Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FALEŠNÍKOVÁ Rozalie 23.2.1900-24.7.1983

{{Infobox - osoba
| jméno = Rozalie FALEŠNÍKOVÁ
| obrázek = Falesnikova Rozalie portret.jpg
| datum narození = 23.2.1900
| místo narození = Tasov (u Hodonína)
| datum úmrtí = 24.7.1983
| místo úmrtí = Otrokovice
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />78- Hudební interpret<br />88- Umělecký řemeslník<br />
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 55
}}

'''FALEŠNÍKOVÁ, Rozalie,''' ''* 23. 2. 1900 Tasov (u Hodonína), † 24. 7. 1983 Otrokovice, lidová výtvarná umělkyně, zpěvačka, vypravěčka''

Pocházela z rodiny s osmi dětmi. Ze zdravotních důvodů
neukončila gymnázium, trvale zůstala v domácnosti a svůj
čas věnovala zejména výtvarným aktivitám. Vlohy pro tuto
činnost zdědila po matce, doma se často setkávala se zpěvem
a hudbou. Své schopnosti neustále rozvíjela studiem lidového
umění. Do výtvarných technik ji zasvětil malíř A. Frolka,
manžel její starší sestry. F. zpočátku kreslila oblíbené módní
ornamenty a zkoušela vlastní vzory. Pod Frolkovým vlivem se
vracela ke starobylým lidovým předlohám. Metodou fresky
ozdobila na přelomu dvacátých a třicátých let nádražní budovy
v Uherském Brodě, Uherském Hradišti a Luhačovicích,
v padesátých letech vytvořila sgrafita na budovách v Uherském
Hradišti, Luhačovicích, Vnorovech, Veselí nad Moravou
a v Bzenci-Přívoze. Patřila k významným malířkám kraslic,
při jejichž výzdobě se inspirovala starými vzory z lidového
oblečení. Věnovala se také vyšívání částí krojů a kněžských
ornátů.

K jejím dalším zájmům patřila hudba. Ráda a hodně zpívala,
sama složila několik nových písní a naučila se hrát na cimbál.
Byla i výbornou vypravěčkou a autorkou povídek a scénářů.
Zachytila písemně řadu jevů ze života venkovského lidu, např.
obyčeje, oslavy svátků, poutě, život dětí, způsob vaření povidel,
strouhání zelí apod. Některé z těchto materiálů byly
publikovány v ''Lidových novinách'' i v časopisech ''Česká selka''
a ''Zahrada Moravy''. Působila jako lektorka malování kraslic,
přednášela v národopisných kurzech o ornamentu na krojích,
organizačně se podílela na pořádání národopisných akcí.
Na začátku čtyřicátých let 20. století se v Hroznové Lhotě
spolu s dalšími spolupracovníky zasloužila o založení Školy
lidového umění, která měla zasvěcovat žáky do vyšívačských
technik, vyučovat malování kraslic, malbě na dřevě a na skle,
ovládat techniku sgrafita a fresky, vyrábět keramiku atd. Za
svoji činnost byla oceněna titulem mistryně lidové umělecké
výroby. Řada materiálů pro národopisné bádání se zachovala
v pozůstalosti, která je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském
Hradišti.

'''L:''' J. Křivdová, Jubileum Rozky F., in: Národopisné aktuality 17, 1980,
s. 289–290; J. Štěrba – Z. Prudič, 80 let Rozky F., in: Malovaný kraj 16,
1980, č. 1, s. 9; J. Kučerová, Vzpomínka na Rozku F., in: Slovácko 25, 1983,
s. 130–131; J. Orel, Rozka F. (23. 2. 1900–24. 7. 1983), in: Národopisné
aktuality 21, 1984, s. 35–36; L. Tarcalová, Rozka F. – lidová umělkyně
Slovácka, in: Slovácko 30, 1988, s. 113–119; táž, Z pozůstalosti Rozky F. –
„lidové malérečky“ Slovácka, in: Národopisný věstník československý 5 (47),
1988, s. 66–68; Od folkloru k folklorismu, M. Pavlicová – L. Uhlíková (ed.),
1997, s. 26–27.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/105249 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marta Toncrová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:Tasov]]
[[Kategorie:1983]]
[[Kategorie:Otrokovice]]