FAJKUS Jaromír 25.3.1924-30.6.2009: Porovnání verzí

Z Personal
(FAJKUS_Jaromír_25.3.1924-30.6.2009)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.3.1924
 
| datum narození = 25.3.1924
−
| místo narození = Pstruží u Frýdlantu nad Ostravicí
+
| místo narození = Pstruží (u Frýdlantu nad Ostravicí)
 
| datum úmrtí = 30.6.2009
 
| datum úmrtí = 30.6.2009
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Havířov
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jaromír FAJKUS
+
}}
 +
 
 +
'''FAJKUS, Jaromír,''' ''* 25. 3. 1924 Pstruží (u Frýdlantu nad Ostravicí), † 30. 6. 2009 Havířov, malíř, grafik''
 +
 
 +
Pocházel z dělnické rodiny, otec pracoval jako kovář na šachtě,
 +
matka jako textilní dělnice, později byla v domácnosti. Vyučil
 +
se kotlářem ve Vítkovických železárnách. V Ostravě za druhé
 +
světové války navštěvoval večerní kurzy kresby, deskriptivní
 +
geometrie a ruštiny. Během prezenční vojenské služby (1947–
 +
49) pracoval rovněž ve Vojenském historickém ústavu v Praze
 +
a zajímal se o historii. Pak byl zaměstnán jako kreslič ve Stavoprojektu,
 +
1950 vybrán do státního kurzu pro přípravu pracujících
 +
na studium vysoké školy v Liberci, obor výtvarné umění.
 +
Studoval na AV U v Praze u prof. J. Želibského a K. Mináře
 +
(1951–53), na Repinově institutu v tehdejším Leningradě
 +
mj. u prof. J. J. Mojsejenka, R. R. Frence a D. P. Bělousova
 +
(1953–59), kde současně úspěšně propagoval dílo F. Duši,
 +
malíře, grafika a keramika z Frýdlantu nad Ostravicí. Procestoval
 +
Ukrajinu, Lotyšsko, Estonsko, Krym, Kavkaz a Střední
 +
Asii. Výtvarné vzdělání zakončil absolvováním čestného roku
 +
znovu na AV U u prof. K. Součka (1959–60). Od 1960 bydlel
 +
v Havířově. Pravidelně zajížděl do Pstruží. V rodném domku,
 +
kde si dal upravit ateliér, tvořil.
 +
 
 +
Na konci padesátých let se seznámil se spisovatelem B. Četynou
 +
z Frenštátu a poté vytvořil několik velkých pláten na
 +
téma hukvaldské povstání 1695 (obraz ''Povstání na Hukvaldsku'' předložil jako závěrečnou práci na studiích). Dále se věnoval
 +
figurální malbě, grafice a monumentální tvorbě. Zachytil
 +
krajinu Šumavy, okolí Dukovan a Beskydy, maloval portréty
 +
a zátiší. V grafice a kresbě zpodobnil mj. Vítkovice, Pstruží
 +
a Beskydy. Zajímal se rovněž o sgrafito, mozaiku a vitráže.
 +
 
 +
Od 1959 se zúčastnil přibližně sedmdesáti samostatných
 +
a pětašedesáti společných výstav i několika soutěží, např.
 +
soutěže na řešení náměstí Slovenského národního povstání
 +
v Bratislavě, smuteční obřadní síně ve Frýdlantu nad Ostravicí,
 +
základní školy v Havířově a polikliniky v Ostravě. Byl
 +
členem tvůrčí skupiny Bezruč (1963–73) a Sdružení umělců
 +
slezských (1968–73), Svazu českých výtvarných umělců
 +
a sdružení Oslava, s nimiž vystavoval. Kromě vlastní tvorby
 +
vedl kroužky malování, popsal své zážitky z dětství i mládí
 +
v sérii novinových článků a pracoval v letopisecké komisi
 +
ve Frýdlantu. 2007 byl vyznamenán pamětní medailí města
 +
Frýdlant a 2009 obdržel čestné uznání statutárního města
 +
Havířov. Oženil se s Hanou Khorovou, s níž vychoval syna
 +
Jaromíra a dcery Jasanu a Dobruši. Byl pohřben ve Frýdlantu.
 +
F. dílo je uloženo např. ve sbírkách Galerie uměleckého smaltu
 +
a litiny ve Frýdlantu, Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku,
 +
Muzea ve Frenštátu pod Radhoštěm, základní školy Jiřího
 +
z Poděbrad v Ostravě-Vítkovicích a Galerie výtvarného umění
 +
v Košicích na Slovensku.
 +
 
