FANTA Josef 7.12.1856-20.6.1954: Porovnání verzí

Z Personal
(FANTA_Josef_7.12.1856-1954)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef FANTA
 
| jméno = Josef FANTA
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fanta Josef portret.jpg
 
| datum narození = 7.12.1856
 
| datum narození = 7.12.1856
−
| místo narození = Sudoměřice u Bechyně
+
| místo narození = Sudoměřice u Tábora
−
| datum úmrtí = 1954
+
| datum úmrtí = 20.6.1954
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef FANTA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 69-70
 +
}}
 +
 
 +
'''FANTA, Josef,''' ''* 7. 12. 1856 Sudoměřice u Tábora, † 20. 6. 1954 Praha, architekt, malíř, návrhář nábytku, pedagog''
 +
 
 +
Syn hostinského Václava F. a Barbory, roz. Bílé. Po maturitě
 +
na reálce v Praze vystudoval 1873–77 inženýrské stavitelství
 +
na české technice. Začal pracovat ve stavebním ateliéru Národního
 +
divadla u J. Zítka. 1881 nastoupil jako asistent na
 +
škole architektury J. Schulze na české technice, kde zůstal do
 +
1886. V následujícím roce pobýval na státní stipendium v Itálii
 +
a po návratu začal v Praze pracovat samostatně. 1906 obdržel
 +
za zásluhy o výstavbu studentské koleje na Novém Městě
 +
pražském Rytířský řád Františka Josefa I., 1909 byl jmenován
 +
řádným profesorem středověké architektury na technice, kde
 +
poté působil až do odchodu do penze 1926. Řádným členem
 +
České akademie věd a umění byl zvolen 1918. Oženil se
 +
s Julií, roz. Kameníkovou, v manželství se narodily tři dcery,
 +
Marie (1893–1963), Barbora (1895–?), Eva (1896–asi 1987),
 +
a syn Josef, předčasně zesnulý.
 +
 
 +
Počátky F. samostatné tvorby byly skromné, debutoval v polovině
 +
osmdesátých let úpravami interiérů, údajně projektoval
 +
i kandelábry před Národním divadlem (1885), nerealizován
 +
zůstal návrh fontány před Rudolfinem (1889). Jeho první větší
 +
prací se 1886 stal návrh vlastního domu na Žižkově (čp. 89/XI).
 +
V dalším desetiletí se podílel na úpravách několika pražských
 +
domů i na přípravě Národopisné výstavy 1895. Na pražském
 +
Výstavišti 1908 adaptoval Průmyslový palác pro výstavu Obchodní
 +
a živnostenské komory. Výtvarné kvality prokázal i jako
 +
dekoratér, když s M. Alšem 1896 navrhl dekoraci fasád Wiehlova
 +
domu na Václavském náměstí v Praze. Při úpravě architektonického
 +
řešení Hlávkova nadačního domu (čp. 736/II)
 +
ve Vodičkově ulici (1897–99) se přidržel základního schématu,
 +
který vypracoval jeho zakladatel. 1899 zvítězil v soutěži
 +
o ideovou koncepci nové budovy hlavního nádraží v Praze,
 +
patrně největší F. zakázky, která od 1909 byla podle jeho
 +
projektu realizována. Na světové výstavě v Paříži 1900 navrhl
 +
jako část rakousko-uherské výstavy expozici českoslovanskou,
 +
za niž získal zlatou medaili. Další rozsáhlou stavbu navrhoval
 +
na Novém Městě pražském pro spolek Hlahol. K pozdním
 +
realizacím patřila např. novoklasicistní budova Ministerstva
 +
obchodu (Na Františku, Staré Město pražské, čp. 1039/I), navržená
 +
1925–26 a postavená 1928–32 firmou A. Belady.
 +
 
