FAJMONOVÁ Josefa 18.8.1911-12.10.1943: Porovnání verzí

Z Personal
(FAJMANOVÁ_Josefa_18.8.1911-12.10.1943)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.8.1911
 
| datum narození = 18.8.1911
| místo narození = Brno-Líšeň
+
| místo narození = Líšeň (dnes Brno)
 
| datum úmrtí = 12.10.1943
 
| datum úmrtí = 12.10.1943
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josefa FAJMANOVÁ
+
}}
 +
 
 +
'''FAJMONOVÁ, Josefa''' ''(též FAIMONOVÁ, FAJMANOVÁ), * 18. 8. 1911 Líšeň (dnes Brno), † 12. 10. 1943 Praha, účastnice 2. odboje''
 +
 
 +
Byla čtvrtým z deseti dětí dělníka v kamenolomu Jana F. a Josefy,
 +
roz. Kroupové. Pod vlivem rodičů, zakládajících členů
 +
KSČ, se od útlého věku angažovala v dělnickém a komunistickém
 +
hnutí. Od sedmi let cvičila v Dělnické tělovýchovné
 +
jednotě, ve čtrnácti letech vstoupila do organizace komunistické
 +
mládeže. Příležitostně se živila jako tovární dělnice,
 +
avšak hlavně se účastnila demonstrací, agitovala, kolportovala
 +
letáky a stranický tisk. V necelých osmnácti letech odjela tajně
 +
do Sovětského svazu, kde v Moskvě 1929–30 absolvovala
 +
školení pro výchovu komunistických funkcionářů a agitátorů.
 +
Po návratu byla 1930 při zakázané demonstraci zatčena
 +
a odsouzena k podmínečnému trestu tří týdnů vězení. 1932
 +
se znovu školila v Moskvě a po návratu spoluorganizovala
 +
akce na podporu stávkujících horníků rosicko-oslavanského
 +
revíru. V rodišti se podílela na agitační kampani, která 1936
 +
vyústila v úspěch KSČ v obecních volbách, kdy strana získala
 +
třetinu míst v zastupitelstvu a starostou Líšně byl zvolen
 +
komunista J. Ondráček. Po zákazu KSČ 1938 a přechodu
 +
do ilegality se zapojila do budování stranické sítě na Brněnsku. Po německé okupaci v březnu 1939 rozšiřovala letáky
 +
ilegální organizace Národního hnutí pracující mládeže. Po
 +
vlně zatýkání v listopadu odešla do Čech, kde pobývala střídavě
 +
v Praze a na Královéhradecku. V odboji působila jako
 +
spojka členů vedoucí stranické pětky I. ilegálního ÚV KSČ
 +
(do února 1941), instruktorka a krajská sekretářka v Hradci
 +
Králové (do léta 1942) a členka III. ilegálního ÚV KSČ pod
 +
vedením Josefa Moláka. Na počátku 1943 se stala společně
 +
s Františkem Maříkem vedoucí pražského kraje ilegální KSČ
 +
a funkci zastávala až do zatčení gestapem. V pankrácké věznici
 +
byla podrobena zostřeným výslechům, během nichž spáchala
 +
v cele sebevraždu. Po osvobození byla vyznamenána in
 +
memoriam Československým válečným křížem 1939, Pamětním
 +
odznakem druhého národního odboje a Zlatou hvězdou
 +
Řádu za svobodu. V Brně-Líšni byla jejím jménem označena
 +
ulice.
 +
 
 +
'''L:''' KSČ v boji za svobodu, 1949, s. 112, 131, 157; A. Hájková, Praha v komunistickém
 +
odboji, 1984, s. 197, 213, 277–281, 296–300; Český antifašismus
 +
a odboj. Slovníková příručka, 1988, s. 159, 165, 170; P. Krafl a kol., Ves
 +
Leštno za městečko vysazovati ráčíme, 2009, s. 87.
 +
 
 +
'''P:''' MZM, Brno, historické oddělení, fond S (písemnosti), inv. č. 5 145, medailon
 +
J. F.; tamtéž, inv. č. 12 017–20, dekrety k vyznamenáním členky III.
 +
ilegálního Ústředního výboru KSČ J. F.
 +
 
 +
Jan Břečka
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1911]]
 
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Brno-Líšeň]]
+
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1943]]
 
[[Kategorie:1943]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 10. 2017, 08:34

Josefa FAJMANOVÁ
Narození 18.8.1911
Místo narození Líšeň (dnes Brno)
Úmrtí 12.10.1943
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54748

FAJMONOVÁ, Josefa (též FAIMONOVÁ, FAJMANOVÁ), * 18. 8. 1911 Líšeň (dnes Brno), † 12. 10. 1943 Praha, účastnice 2. odboje

Byla čtvrtým z deseti dětí dělníka v kamenolomu Jana F. a Josefy, roz. Kroupové. Pod vlivem rodičů, zakládajících členů KSČ, se od útlého věku angažovala v dělnickém a komunistickém hnutí. Od sedmi let cvičila v Dělnické tělovýchovné jednotě, ve čtrnácti letech vstoupila do organizace komunistické mládeže. Příležitostně se živila jako tovární dělnice, avšak hlavně se účastnila demonstrací, agitovala, kolportovala letáky a stranický tisk. V necelých osmnácti letech odjela tajně do Sovětského svazu, kde v Moskvě 1929–30 absolvovala školení pro výchovu komunistických funkcionářů a agitátorů. Po návratu byla 1930 při zakázané demonstraci zatčena a odsouzena k podmínečnému trestu tří týdnů vězení. 1932 se znovu školila v Moskvě a po návratu spoluorganizovala akce na podporu stávkujících horníků rosicko-oslavanského revíru. V rodišti se podílela na agitační kampani, která 1936 vyústila v úspěch KSČ v obecních volbách, kdy strana získala třetinu míst v zastupitelstvu a starostou Líšně byl zvolen komunista J. Ondráček. Po zákazu KSČ 1938 a přechodu do ilegality se zapojila do budování stranické sítě na Brněnsku. Po německé okupaci v březnu 1939 rozšiřovala letáky ilegální organizace Národního hnutí pracující mládeže. Po vlně zatýkání v listopadu odešla do Čech, kde pobývala střídavě v Praze a na Královéhradecku. V odboji působila jako spojka členů vedoucí stranické pětky I. ilegálního ÚV KSČ (do února 1941), instruktorka a krajská sekretářka v Hradci Králové (do léta 1942) a členka III. ilegálního ÚV KSČ pod vedením Josefa Moláka. Na počátku 1943 se stala společně s Františkem Maříkem vedoucí pražského kraje ilegální KSČ a funkci zastávala až do zatčení gestapem. V pankrácké věznici byla podrobena zostřeným výslechům, během nichž spáchala v cele sebevraždu. Po osvobození byla vyznamenána in memoriam Československým válečným křížem 1939, Pamětním odznakem druhého národního odboje a Zlatou hvězdou Řádu za svobodu. V Brně-Líšni byla jejím jménem označena ulice.

L: KSČ v boji za svobodu, 1949, s. 112, 131, 157; A. Hájková, Praha v komunistickém odboji, 1984, s. 197, 213, 277–281, 296–300; Český antifašismus a odboj. Slovníková příručka, 1988, s. 159, 165, 170; P. Krafl a kol., Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme, 2009, s. 87.

P: MZM, Brno, historické oddělení, fond S (písemnosti), inv. č. 5 145, medailon J. F.; tamtéž, inv. č. 12 017–20, dekrety k vyznamenáním členky III. ilegálního Ústředního výboru KSČ J. F.

Jan Břečka