 +
'''D:''' samostatné výstavy: Ostravice, 1960, 1961, 1992; Frýdlant nad Ostravicí,
 +
1961, 1964, 1973, 1974, 1982, 1984, 1997, 2010; Frenštát pod Radhoštěm,
 +
Přerov, Hranice na Moravě, 1965; Opava, 1974; Havířov, 1975, 1979, 1981,
 +
1993, 2004, 2009; Velké Karlovice, 1977; Frohnau (NDR), 1988; Frýdek-Místek, 1989; Karviná, 1989–90; realizace mozaik: Havířov, fasáda bloku
 +
č. 219, 1965; fasáda bloků č. 280–81, 1967; vestibul mateřské školy v Čapkově
 +
ulici, 1968 (a tři polychromované dřevěné reliéfy, 1972); fasáda gymnázia,
 +
1969 (s M. Rybičkou); Ostrava, budova vodovodů a kanalizací, 1972
 +
(s týmž); Podhradí u Vítkova, fontána, 1972 (s týmž); Čadca (Slovensko),
 +
interiéry nádraží ČSD, 1972; Ostrava-Hrabůvka, fasáda polikliniky, 1976;
 +
Frýdek-Místek, interiér policejních kasáren, 1978 a 1980 (s týmž); Třinec,
 +
fasáda obchodního domu Tesco, 1989; Frýdlant nad Ostravicí, interiér smuteční
 +
obřadní síně, 1975; fasáda mateřské školy, 1980; stěny autobusového
 +
nádraží, 1982; interiér městského úřadu, 1983; interiér gymnázia, 1984; další
 +
realizace: Pstruží, sgrafita na budově obecního úřadu, 1965.
 +
 
 +
'''L:''' Na černé hodince u malíře J. F., in: Těšínsko 28, 1985, č. 3, s. 20–21;
 +
SČSVU 2, s. 206–207 (s neúplným soupisem díla, výstav a literatury); J. Fabián
 +
(ed.), Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska,
 +
1998, s. 25; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy
 +
1 (A – M), 2005, s. 228.
 +
 
 +
P: Galerie výtvarného umění, Ostrava, kolekce katalogů samostatných a kolektivních
 +
výstav J. F.
 +
 
 +
Gabriela Pelikánová, Karel Bogar, Gustav Novotný
  
−
== Literatura ==
 
−
SČSVV II., 206;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
−
 
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
−
[[Kategorie:Pstruží_u_Frýdlantu_nad_Ostravicí]]
+
[[Kategorie:Pstruží]]
 
[[Kategorie:2009]]
 
[[Kategorie:2009]]
 +
[[Kategorie:Havířov]]

Verze z 17. 10. 2017, 16:31

Jaromír FAJKUS
Narození 25.3.1924
Místo narození Pstruží (u Frýdlantu nad Ostravicí)
Úmrtí 30.6.2009
Místo úmrtí Havířov
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=64986

FAJKUS, Jaromír, * 25. 3. 1924 Pstruží (u Frýdlantu nad Ostravicí), † 30. 6. 2009 Havířov, malíř, grafik

Pocházel z dělnické rodiny, otec pracoval jako kovář na šachtě, matka jako textilní dělnice, později byla v domácnosti. Vyučil se kotlářem ve Vítkovických železárnách. V Ostravě za druhé světové války navštěvoval večerní kurzy kresby, deskriptivní geometrie a ruštiny. Během prezenční vojenské služby (1947– 49) pracoval rovněž ve Vojenském historickém ústavu v Praze a zajímal se o historii. Pak byl zaměstnán jako kreslič ve Stavoprojektu, 1950 vybrán do státního kurzu pro přípravu pracujících na studium vysoké školy v Liberci, obor výtvarné umění. Studoval na AV U v Praze u prof. J. Želibského a K. Mináře (1951–53), na Repinově institutu v tehdejším Leningradě mj. u prof. J. J. Mojsejenka, R. R. Frence a D. P. Bělousova (1953–59), kde současně úspěšně propagoval dílo F. Duši, malíře, grafika a keramika z Frýdlantu nad Ostravicí. Procestoval Ukrajinu, Lotyšsko, Estonsko, Krym, Kavkaz a Střední Asii. Výtvarné vzdělání zakončil absolvováním čestného roku znovu na AV U u prof. K. Součka (1959–60). Od 1960 bydlel v Havířově. Pravidelně zajížděl do Pstruží. V rodném domku, kde si dal upravit ateliér, tvořil.

