Biografický slovník
FAHOUN František 9.2.1844-10.5.1900: Porovnání verzí
(FAHOUN_František_9.2.1844-10.5.1900) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.2.1844 | | datum narození = 9.2.1844 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Sušice |
| datum úmrtí = 10.5.1900 | | datum úmrtí = 10.5.1900 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Rakovník |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FAHOUN, František,''' ''* 9. 2. 1844 Sušice, † 10. 5. 1900 Rakovník, pedagog, publicista, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny kožešníka. Gymnázium v Klatovech zakončil | ||
| + | 1864 maturitou. Ve vzdělávání pokračoval v Praze, kde | ||
| + | na univerzitě studoval matematiku, fyziku, ale i romanistiku | ||
| + | a slavistiku. Živil se jako vychovatel, 1868 se stal suplentem | ||
| + | na reálce v Olomouci. 1871 odešel učit na obecní reálku | ||
| + | v chorvatském Osijeku. Již 1872 se vrátil do Čech a do konce | ||
| + | života působil jako gymnazijní profesor na reálce v Rakovníku. | ||
| + | Od 1877 drobnými původními články přispíval do časopisů, | ||
| + | zejména do ''Světozoru'' a ''České včely'', později do ''Pokroku'', | ||
| + | ''Paedagogia'', ''Zlaté Prahy'', pod šifrou F. F. do ''Koledy'' a do ''Roční zprávy Vyšší reálné školy v Rakovníce'' (1879 a 1890). V příspěvku | ||
| + | ''Řada učitelů světských působivších na Vyšší reálné škole v Rakovníce počínajíc od r. 1851/1852. Slavnostní spis'' z roku | ||
| + | 1883 sestavil také přehled učitelského sboru. Vedle pedagogické | ||
| + | činnosti se rovněž zabýval jazyky, od 1887 působil jako | ||
| + | aprobovaný tlumočník. Své lingvistické znalosti zdokonaloval | ||
| + | častými cestami (Belgie, Francie, jihoslovanské země). 1878 | ||
| + | vydal v ''České včele'' črtu ''Vzpomínka na Paříž'', 1880 ''Belgické toulky''. Překládal z jihoslovanských jazyků, z jím tlumočených | ||
| + | autorů čtenářský ohlas získala zejména díla: A. Šenoa (''Velebníček'', | ||
| + | 1881, ''Branka'', 1882, ''V lázních'', 1889), E. Kumičić (''Paní Sabina'', 1887), J. E. Tomić (''Drak Bosenský'', 1883, | ||
| + | ''Emin-Agova láska'', 1890) a F. Becić (''Vukičův most'', 1885, ''Kletba nevěry'' 1, 2 | ||
| + | [1886], ''Slib'' [1884]), vesměs vydaná v Ottově nakladatelství. | ||
| + | 1880–93 spolupracoval i s mladoboleslavským nakladatelem | ||
| + | K. Vačlenou a jeho sešitovou Světovou bibliotékou, vydávanou | ||
| + | k časopisu ''Módní svět'', a s nakladatelstvím F. Šimáčka. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 81; | ||
| + | nekrolog in: Národní listy 11. 5. 1900, odpol. vyd., s. 3; J. Loriš, in: Výroční | ||
| + | zpráva rakovnické reálky za rok 1900; OSN 8, s. 1007; MSN 2, s. 678; J. F. | ||
| + | Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 112; hjk, Památce F. F., in: Lidové noviny | ||
| + | 8. 2. 1944; LČL 1, s. 679. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha. | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
| + | [[Kategorie:Sušice]] | ||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
| + | [[Kategorie:Rakovník]] | ||
Verze z 17. 10. 2017, 15:52
| František FAHOUN | |
 | |
| Narození | 9.2.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Sušice |
| Úmrtí | 10.5.1900 |
| Místo úmrtí | Rakovník |
| Povolání |
61- Pedagog 64- Překladatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54582 |
FAHOUN, František, * 9. 2. 1844 Sušice, † 10. 5. 1900 Rakovník, pedagog, publicista, překladatel
Pocházel z rodiny kožešníka. Gymnázium v Klatovech zakončil 1864 maturitou. Ve vzdělávání pokračoval v Praze, kde na univerzitě studoval matematiku, fyziku, ale i romanistiku a slavistiku. Živil se jako vychovatel, 1868 se stal suplentem na reálce v Olomouci. 1871 odešel učit na obecní reálku v chorvatském Osijeku. Již 1872 se vrátil do Čech a do konce života působil jako gymnazijní profesor na reálce v Rakovníku. Od 1877 drobnými původními články přispíval do časopisů, zejména do Světozoru a České včely, později do Pokroku, Paedagogia, Zlaté Prahy, pod šifrou F. F. do Koledy a do Roční zprávy Vyšší reálné školy v Rakovníce (1879 a 1890). V příspěvku Řada učitelů světských působivších na Vyšší reálné škole v Rakovníce počínajíc od r. 1851/1852. Slavnostní spis z roku 1883 sestavil také přehled učitelského sboru. Vedle pedagogické činnosti se rovněž zabýval jazyky, od 1887 působil jako aprobovaný tlumočník. Své lingvistické znalosti zdokonaloval častými cestami (Belgie, Francie, jihoslovanské země). 1878 vydal v České včele črtu Vzpomínka na Paříž, 1880 Belgické toulky. Překládal z jihoslovanských jazyků, z jím tlumočených autorů čtenářský ohlas získala zejména díla: A. Šenoa (Velebníček, 1881, Branka, 1882, V lázních, 1889), E. Kumičić (Paní Sabina, 1887), J. E. Tomić (Drak Bosenský, 1883, Emin-Agova láska, 1890) a F. Becić (Vukičův most, 1885, Kletba nevěry 1, 2 [1886], Slib [1884]), vesměs vydaná v Ottově nakladatelství. 1880–93 spolupracoval i s mladoboleslavským nakladatelem K. Vačlenou a jeho sešitovou Světovou bibliotékou, vydávanou k časopisu Módní svět, a s nakladatelstvím F. Šimáčka.
L: F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 81; nekrolog in: Národní listy 11. 5. 1900, odpol. vyd., s. 3; J. Loriš, in: Výroční zpráva rakovnické reálky za rok 1900; OSN 8, s. 1007; MSN 2, s. 678; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 112; hjk, Památce F. F., in: Lidové noviny 8. 2. 1944; LČL 1, s. 679.
P: Biografický archiv ÚČL, Praha.
Marcella Husová