 +
Poněkud neprávem opomíjena zůstala jeho činnost designérská
 +
pro Křesťanskou akademii. Dnes je F. hodnocen jako nedostižný
 +
a dosud nedoceněný ornamentalista, který navrhoval
 +
nábytek, kostelní mobiliáře, výzdobu oken, ale i drobnější
 +
předměty, zvláště bohoslužebné náčiní, různé předměty pro
 +
svatovítský dóm na Pražském hradě a Svatou Horu u Příbrami.
 +
Podle F. byly vytvářeny i vzory kostelních textilií. F. patřil
 +
k nejmladším umělcům z generace Národního divadla. Dovedl
 +
se přizpůsobit módním směrům, a přiřadil se tak k nejvýznamnějším
 +
protagonistům secese v Čechách. S odklonem
 +
od secese však již jeho tvorba ztrácela umělecký náboj. Byl
 +
pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' Oprava průčelí domu čp. 223/II, Mikulandská ul., Praha, 1892; úpravy
 +
architektonického vzhledu domů čp. 1933 a 1934/II, Na Poříčí, tamtéž,
 +
1893; restaurování kostela Nanebevzetí P. Marie, Zlonice (pod vedením
 +
F. Ohmanna), 1895–1898; Památník Vojty Náprstka, Petřínské sady, Praha-Malá Strana, 1896; Hlávkova studentská kolej (čp. 1966/II), nároží Jenštejnské
 +
a Dittrichovy ul., Praha, 1902–1904; obnova vnitřního zařízení kostela
 +
sv. Jakuba Většího a radnice, Beroun, 1903–1907; návrh portálu a kovaných
 +
vrat domu B. Bondyho Na Poříčí, Praha, 1903; historizující úprava domu
 +
U Turkovy hlavy čp. 164/III, Sněmovní ul., Praha, 1903; projekt budovy
 +
Hlaholu (čp. 248/II), Masarykovo nábřeží a Vojtěšská ul., Praha, 1904–1905
 +
(vybudoval F. Schlaffer); lesovna ve Vorlové (Chrudim), 1904–1905; obnova
 +
kostela sv. Jana Nepomuckého, Rožmitál pod Třemšínem, 1904–1905; slavnostní
 +
dekorace na Václavském nám., Praha (u příležitosti návštěvy Františka
 +
Josefa I.), 1907; návrh Mohyly míru (s kaplí a kostnicí) památníku bitvy
 +
s Napoleonem u Slavkova, 1907; dvorní budova domu U Vejvodů čp. 353/I,
 +
Staré Město pražské, po 1909; vila čp. 447, Balbínova ul., Hradec Králové,
 +
1909–1910; rodinný dům čp. 1224, Tichá ul., Praha-Smíchov, 1910; návrh
 +
a projekt na domy pro zaměstnance zemského penzijního ústavu pro zřízence v Praze, 1915; další: návrhy secesního hlavního oltáře v kostele Všech Svatých,
 +
Domažlice, po 1900; sgrafitové výzdoby: Rudolfina čp. 79/I, Praha,
 +
1884; západního dvora Národního muzea čp. 1700/II (spolu s C. Kloučkem),
 +
Praha, 1890; malovaných oken pro kostel Narození P. Marie v Klatovech,
 +
mezi 1898–1908 (podílel se na celkové obnově kostela).
 +
 
 +
'''L:''' Zprávy SAI 26, 1892, s. 121–123; Architektonický obzor 2, 1903, s. 3,
 +
tab. I; 4, 1907, s. 43–44, tab. LI–LIII, XXVI–XXVII; 8, 1909, s. 19–20, 23,
 +
25–26, 28–30, 33–34, 43–44, 53–54, tab. XXI–XXXIII; 9, 1910, s. 4, 22,
 +
26, 30, 36; 14, 1915, s. 129–33, tab. XXXIV-XXXVI; F. X. Harlas, Sochařství,
 +
Stavitelství, 1911, s. 196–198; Z. Wirth – A. Matějček, Česká architektura
 +
1800–1920, 1922, s. 62, 67; J. E. Koula, Nová česká architektura a její
 +
vývoj ve XX. století, 1940, s. 13, 28, 29, 92, 202 a obr. 27; Toman 1, s. 209;
 +
2, s. 760; Toman D, s. 52; Dílo architekta dr. h. c. J. F., 1955, J. Brožová
 +
(ed., katalog výstavy); E. Poche a kol., Praha národního probuzení, 1980,
 +
s. 158, 164, 185–186, 188; M. Benešová, Česká architektura v proměnách
 +
dvou století, 1984, s. 213–218; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu,
 +
1994, s. 30, 36, 39, 54, 166, 196, 510, 511, 519, 521, 531, 536, 543, 549;
 +
NEČVU 1, s. 170; J. E. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová, Praha 1891–
 +
1918, 1997, s. 46, 54, 60, 61, 65, 89, 97, 107, 118, 134, 181, 206, 225,
 +
226; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, Praha 1919–1940, 2000, s. 40,
 +
41; Thieme-Becker 36, s. 531–532.
 +
 
