FAJNOR Vladimír 23.10.1875-5.1.1952: Porovnání verzí

Z Personal
(FAJNOR_Vladimír_23.10.1875-5.1.1952)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Vladimír FAJNOR
 
| jméno = Vladimír FAJNOR
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fajnor Vladimir portret.jpg
 
| datum narození = 23.10.1875
 
| datum narození = 23.10.1875
| místo narození = Senica
+
| místo narození = Senica (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 5.1.1952
 
| datum úmrtí = 5.1.1952
| místo úmrtí = Bratislava
+
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vladimír FAJNOR
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 52
 +
}}
 +
 
 +
'''FAJNOR, Vladimír,''' ''* 23. 10. 1875 Senica (Slovensko), † 5. 1. 1952 Bratislava (Slovensko), právník, politik, státník''
 +
 
 +
Narodil se v rodině slovenského buditele Štefana F. (1844–
 +
1909). Studoval postupně na gymnáziích v Hradci Králové,
 +
Uherském Hradišti, Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Šoproni.
 +
Právnické vzdělání získal na univerzitách v Berlíně a Budapešti
 +
(1900 JUDr.). 1901–18 působil jako advokát, kulturní
 +
a politický činitel ve Zvolenu. Během první světové války se
 +
podílel na národním hnutí (člen Zochovy odbojové skupiny,
 +
kontakty s V. Šrobárem a M. Hodžou). Po vzniku ČSR byl
 +
jmenován zvolenským županem (se sídlem v Banské Bystrici),
 +
1919–30 prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. Mezitím
 +
1920–21 vykonával úřad ministra pro sjednocení zákonů
 +
a organizace správy v úřednické vládě Jana Černého. 1931–39
 +
působil jako první prezident Nejvyššího soudu ČSR v Brně.
 +
V první Syrového úřednické vládě (22. 9.–4. 10. 1938) byl
 +
ministrem spravedlnosti, v druhé (4. 10.–14. 10. 1938) ministrem
 +
spravedlnosti a správcem Ministerstva pro sjednocení
 +
zákonů a organizace správy. Řadu let stál také v čele Nejvyššího
 +
důchodového soudu. Přednášel na Komenského univerzitě
 +
v Bratislavě (1922 docent, 1936 profesor občanského práva).
 +
Publikoval odborná právnická díla a řadu dílčích studií a článků.
 +
Přijal členství v profesních právnických organizacích, stal
 +
se spoluzakladatelem a starostou Právnické jednoty na Slovensku
 +
a v Podkarpatské Rusi, redaktorem ''Právního obzoru''.
 +
Ve dvacátých letech se podílel na upevnění československého
 +
právního řádu a na kodifikaci slovenské právnické terminologie.
 +
Patřil k přesvědčeným zastáncům ideje jednotného československého
 +
národa, názorově měl blízko k představitelům
 +
finančního kapitálu. Pracoval v Československé národní demokracii,
 +
od 1922 předsedal její slovenské organizaci, byl členem
 +
Učené společnosti Šafárikovy, Matice slovenské, Muzejní
 +
společnosti slovenské aj. Od 1939 žil v Brně, za okupace byl
 +
vězněn. Po druhé světové válce zastupoval krátce ČSR u Stálého
 +
mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu.
 +
 
 +
'''D:''' Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organizace správy, 1921;
 +
Právnický terminologický slovník 1–2. Časť maďarsko-slovenská. Časť slovensko-
 +
maďarská, Bratislava 1921, 1923 (s A. Zátureckým); Nástin súkromného
 +
práva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, 1924, 1935 (s týmž).
 +
 
 +
'''L:''' MSN 2, s. 680; OSND 2/1, s. 500; SBS 2, s. 50; BLS 2, s. 486; ČBS,
 +
s. 135; ISN 7, s. 154; ČsB 1, nestr.; Všehrd. Časopis pro právní a státní
 +
vědu 16–17, 1935–1936, s. 76; Slovník prvního československého odboje
 +
1914–18, 1993, s. 39; Kolář Elity, s. 52; Köpfe, s. 57; Tomeš 1, s. 298; https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Fajnor.
 +
 
