FAJTL František 20.8.1912-4.10.2006: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 3. 2020, 11:21

František FAJTL
Narození	20.8.1912
Místo narození	Donín (u Loun)
Úmrtí	4.10.2006
Místo úmrtí	Praha
Povolání	45- Voják nebo partyzán 63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 53-54
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69135

FAJTL, František, * 20. 8. 1912 Donín (u Loun), † 4. 10. 2006 Praha, důstojník, účastník 2. odboje

Studoval měšťanskou školu, maturoval 1932 na Obchodní akademii v Teplicích-Šanově. Během vojenské prezenční služby se rozhodl pro povolání aktivního důstojníka. 1933– 35 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě s kvalifikací leteckého pozorovatele a pilota, 1935 byl vyřazen v hodnosti leteckého poručíka a přidělen k 2. leteckému pluku, kde ukončil ještě další letecké kurzy. Po německé okupaci českých zemí odešel do zahraničního odboje. 11. 6. 1939 překročil hranice do Polska, byl prezentován u československé vojenské skupiny v Krakově. Odtud odplul transportem lodí Kastelholm do Francie, kam dorazil 31. 7. Následovalo přijetí do cizinecké legie, po obnovení československé armády ve Francii byl přeřazen do stíhacího výcviku a působil na leteckých základnách Avord a Chartres. Po německém útoku na západní Evropu byl odeslán na frontu, bojoval v Groupe de Chasse GC III/9 a poté GC III/7. Po pádu Francie odjel přes přístav Port Vendres do severní Afriky a poté přes Gibraltar do anglického Liverpoolu, kam připlul 12. 7. 1940. Po krátkém soustředění v táboře Cholmondeley byl 2. 8. zařazen do RAF a stal se pilotem 310. československé stíhací perutě. Po přecvičení na britské letouny se dostal 10. 9. k britské 1. stíhací peruti a krátce nato k 17. stíhací peruti, s nimiž se zúčastnil letecké bitvy o Anglii. V ní dosáhl dvou sestřelů a jeden nepřátelský letoun vážně poškodil. 27. 5. 1941 byl přemístěn k 313. československé stíhací peruti, v níž zaznamenal další dva sestřely a jedno poškození nepřátelských letadel. 27. 4. 1942 byl jmenován velitelem 122. britské stíhací perutě, 5. 5. ho však německý stíhač sestřelil nad Francií. F. se podařilo uniknout německému zajetí a po dramatické cestě se za pomoci francouzských vlastenců dostal do neokupované části Francie a odtud do Španělska, kde byl internován, mj. v táboře Miranda del Ebro. Teprve na zásah britské diplomacie se dočkal osvobození a 21. 8. se vrátil do Anglie. Tam byl přidělen jako styčný důstojník Inspektorátu československého letectva a dále povýšen. 15. 6. 1943 dosáhl hodnosti Wing Commander, 27. 9. byl jmenován velitelem 313. československé stíhací perutě, kterou vedl až do 31. 1. 1944. Poté spolu s dvacítkou dalších pilotů odjel do SSSR, kde velel 128. československé samostatné stíhací letecké peruti, která se vytvořila 3. 5. 1944, a posléze i nově vzniklému 1. československému samostatnému stíhacímu leteckému pluku, v němž bojoval (i během Slovenského národního povstání) až do konce války. Po osvobození zůstal u vojenského letectva, studoval na Vysoké škole válečné a stal se předsedou Svazu letců RČS . Po únoru 1948 F. čekalo postupné vyřazení ze služby, 1. 2. 1949 byl odeslán na zvláštní dovolenou, 1. 5. na dovolenou s čekatelným a 1. 11. přeložen do výslužby. Následovala perzekuce: 10. 1. 1950 byl zatčen, degradován na vojína a strávil šestnáct měsíců v táboře nucených prací na Mírově. Jeho manželka a malá dcerka se musely vystěhovat z Prahy. Po propuštění pracoval jako nádeník, skladník, pokladní a účetní. Částečné rehabilitace se dočkal 1964, kdy nastoupil u Státní letecké inspekce jako samostatný inspektor pro vyšetřování leteckých nehod. Tehdejší F. pokusy o obnovu Svazu letců RČS ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jeho úsilí uspělo až po listopadu 1989, kdy byl F. plně rehabilitován a také jmenován čestným předsedou Svazu, v prosinci zvolen předsedou Sdružení zahraničních letců, 2002 povýšen na generálporučíka ve výslužbě.

Za dobu bojové služby nalétal celkem dvě stě sedmdesát pět operačních hodin, z toho patnáct ve Francii, dvě stě čtyřicet ve Velké Británii a dvacet v Sovětském svazu. Stal se nositelem mnoha vyznamenání: obdržel čtyřikrát Československý válečný kříž 1939, dvakrát Československou medaili Za chrabrost, dále československou medaili Za zásluhy I. stupně, řád Slovenského národního povstání I. stupně, řád Rudé hvězdy, řád Rudého praporu, československý vojenský řád Bílého lva Za vítězství II. třídy, Croix de guerre avec palme, Légion d’Honneur au grade de Chevalier, Distinguished Flying Cross a řadu dalších. O svých osudech hojně publikoval, některé F. práce vyšly i v cizojazyčných překladech (německy, maďarsky, polsky, japonsky).

D: Letecké povídky, Londýn 1944; Přítel mraků, 1946 (další vyd. 1991); Sestřelen, 1947 (další vyd. 1948, 1968, 1969, 2002); První doma, 1974 (další vyd. 1980); Podruhé doma, 1984; Vzpomínky na padlé kamarády, 1980; Boje a návraty, 1987; Pouta nebes, 2000; Bitva o Británii, 1991; Létal jsem s Třistajedenáctkou, 1991; Dva údery pod pás, 1993; Z Donína do oblak, 2002; Generál nebe, 1993; Hrdina století, 1994; Velel jsem stíhačům, 1997.

L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 67–69; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 2 (1941), 3 (1942), 4 (1943), 1999–2002, passim; týž, Generál F., 2012; Tomeš 1, s. 298.

P: VÚA -VHA, Praha, kvalifikační listiny F. F.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček

• 

  Čs. letci v Polsku roku 1945, František Fajtl druhý zleva