Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FAJFR František 18.8.1892-12.2.1969

{{Infobox - osoba
| jméno = František FAJFR
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.8.1892
| místo narození = Humpolec
| datum úmrtí = 12.2.1969
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 56- Filozof
19- Ekonom nebo statistik

| jiná jména = 
}}

'''FAJFR, František,''' ''* 18. 8. 1892 Humpolec, † 12. 2. 1969 Praha, demograf, statistik, filozof''

Byl nejmladším ze čtyř dětí odborného učitele Karla F. a Hedviky,
roz. Nemajovské. Dětství prožil v Brně, Dvoře Králové
nad Labem a po otcově smrti v Praze na Malé Straně. Po
maturitě na malostranském gymnáziu studoval 1911–15 na
právnické (JUDr. 1916) a 1915–20 na filozofické fakultě české
univerzity v Praze, kde byl žákem F. Drtiny, F. Čády a J. Pekaře.
Za první světové války, v níž padl jeho bratr, nadaný publicista
a historik Karel F. (1889–1915), se vyhnul nasazení na
frontu a pracoval u soudu, od 1918 v místodržitelském úřadě,
po vzniku republiky v Zemském správním výboru. Krátce byl
přidělen k okresní politické správě v Plané u Mariánských
Lázní. 1922 nastoupil do Státního úřadu statistického, s nímž
pak byl celoživotně spjat. Zaměřil se zejména na finanční
a družstevní statistiku. Hodně publikoval, a to nejen v tomto
oboru. 1932–47 byl členem redakčního kruhu časopisu ''Česká mysl'', do nějž přispěl nejen několika studiemi, ale i recenzemi
české i zahraniční literatury. Věnoval se také teorii státu a práva.
K jeho osobním přátelům patřil J. Patočka, politicky byl
blízký Masarykovým realistům, později sociální demokracii.
Navzdory zájmu o sovětskou literaturu i realitu však odmítal
komunismus. Z katolické církve vystoupil 1918 a zůstal bez
vyznání. 1928 se oženil s Marií Němečkovou, s níž měl dceru
a syna.

Od 1938 byl pověřen vedením odboru pro daňovou, finanční
a školskou statistiku Státního úřadu statistického. Během
německé okupace se stáhl do soukromí a věnoval se Hegelově
filozofii. Po skončení druhé světové války byl vzápětí pověřen
vedením Státního úřadu statistického a předsedal mu až
do 1961, kdy bylo jeho místo zrušeno a F. odešel do penze.
V květnu 1945 vstoupil do KSČ, i když nebyl vykonavatelem
politických nařízení a se sovětskými odborníky ve statistické
službě často polemizoval. Zasloužil se o centralizaci československé
statistiky, dokázal udržet její odbornou úroveň
i v nelehkém období padesátých let. Byl autorem moderní
koncepce sčítání lidu (1961), nepodařilo se mu však prosadit
zřízení samostatného ústavu pro statistiku a demografii
v rámci ČSAV . Podílel se i na mezinárodní spolupráci, a to jako předseda Komise evropských statistiků při OSN. 1957–
63 řídil Státní populační komisi, ustavenou jako poradní
orgán československé vlády. Spoluzakládal Československou
demografickou společnost při ČSAV , 1964–69 byl jejím prvním
předsedou, a časopis ''Demografie'' (od 1959), v jehož čele
první dva roky stál. Na konci šedesátých let se stal předsedou
kuratoria pro obnovu Ústavu T. G. Masaryka. Byl oceněn Řádem
25. února (1948) a Řádem republiky (1955). Jmenování
akademikem, na něhož byl 1968 navrhován, se nedožil.

Ve filozofických pracích navazoval na tradici českého pozitivismu,
snažil se o modernější formulace jeho postojů, zejména
o překonání tendencí k naturalistickému scientismu.
Filozofii chápal jako vědu o vědě, přičemž mezi vědy zahrnoval
i náboženství. Psal o filozofických otázkách práva, sociální
problematice, zabýval se osobou T. G. Masaryka, zejména
jeho vztahem k A. Comteovi (''Masaryk a Comte'', 1925)
a A. Smetany. Vystupoval však proti filozofickým názorům
K. Čapka a jeho obhajoby antihrdinů, polemizoval i se sociologem
Z. Ulrichem a jeho tezemi o nivelizaci české společnosti.
Demografii, v níž je dnes nejznámější, začal soustavně
pěstovat až během padesátých let, i když řadu jejích
metod si, ovlivněn A. Boháčem, osvojil už dříve. Z četných
teoretických děl o populačním vývoji, otázce reprodukce,
kvantitě a kvalitě populace, ale i o národnosti či problému
romského etnika vynikla shrnující práce ''Demografie v klasifikaci společenských věd'' (1968).

'''L:''' Z. Pavlík – A. Šubrtová, F. F. Život a dílo, 1993 (s literaturou a úplnou
bibliografií, s. 113–153); J. Tomeš, O správcích odkazu. F. F., in: Mám jen
knihy a skripta, cenná práce životní. 70 let Masarykova ústavu, E. Broklová
(ed.), 2002, s. 87–89 a rejstřík.

'''P:''' Archiv NM, Praha, osobní fond.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/147628 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jiří Martínek

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:56- Filozof]]
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]
[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Humpolec]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:Praha]]