FAJNOR Vladimír 23.10.1875-5.1.1952: Porovnání verzí
(FAJNOR_Vladimír_23.10.1875-5.1.1952) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vladimír FAJNOR | | jméno = Vladimír FAJNOR | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fajnor Vladimir portret.jpg |
| datum narození = 23.10.1875 | | datum narození = 23.10.1875 | ||
− | | místo narození = Senica | + | | místo narození = Senica (Slovensko) |
| datum úmrtí = 5.1.1952 | | datum úmrtí = 5.1.1952 | ||
− | | místo úmrtí = Bratislava | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
− | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 52 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FAJNOR, Vladimír,''' ''* 23. 10. 1875 Senica (Slovensko), † 5. 1. 1952 Bratislava (Slovensko), právník, politik, státník'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rodině slovenského buditele Štefana F. (1844– | ||
+ | 1909). Studoval postupně na gymnáziích v Hradci Králové, | ||
+ | Uherském Hradišti, Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Šoproni. | ||
+ | Právnické vzdělání získal na univerzitách v Berlíně a Budapešti | ||
+ | (1900 JUDr.). 1901–18 působil jako advokát, kulturní | ||
+ | a politický činitel ve Zvolenu. Během první světové války se | ||
+ | podílel na národním hnutí (člen Zochovy odbojové skupiny, | ||
+ | kontakty s V. Šrobárem a M. Hodžou). Po vzniku ČSR byl | ||
+ | jmenován zvolenským županem (se sídlem v Banské Bystrici), | ||
+ | 1919–30 prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. Mezitím | ||
+ | 1920–21 vykonával úřad ministra pro sjednocení zákonů | ||
+ | a organizace správy v úřednické vládě Jana Černého. 1931–39 | ||
+ | působil jako první prezident Nejvyššího soudu ČSR v Brně. | ||
+ | V první Syrového úřednické vládě (22. 9.–4. 10. 1938) byl | ||
+ | ministrem spravedlnosti, v druhé (4. 10.–14. 10. 1938) ministrem | ||
+ | spravedlnosti a správcem Ministerstva pro sjednocení | ||
+ | zákonů a organizace správy. Řadu let stál také v čele Nejvyššího | ||
+ | důchodového soudu. Přednášel na Komenského univerzitě | ||
+ | v Bratislavě (1922 docent, 1936 profesor občanského práva). | ||
+ | Publikoval odborná právnická díla a řadu dílčích studií a článků. | ||
+ | Přijal členství v profesních právnických organizacích, stal | ||
+ | se spoluzakladatelem a starostou Právnické jednoty na Slovensku | ||
+ | a v Podkarpatské Rusi, redaktorem ''Právního obzoru''. | ||
+ | Ve dvacátých letech se podílel na upevnění československého | ||
+ | právního řádu a na kodifikaci slovenské právnické terminologie. | ||
+ | Patřil k přesvědčeným zastáncům ideje jednotného československého | ||
+ | národa, názorově měl blízko k představitelům | ||
+ | finančního kapitálu. Pracoval v Československé národní demokracii, | ||
+ | od 1922 předsedal její slovenské organizaci, byl členem | ||
+ | Učené společnosti Šafárikovy, Matice slovenské, Muzejní | ||
+ | společnosti slovenské aj. Od 1939 žil v Brně, za okupace byl | ||
+ | vězněn. Po druhé světové válce zastupoval krátce ČSR u Stálého | ||
+ | mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organizace správy, 1921; | ||
+ | Právnický terminologický slovník 1–2. Časť maďarsko-slovenská. Časť slovensko- | ||
+ | maďarská, Bratislava 1921, 1923 (s A. Zátureckým); Nástin súkromného | ||
+ | práva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, 1924, 1935 (s týmž). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' MSN 2, s. 680; OSND 2/1, s. 500; SBS 2, s. 50; BLS 2, s. 486; ČBS, | ||
+ | s. 135; ISN 7, s. 154; ČsB 1, nestr.; Všehrd. Časopis pro právní a státní | ||
+ | vědu 16–17, 1935–1936, s. 76; Slovník prvního československého odboje | ||
+ | 1914–18, 1993, s. 39; Kolář Elity, s. 52; Köpfe, s. 57; Tomeš 1, s. 298; https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Fajnor. | ||
+ | |||
+ | Josef Harna | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Senica]] | [[Kategorie:Senica]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Fajnor Vladimir hrob.JPG|Hrob Vladimíra Fajnora a jeho manželky na hřbitově Slavičie údolie v Bratislavě | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 1. 8. 2023, 12:16
Vladimír FAJNOR | |
Narození | 23.10.1875 |
---|---|
Místo narození | Senica (Slovensko) |
Úmrtí | 5.1.1952 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 52 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54749 |
FAJNOR, Vladimír, * 23. 10. 1875 Senica (Slovensko), † 5. 1. 1952 Bratislava (Slovensko), právník, politik, státník
Narodil se v rodině slovenského buditele Štefana F. (1844– 1909). Studoval postupně na gymnáziích v Hradci Králové, Uherském Hradišti, Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Šoproni. Právnické vzdělání získal na univerzitách v Berlíně a Budapešti (1900 JUDr.). 1901–18 působil jako advokát, kulturní a politický činitel ve Zvolenu. Během první světové války se podílel na národním hnutí (člen Zochovy odbojové skupiny, kontakty s V. Šrobárem a M. Hodžou). Po vzniku ČSR byl jmenován zvolenským županem (se sídlem v Banské Bystrici), 1919–30 prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. Mezitím 1920–21 vykonával úřad ministra pro sjednocení zákonů a organizace správy v úřednické vládě Jana Černého. 1931–39 působil jako první prezident Nejvyššího soudu ČSR v Brně. V první Syrového úřednické vládě (22. 9.–4. 10. 1938) byl ministrem spravedlnosti, v druhé (4. 10.–14. 10. 1938) ministrem spravedlnosti a správcem Ministerstva pro sjednocení zákonů a organizace správy. Řadu let stál také v čele Nejvyššího důchodového soudu. Přednášel na Komenského univerzitě v Bratislavě (1922 docent, 1936 profesor občanského práva). Publikoval odborná právnická díla a řadu dílčích studií a článků. Přijal členství v profesních právnických organizacích, stal se spoluzakladatelem a starostou Právnické jednoty na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, redaktorem Právního obzoru. Ve dvacátých letech se podílel na upevnění československého právního řádu a na kodifikaci slovenské právnické terminologie. Patřil k přesvědčeným zastáncům ideje jednotného československého národa, názorově měl blízko k představitelům finančního kapitálu. Pracoval v Československé národní demokracii, od 1922 předsedal její slovenské organizaci, byl členem Učené společnosti Šafárikovy, Matice slovenské, Muzejní společnosti slovenské aj. Od 1939 žil v Brně, za okupace byl vězněn. Po druhé světové válce zastupoval krátce ČSR u Stálého mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu.
D: Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organizace správy, 1921; Právnický terminologický slovník 1–2. Časť maďarsko-slovenská. Časť slovensko- maďarská, Bratislava 1921, 1923 (s A. Zátureckým); Nástin súkromného práva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, 1924, 1935 (s týmž).
L: MSN 2, s. 680; OSND 2/1, s. 500; SBS 2, s. 50; BLS 2, s. 486; ČBS, s. 135; ISN 7, s. 154; ČsB 1, nestr.; Všehrd. Časopis pro právní a státní vědu 16–17, 1935–1936, s. 76; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 39; Kolář Elity, s. 52; Köpfe, s. 57; Tomeš 1, s. 298; https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Fajnor.
Josef Harna