FAJST Miroslav 19.2.1939-21.12.2003: Porovnání verzí

Z Personal
(FAJST_Miroslav_19.2.1939-21.12.2003)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.2.1939
 
| datum narození = 19.2.1939
−
| místo narození = Bratislava
+
| místo narození = Bratislava (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 21.12.2003
 
| datum úmrtí = 21.12.2003
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Miroslav FAJST
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 52-53
 +
}}
 +
 
 +
'''FAJST, Miroslav,''' ''* 19. 2. 1939 Bratislava (Slovensko), † 21. 12. 2003 ?, geolog, pedagog''
 +
 
 +
Studoval od 1956 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, zpočátku
 +
hydrogeologii, ale záhy přešel na katedru geologie pod
 +
vedením R. Kettnera. Během fakultních mapovacích kurzů
 +
se ve skupině R. Kettnera a J. Koutka podílel na vypracování
 +
geologických map 1:25 000 listů Banská Bystrica a Slovenská
 +
Ľupča na středním Slovensku. Školu absolvoval 1961 a na katedře
 +
zůstal. Přednášel regionální geologii ČSSR, resp. Česka,
 +
a vedl terénní kurzy geologického mapování.
 +
 
 +
Badatelsky se zabýval regionální a strukturní geologií a petrologií
 +
východní části Českého masivu (s přesahy do Polska),
 +
v Západních Karpatech, okolím Banské Bystrice a Kremnice.
 +
V terénu pracoval nejvíce v krystalinických jednotkách východních
 +
Čech a Českomoravské vrchoviny, v orlicko-kladském
 +
krystaliniku (klenbě), železnohorském, poličském a letovickém
 +
krystaliniku, ve svratecké klenbě moravika a v sousedící
 +
části moldanubika; v menší míře se zabýval sedimenty svrchního
 +
paleozoika boskovické brázdy a východní částí české křídové
 +
pánve. Podílel se na vypracování map pro edici Základní
 +
geologická mapa ČSSR 1:25 000, list Bystré (1965), Bystřice
 +
nad Pernštýnem (1965), Olešnice (1965), Deblín (1972) aj.,
 +
v sedmdesátých a osmdesátých letech mapoval v Orlických
 +
horách, v devadesátých letech na Geologické mapě listu Telč
 +
pro edici Soubor geologických a ekologických účelových map
 +
přírodních zdrojů 1:50 000. Většina map zůstala v nepublikovaných
 +
rukopisech uložených v České geologické službě – Geofondu
 +
v Praze a v dalších archivních fondech. V sedmdesátých
 +
letech se zabýval možnostmi korelace mezi proterozoickými
 +
sériemi v různých jednotkách východní části Českého masivu,
 +
na základě strukturního výzkumu 1976 definoval novou
 +
diskordanci v orlicko-kladském krystaliniku (klenbě), kterou
 +
interpretoval jako hranici mezi svrchním a středním proterozoikem.
 +
Autorsky se podílel na syntéze ''Geologie Orlických hor'' (M. Opletal a kol., 1980). F. představa tektogeneze orlicko-
 +
kladského krystalinika byla mezi geology pracujícími na
 +
české i polské straně přijata pouze rozpačitě. Uveřejnil zhruba
 +
pětadvacet prací, po 1980 publikoval velmi málo.
 +
 
 +
'''D:''' Krystalinikum a křída jižně a východně od Poličky (Listy speciální mapy
 +
Polička – 4156, Jevíčko – 4157), in: Zprávy o geologických výzkumech
 +
v roce 1960, 1961, s. 34–36; Soupis lomů ČSSR číslo 55 – List speciální
 +
mapy 1:75 000 Náchod 3856, 1961 (s O. Holáskem); Krystalinikum svratecké
 +
antiklinály a přechodné oblasti k moldanubiku na listu Bystřice nad
 +
Pernštejnem (M-33-93-B), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce
 +
1962, 1963, s. 62–64 (s M. Frejvaldem); Vírsko-bystřická dislokace na jv.
 +
okraji svratecké antiklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 1, s. 99–102
 +
(s týmž); Litostratigrafie terciéru Banskobystrické kotliny, in: Zprávy o geologickom
 +
výskume v roce 1963 (Bratislava), 1964, č. 2, s. 148–151 (s J.
 +
Jarošem); Sesuvy na východních svazích Kremnického pohoří západně od
 +
Banské Bystrice, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 41, 1966, č. 4,
 +
s. 261–269 (s V. Boukalem a P. Šimůnkem); Reliktní sedimentární a metamorfní
 +
struktury ve vranovsko-olešnické sérii (moravikum), in: tamtéž
 +
43, 1968, č. 3, s. 213–214; Granitisation und Mylonitisation im NW-Teile
 +
des Svratka-Komplexes, in: AUC – Geologica 14, 1968, č. 4, s. 309–328;
 +
Příspěvek k poznání facií a tektoniky křídy jižního rozhraní vysokomýtské
 +
a žitavské synklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 14, 1969, č. 1, s. 11–22; Nová
 +
diskordance v prekambriu Českého masivu, in: tamtéž 21, 1976, č. 3, s. 257–
 +
275; Model tektogeneze orlicko-kladské klenby, in: tamtéž 26, 1981, č. 1,
 +
s. 104–105; Geologický a petrologický výzkum v okolí vodního díla Pěčín
 +
(14-14 Žamberk), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1988, 1990,
 +
s. 77–78 (s J. Součkem a kol.); Soubor geologických a ekologických účelových
 +
map přírodních zdrojů 1:50 000, Geologická mapa – List 23–43 Telč,
 +
1999 (s A. Zemanem a kol.).
 +
 