 +
'''P:''' SOA , Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Chotoviny, 1848–1859, kniha
 +
9, s. 215; Archiv NTM, Praha, odd. arch. a stavitelství (Invalidovna), fond
 +
10, osobní pozůstalost.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/12284 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlček
  
−
== Literatura ==
 
−
  PSN 1, 704; archiv ČVUT; MSN 2, 688; EČVU, 109-110; NEU 1, 170; CC, 424; ČBS, 136; Churáň, 106; Toman 1, 209; Churáň II/1, 138; SČSVU II, 210-211; Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.42
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
 
[[Kategorie:1856]]
 
[[Kategorie:1856]]
−
[[Kategorie:Sudoměřice_u_Bechyně]]
+
[[Kategorie:Sudoměřice]]
 
[[Kategorie:1954]]
 
[[Kategorie:1954]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Fanta Josef nadrazi.jpg|Budova Hlavního nádraží v Praze, vystavěna 1901-1909
 +
Fanta Josef ministerstvo.jpg|Budova Ministerstva průmyslu a obchodu, vystavěna 1928-1934
 +
</gallery>

Aktuální verze z 23. 3. 2020, 12:02

Josef FANTA
Narození 7.12.1856
Místo narození Sudoměřice u Tábora
Úmrtí 20.6.1954
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 69-70
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54794

FANTA, Josef, * 7. 12. 1856 Sudoměřice u Tábora, † 20. 6. 1954 Praha, architekt, malíř, návrhář nábytku, pedagog

Syn hostinského Václava F. a Barbory, roz. Bílé. Po maturitě na reálce v Praze vystudoval 1873–77 inženýrské stavitelství na české technice. Začal pracovat ve stavebním ateliéru Národního divadla u J. Zítka. 1881 nastoupil jako asistent na škole architektury J. Schulze na české technice, kde zůstal do 1886. V následujícím roce pobýval na státní stipendium v Itálii a po návratu začal v Praze pracovat samostatně. 1906 obdržel za zásluhy o výstavbu studentské koleje na Novém Městě pražském Rytířský řád Františka Josefa I., 1909 byl jmenován řádným profesorem středověké architektury na technice, kde poté působil až do odchodu do penze 1926. Řádným členem České akademie věd a umění byl zvolen 1918. Oženil se s Julií, roz. Kameníkovou, v manželství se narodily tři dcery, Marie (1893–1963), Barbora (1895–?), Eva (1896–asi 1987), a syn Josef, předčasně zesnulý.

Počátky F. samostatné tvorby byly skromné, debutoval v polovině osmdesátých let úpravami interiérů, údajně projektoval i kandelábry před Národním divadlem (1885), nerealizován zůstal návrh fontány před Rudolfinem (1889). Jeho první větší prací se 1886 stal návrh vlastního domu na Žižkově (čp. 89/XI). V dalším desetiletí se podílel na úpravách několika pražských domů i na přípravě Národopisné výstavy 1895. Na pražském Výstavišti 1908 adaptoval Průmyslový palác pro výstavu Obchodní a živnostenské komory. Výtvarné kvality prokázal i jako dekoratér, když s M. Alšem 1896 navrhl dekoraci fasád Wiehlova domu na Václavském náměstí v Praze. Při úpravě architektonického řešení Hlávkova nadačního domu (čp. 736/II) ve Vodičkově ulici (1897–99) se přidržel základního schématu, který vypracoval jeho zakladatel. 1899 zvítězil v soutěži o ideovou koncepci nové budovy hlavního nádraží v Praze, patrně největší F. zakázky, která od 1909 byla podle jeho projektu realizována. Na světové výstavě v Paříži 1900 navrhl jako část rakousko-uherské výstavy expozici českoslovanskou, za niž získal zlatou medaili. Další rozsáhlou stavbu navrhoval na Novém Městě pražském pro spolek Hlahol. K pozdním realizacím patřila např. novoklasicistní budova Ministerstva obchodu (Na Františku, Staré Město pražské, čp. 1039/I), navržená 1925–26 a postavená 1928–32 firmou A. Belady.

