Verze z 14. 11. 2019, 16:31, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FALTYS Josef 12.9.1839-17.1.1926

Z Personal
Josef FALTYS
Narození 12.9.1839
Místo narození Záběhlice (dnes č. o. Praha-Zbraslav)
Úmrtí 17.1.1926
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 64-65
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54781

FALTYS, Josef, * 12. 9. 1839 Záběhlice (dnes č. o. Praha-Zbraslav), † 17. 1. 1926 Praha, herec

Zakladatel rozvětvené herecké rodiny F. byl původním povoláním mydlář. Měl zájem o divadlo a navštěvoval představení ve Stavovském divadle a hry Prokopovy společnosti v Aréně v Eggenberku v Praze na Smíchově. K Prokopovi se 1862 přidal jako herec a cestoval s ním po Čechách. 1863 se oženil s dcerou Prokopova režiséra Hynka Muška Antonií (1838–1908). F. prošel několika dalšími společnostmi, mj. spoluúčinkoval 1871 v Litoměřicích při tamních prvních českých představeních Kullasovy společnosti. 1873 si pronajal středočeskou koncesi ředitele Jaroslava Hofa, kterou 1875 převedl na sebe. Hrál ve středních a severních Čechách (pořádal česká představení v německých lokalitách) a v okolí Prahy. Jeho společnost patřila k menším a velmi solidním. Byl znám hodnotným repertoárem a patřil k dobrým hercům. Jeho manželka s ním po desetiletí spolupracovala. Divadlu se věnovaly i jejich děti: např. synové Břetislav F. (* 21. 8. 1871 Terezín, † 22. 12. 1940 Praha) a Jaroslav F. (* 31. 8. 1873 Železný Brod, † 7. 2. 1937 Klánovice) byli herci a režiséry otcovy společnosti. Nejvýrazněji se v divadelním a filmovém světě prosadil nejmladší syn Karel (1878–1944), který v autobiografii Karel Faltys o jiných a o sobě: 1883 (1934) popsal celou rodinu i otcovu společnost.

L: OSN 28, s. 401; OSND 2/1, s. 503; ODS, s. 808–809; V. S. Táborský, Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 128–150; A. Javorin, Pražské arény. Lidová divadla pražská v minulém století, 1958, s. 157–159; J. Knap, Zöllnerové. Dějiny divadelního rodu, 1958, rejstřík; týž, Umělcové na pouti. České divadelní společnosti v 19. století, 1961, rejstřík; A. Buchner, Cedule kočovných společností, 1967, rejstřík.

P: Divadelní ústav, Praha, Kabinet pro studium českého divadla; J. Port, Divadelní kartotéka (rkp.).

Jitka Ludvová