 +
'''L:''' P. Čepek, 21. prosince 2003 překvapivě a náhle opustil naši geologickou
 +
obec RNDr. M. F. etc., in: Informátor České geologické společnosti 2004,
 +
č. 1, s. 4; V. Sattran, Vzpomínky z Café Barrande, 2009, s. 41.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]

Aktuální verze z 14. 11. 2019, 17:06

Miroslav FAJST
Narození 19.2.1939
Místo narození Bratislava (Slovensko)
Úmrtí 21.12.2003
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 52-53
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137036

FAJST, Miroslav, * 19. 2. 1939 Bratislava (Slovensko), † 21. 12. 2003 ?, geolog, pedagog

Studoval od 1956 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, zpočátku hydrogeologii, ale záhy přešel na katedru geologie pod vedením R. Kettnera. Během fakultních mapovacích kurzů se ve skupině R. Kettnera a J. Koutka podílel na vypracování geologických map 1:25 000 listů Banská Bystrica a Slovenská Ľupča na středním Slovensku. Školu absolvoval 1961 a na katedře zůstal. Přednášel regionální geologii ČSSR, resp. Česka, a vedl terénní kurzy geologického mapování.

Badatelsky se zabýval regionální a strukturní geologií a petrologií východní části Českého masivu (s přesahy do Polska), v Západních Karpatech, okolím Banské Bystrice a Kremnice. V terénu pracoval nejvíce v krystalinických jednotkách východních Čech a Českomoravské vrchoviny, v orlicko-kladském krystaliniku (klenbě), železnohorském, poličském a letovickém krystaliniku, ve svratecké klenbě moravika a v sousedící části moldanubika; v menší míře se zabýval sedimenty svrchního paleozoika boskovické brázdy a východní částí české křídové pánve. Podílel se na vypracování map pro edici Základní geologická mapa ČSSR 1:25 000, list Bystré (1965), Bystřice nad Pernštýnem (1965), Olešnice (1965), Deblín (1972) aj., v sedmdesátých a osmdesátých letech mapoval v Orlických horách, v devadesátých letech na Geologické mapě listu Telč pro edici Soubor geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů 1:50 000. Většina map zůstala v nepublikovaných rukopisech uložených v České geologické službě – Geofondu v Praze a v dalších archivních fondech. V sedmdesátých letech se zabýval možnostmi korelace mezi proterozoickými sériemi v různých jednotkách východní části Českého masivu, na základě strukturního výzkumu 1976 definoval novou diskordanci v orlicko-kladském krystaliniku (klenbě), kterou interpretoval jako hranici mezi svrchním a středním proterozoikem. Autorsky se podílel na syntéze Geologie Orlických hor (M. Opletal a kol., 1980). F. představa tektogeneze orlicko- kladského krystalinika byla mezi geology pracujícími na české i polské straně přijata pouze rozpačitě. Uveřejnil zhruba pětadvacet prací, po 1980 publikoval velmi málo.

D: Krystalinikum a křída jižně a východně od Poličky (Listy speciální mapy Polička – 4156, Jevíčko – 4157), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1960, 1961, s. 34–36; Soupis lomů ČSSR číslo 55 – List speciální mapy 1:75 000 Náchod 3856, 1961 (s O. Holáskem); Krystalinikum svratecké antiklinály a přechodné oblasti k moldanubiku na listu Bystřice nad Pernštejnem (M-33-93-B), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1962, 1963, s. 62–64 (s M. Frejvaldem); Vírsko-bystřická dislokace na jv. okraji svratecké antiklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 1, s. 99–102 (s týmž); Litostratigrafie terciéru Banskobystrické kotliny, in: Zprávy o geologickom výskume v roce 1963 (Bratislava), 1964, č. 2, s. 148–151 (s J. Jarošem); Sesuvy na východních svazích Kremnického pohoří západně od Banské Bystrice, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 41, 1966, č. 4, s. 261–269 (s V. Boukalem a P. Šimůnkem); Reliktní sedimentární a metamorfní struktury ve vranovsko-olešnické sérii (moravikum), in: tamtéž 43, 1968, č. 3, s. 213–214; Granitisation und Mylonitisation im NW-Teile des Svratka-Komplexes, in: AUC – Geologica 14, 1968, č. 4, s. 309–328; Příspěvek k poznání facií a tektoniky křídy jižního rozhraní vysokomýtské a žitavské synklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 14, 1969, č. 1, s. 11–22; Nová diskordance v prekambriu Českého masivu, in: tamtéž 21, 1976, č. 3, s. 257– 275; Model tektogeneze orlicko-kladské klenby, in: tamtéž 26, 1981, č. 1, s. 104–105; Geologický a petrologický výzkum v okolí vodního díla Pěčín (14-14 Žamberk), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1988, 1990, s. 77–78 (s J. Součkem a kol.); Soubor geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů 1:50 000, Geologická mapa – List 23–43 Telč, 1999 (s A. Zemanem a kol.).

L: P. Čepek, 21. prosince 2003 překvapivě a náhle opustil naši geologickou obec RNDr. M. F. etc., in: Informátor České geologické společnosti 2004, č. 1, s. 4; V. Sattran, Vzpomínky z Café Barrande, 2009, s. 41.

Pavel Vlašímský

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FAJST_Miroslav_19.2.1939-21.12.2003&oldid=113925“