Poněkud neprávem opomíjena zůstala jeho činnost designérská pro Křesťanskou akademii. Dnes je F. hodnocen jako nedostižný a dosud nedoceněný ornamentalista, který navrhoval nábytek, kostelní mobiliáře, výzdobu oken, ale i drobnější předměty, zvláště bohoslužebné náčiní, různé předměty pro svatovítský dóm na Pražském hradě a Svatou Horu u Příbrami. Podle F. byly vytvářeny i vzory kostelních textilií. F. patřil k nejmladším umělcům z generace Národního divadla. Dovedl se přizpůsobit módním směrům, a přiřadil se tak k nejvýznamnějším protagonistům secese v Čechách. S odklonem od secese však již jeho tvorba ztrácela umělecký náboj. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

D: Oprava průčelí domu čp. 223/II, Mikulandská ul., Praha, 1892; úpravy architektonického vzhledu domů čp. 1933 a 1934/II, Na Poříčí, tamtéž, 1893; restaurování kostela Nanebevzetí P. Marie, Zlonice (pod vedením F. Ohmanna), 1895–1898; Památník Vojty Náprstka, Petřínské sady, Praha-Malá Strana, 1896; Hlávkova studentská kolej (čp. 1966/II), nároží Jenštejnské a Dittrichovy ul., Praha, 1902–1904; obnova vnitřního zařízení kostela sv. Jakuba Většího a radnice, Beroun, 1903–1907; návrh portálu a kovaných vrat domu B. Bondyho Na Poříčí, Praha, 1903; historizující úprava domu U Turkovy hlavy čp. 164/III, Sněmovní ul., Praha, 1903; projekt budovy Hlaholu (čp. 248/II), Masarykovo nábřeží a Vojtěšská ul., Praha, 1904–1905 (vybudoval F. Schlaffer); lesovna ve Vorlové (Chrudim), 1904–1905; obnova kostela sv. Jana Nepomuckého, Rožmitál pod Třemšínem, 1904–1905; slavnostní dekorace na Václavském nám., Praha (u příležitosti návštěvy Františka Josefa I.), 1907; návrh Mohyly míru (s kaplí a kostnicí) památníku bitvy s Napoleonem u Slavkova, 1907; dvorní budova domu U Vejvodů čp. 353/I, Staré Město pražské, po 1909; vila čp. 447, Balbínova ul., Hradec Králové, 1909–1910; rodinný dům čp. 1224, Tichá ul., Praha-Smíchov, 1910; návrh a projekt na domy pro zaměstnance zemského penzijního ústavu pro zřízence v Praze, 1915; další: návrhy secesního hlavního oltáře v kostele Všech Svatých, Domažlice, po 1900; sgrafitové výzdoby: Rudolfina čp. 79/I, Praha, 1884; západního dvora Národního muzea čp. 1700/II (spolu s C. Kloučkem), Praha, 1890; malovaných oken pro kostel Narození P. Marie v Klatovech, mezi 1898–1908 (podílel se na celkové obnově kostela).

L: Zprávy SAI 26, 1892, s. 121–123; Architektonický obzor 2, 1903, s. 3, tab. I; 4, 1907, s. 43–44, tab. LI–LIII, XXVI–XXVII; 8, 1909, s. 19–20, 23, 25–26, 28–30, 33–34, 43–44, 53–54, tab. XXI–XXXIII; 9, 1910, s. 4, 22, 26, 30, 36; 14, 1915, s. 129–33, tab. XXXIV-XXXVI; F. X. Harlas, Sochařství, Stavitelství, 1911, s. 196–198; Z. Wirth – A. Matějček, Česká architektura 1800–1920, 1922, s. 62, 67; J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, 1940, s. 13, 28, 29, 92, 202 a obr. 27; Toman 1, s. 209; 2, s. 760; Toman D, s. 52; Dílo architekta dr. h. c. J. F., 1955, J. Brožová (ed., katalog výstavy); E. Poche a kol., Praha národního probuzení, 1980, s. 158, 164, 185–186, 188; M. Benešová, Česká architektura v proměnách dvou století, 1984, s. 213–218; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 30, 36, 39, 54, 166, 196, 510, 511, 519, 521, 531, 536, 543, 549; NEČVU 1, s. 170; J. E. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová, Praha 1891– 1918, 1997, s. 46, 54, 60, 61, 65, 89, 97, 107, 118, 134, 181, 206, 225, 226; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, Praha 1919–1940, 2000, s. 40, 41; Thieme-Becker 36, s. 531–532.

P: SOA , Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Chotoviny, 1848–1859, kniha 9, s. 215; Archiv NTM, Praha, odd. arch. a stavitelství (Invalidovna), fond 10, osobní pozůstalost.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček

  • Budova Hlavního nádraží v Praze, vystavěna 1901-1909

  • Budova Ministerstva průmyslu a obchodu, vystavěna 1928-1934

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FANTA_Josef_7.12.1856-20.6.1954&oldid=117391“