1. československého armádního sboru v SSSR L. Svobody. Koncem 1944 absolvoval kurz pro osvětové důstojníky, v březnu 1945 byl povýšen na podporučíka. Bojoval od karpatsko- dukelské operace až do Prahy. Po konci války a reorganizaci armádního sboru na Československou armádu působil jako osvětový důstojník 3. pěší divize v Kroměříži, od srpna 1945 jako poručík. 1945–46 studoval na škole pro důstojníky pěchoty v záloze v Košicích, poté na škole pro osvětové důstojníky v Praze. Od 1946 jako nadporučík sloužil v tankové brigádě v Martině a v 32. pěším pluku v Košicích. 1948 byl povýšen na kapitána, 1948 pracoval na velitelství 10. pěší divize v Košicích. 1950–51 studoval na Vysokém vojensko-pedagogickém institutu v Leningradě, 1951 se stal zástupcem náčelníka katedry politické výchovy na Vojenské lékařské fakultě v Hradci Králové, 1959 náčelníkem Krajské vojenské správy v Banské Bystrici. 1961 povýšen na plukovníka, 1971 přeložen do Zpravodajské správy Generálního štábu armády v Praze, současně byl vojenským přidělencem v Bukurešti. Od 1979 pracoval v Libyi jako vedoucí skupiny pro koordinaci a zabezpečení činnosti československých vojenských odborníků, 1981 odešel do výslužby. Stal se nositelem mnoha československých a zahraničních vyznamenání: 1945 a 1946 Československého válečného kříže 1939, 1945 medaile Za zásluhy II. stupně, 1949 Řádu Bílého lva ad. 1944 vstoupil do KSČ, 1964 byl zvolen do SNR, 1969–71 do Sněmovny národů FS. Dožil v Praze 11, v devadesátých letech za komunistickou stranu několikrát kandidoval do zastupitelstva. Svoji účast ve válce popsal v memoárech Návraty do rodného kraja (1989).
L: J. Čaplovič, Portréty dejateľov Oravy, Dolný Kubín 1990, s. 45; Generáli: slovenská vojenská generalita 1918–2009, Bratislava 2009, s. 45; A. Maťovčík, Biografický slovník dejateľov Oravy, Martin – Námestovo 2010, s. 65.
Alena Táborecká