 +
Josef Harna
  
== Literatura ==
 
  SBS 2, 50; ČBS, 135; OSN/DII/1, 500;ISN 7, 154; 1. odboj, 39; Kolář 52; Köpfe 57;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1875]]
 
[[Kategorie:1875]]
 
[[Kategorie:Senica]]
 
[[Kategorie:Senica]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]
 +
 +
<gallery>
 +
Fajnor Vladimir hrob.JPG|Hrob Vladimíra Fajnora a jeho manželky na hřbitově Slavičie údolie v Bratislavě
 +
</gallery>

Aktuální verze z 1. 8. 2023, 12:16

Vladimír FAJNOR
Narození 23.10.1875
Místo narození Senica (Slovensko)
Úmrtí 5.1.1952
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 44- Právník
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 52
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54749

FAJNOR, Vladimír, * 23. 10. 1875 Senica (Slovensko), † 5. 1. 1952 Bratislava (Slovensko), právník, politik, státník

Narodil se v rodině slovenského buditele Štefana F. (1844– 1909). Studoval postupně na gymnáziích v Hradci Králové, Uherském Hradišti, Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Šoproni. Právnické vzdělání získal na univerzitách v Berlíně a Budapešti (1900 JUDr.). 1901–18 působil jako advokát, kulturní a politický činitel ve Zvolenu. Během první světové války se podílel na národním hnutí (člen Zochovy odbojové skupiny, kontakty s V. Šrobárem a M. Hodžou). Po vzniku ČSR byl jmenován zvolenským županem (se sídlem v Banské Bystrici), 1919–30 prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. Mezitím 1920–21 vykonával úřad ministra pro sjednocení zákonů a organizace správy v úřednické vládě Jana Černého. 1931–39 působil jako první prezident Nejvyššího soudu ČSR v Brně. V první Syrového úřednické vládě (22. 9.–4. 10. 1938) byl ministrem spravedlnosti, v druhé (4. 10.–14. 10. 1938) ministrem spravedlnosti a správcem Ministerstva pro sjednocení zákonů a organizace správy. Řadu let stál také v čele Nejvyššího důchodového soudu. Přednášel na Komenského univerzitě v Bratislavě (1922 docent, 1936 profesor občanského práva). Publikoval odborná právnická díla a řadu dílčích studií a článků. Přijal členství v profesních právnických organizacích, stal se spoluzakladatelem a starostou Právnické jednoty na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, redaktorem Právního obzoru. Ve dvacátých letech se podílel na upevnění československého právního řádu a na kodifikaci slovenské právnické terminologie. Patřil k přesvědčeným zastáncům ideje jednotného československého národa, názorově měl blízko k představitelům finančního kapitálu. Pracoval v Československé národní demokracii, od 1922 předsedal její slovenské organizaci, byl členem Učené společnosti Šafárikovy, Matice slovenské, Muzejní společnosti slovenské aj. Od 1939 žil v Brně, za okupace byl vězněn. Po druhé světové válce zastupoval krátce ČSR u Stálého mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu.

D: Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organizace správy, 1921; Právnický terminologický slovník 1–2. Časť maďarsko-slovenská. Časť slovensko- maďarská, Bratislava 1921, 1923 (s A. Zátureckým); Nástin súkromného práva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, 1924, 1935 (s týmž).

L: MSN 2, s. 680; OSND 2/1, s. 500; SBS 2, s. 50; BLS 2, s. 486; ČBS, s. 135; ISN 7, s. 154; ČsB 1, nestr.; Všehrd. Časopis pro právní a státní vědu 16–17, 1935–1936, s. 76; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 39; Kolář Elity, s. 52; Köpfe, s. 57; Tomeš 1, s. 298; https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Fajnor.

Josef Harna