Na konci padesátých let se seznámil se spisovatelem B. Četynou z Frenštátu a poté vytvořil několik velkých pláten na téma hukvaldské povstání 1695 (obraz Povstání na Hukvaldsku předložil jako závěrečnou práci na studiích). Dále se věnoval figurální malbě, grafice a monumentální tvorbě. Zachytil krajinu Šumavy, okolí Dukovan a Beskydy, maloval portréty a zátiší. V grafice a kresbě zpodobnil mj. Vítkovice, Pstruží a Beskydy. Zajímal se rovněž o sgrafito, mozaiku a vitráže.

Od 1959 se zúčastnil přibližně sedmdesáti samostatných a pětašedesáti společných výstav i několika soutěží, např. soutěže na řešení náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě, smuteční obřadní síně ve Frýdlantu nad Ostravicí, základní školy v Havířově a polikliniky v Ostravě. Byl členem tvůrčí skupiny Bezruč (1963–73) a Sdružení umělců slezských (1968–73), Svazu českých výtvarných umělců a sdružení Oslava, s nimiž vystavoval. Kromě vlastní tvorby vedl kroužky malování, popsal své zážitky z dětství i mládí v sérii novinových článků a pracoval v letopisecké komisi ve Frýdlantu. 2007 byl vyznamenán pamětní medailí města Frýdlant a 2009 obdržel čestné uznání statutárního města Havířov. Oženil se s Hanou Khorovou, s níž vychoval syna Jaromíra a dcery Jasanu a Dobruši. Byl pohřben ve Frýdlantu. F. dílo je uloženo např. ve sbírkách Galerie uměleckého smaltu a litiny ve Frýdlantu, Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, Muzea ve Frenštátu pod Radhoštěm, základní školy Jiřího z Poděbrad v Ostravě-Vítkovicích a Galerie výtvarného umění v Košicích na Slovensku.

D: samostatné výstavy: Ostravice, 1960, 1961, 1992; Frýdlant nad Ostravicí, 1961, 1964, 1973, 1974, 1982, 1984, 1997, 2010; Frenštát pod Radhoštěm, Přerov, Hranice na Moravě, 1965; Opava, 1974; Havířov, 1975, 1979, 1981, 1993, 2004, 2009; Velké Karlovice, 1977; Frohnau (NDR), 1988; Frýdek-Místek, 1989; Karviná, 1989–90; realizace mozaik: Havířov, fasáda bloku č. 219, 1965; fasáda bloků č. 280–81, 1967; vestibul mateřské školy v Čapkově ulici, 1968 (a tři polychromované dřevěné reliéfy, 1972); fasáda gymnázia, 1969 (s M. Rybičkou); Ostrava, budova vodovodů a kanalizací, 1972 (s týmž); Podhradí u Vítkova, fontána, 1972 (s týmž); Čadca (Slovensko), interiéry nádraží ČSD, 1972; Ostrava-Hrabůvka, fasáda polikliniky, 1976; Frýdek-Místek, interiér policejních kasáren, 1978 a 1980 (s týmž); Třinec, fasáda obchodního domu Tesco, 1989; Frýdlant nad Ostravicí, interiér smuteční obřadní síně, 1975; fasáda mateřské školy, 1980; stěny autobusového nádraží, 1982; interiér městského úřadu, 1983; interiér gymnázia, 1984; další realizace: Pstruží, sgrafita na budově obecního úřadu, 1965.

L: Na černé hodince u malíře J. F., in: Těšínsko 28, 1985, č. 3, s. 20–21; SČSVU 2, s. 206–207 (s neúplným soupisem díla, výstav a literatury); J. Fabián (ed.), Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, 1998, s. 25; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1 (A – M), 2005, s. 228.

P: Galerie výtvarného umění, Ostrava, kolekce katalogů samostatných a kolektivních výstav J. F.

Gabriela Pelikánová, Karel Bogar, Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FAJKUS_Jaromír_25.3.1924-30.6.2009&oldid=100393“