FANTIŠ Alfred 21.7.1923-10.10.1990: Porovnání verzí

Z Personal
(FANTIŠ_Alfred_21.7.1923-10.10.1990)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 21.7.1923
 
| datum narození = 21.7.1923
| místo narození = Palanok
+
| místo narození = Mukačevo (Ukrajina)
 
| datum úmrtí = 10.10.1990
 
| datum úmrtí = 10.10.1990
| místo úmrtí = Výmar
+
| místo úmrtí = Výmar (Německo)
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alfred FANTIŠ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''FANTIŠ, Alfred,''' ''* 21. 7. 1923 Mukačevo (Ukrajina), † 10. 10. 1990 Výmar (Německo), lékař-neurolog, spisovatel''
 +
 
 +
Byl synem československého důstojníka sloužícího na hradě
 +
Palanok. Maturoval 1942 na klasickém gymnáziu v Praze.
 +
V době německé okupace pracoval jako laborant v Patologickém
 +
ústavu v Praze. Po skončení druhé světové války studoval
 +
na Lékařské fakultě UK (MUDr. 1950). V následujících letech
 +
pracoval jako sekundář na neurologické klinice v Plzni,
 +
v Biologickém ústavu ČSAV , na neurologické klinice v Hradci
 +
Králové. Původně se zabýval neurohistologií, během hradeckého
 +
působení se dostal k neurochirurgii, a proto přešel
 +
do Prahy k prof. J. Pavrovskému. 1955 složil atestaci z neurologie
 +
a získal hodnost kandidáta věd. Nějaký čas pobýval jako
 +
lékař v severní Africe. 1969 požádal o politický azyl v SRN,
 +
kde mu byl 1971 titul nostrifikován podle německého práva
 +
a F. se stal členem Německé neurochirurgické společnosti.
 +
Žil v dolnosaském městě Bad Pyrmont. 1973 byl jmenován
 +
vrchním mediciálním radou a o rok později mediciálním ředitelem
 +
s platností do konce života. Pracoval také jako soudní
 +
znalec v oboru neurologie a neurochirurgie.
 +
 
 +
Zabýval se i literaturou faktu. Byl členem prezidia exilového
 +
PEN-Clubu německé jazykové oblasti, na jehož zasedání zemřel.
 +
 
 +
'''D:''' Některé zkušenosti s apoplektickým insultem, 1951 (spoluautor); Dodatek
 +
ke skriptu Speciální patologická anatomie: ústrojí nervové, 1953; Pokusné
 +
studie o mozkovém edému, 1955 (spoluautor); Mozkové kontuse: příspěvek
 +
k jejich morfologii a patofyziologii, 1966 (též rusky a anglicky); Záhada
 +
turínského plátna, 1995.
 +
 
 +
'''L:''' Lidová demokracie 13. 10. 1990, s. 2; R. Malec – M. Króo – J. Náhlovský
 +
– S. Řehák, Vzpomínky na neurology, s nimiž jsme rádi spolupracovali,
 +
in: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 74, 2011, s. 230.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 53:
  
 
[[Kategorie:1923]]
 
[[Kategorie:1923]]
[[Kategorie:Palanok]]
+
[[Kategorie:Mukačevo]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:Výmar]]
 
[[Kategorie:Výmar]]

Verze z 2. 11. 2017, 21:20

Alfred FANTIŠ
Narození 21.7.1923
Místo narození Mukačevo (Ukrajina)
Úmrtí 10.10.1990
Místo úmrtí Výmar (Německo)
Povolání

15- Lékaři

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133619

FANTIŠ, Alfred, * 21. 7. 1923 Mukačevo (Ukrajina), † 10. 10. 1990 Výmar (Německo), lékař-neurolog, spisovatel

Byl synem československého důstojníka sloužícího na hradě Palanok. Maturoval 1942 na klasickém gymnáziu v Praze. V době německé okupace pracoval jako laborant v Patologickém ústavu v Praze. Po skončení druhé světové války studoval na Lékařské fakultě UK (MUDr. 1950). V následujících letech pracoval jako sekundář na neurologické klinice v Plzni, v Biologickém ústavu ČSAV , na neurologické klinice v Hradci Králové. Původně se zabýval neurohistologií, během hradeckého působení se dostal k neurochirurgii, a proto přešel do Prahy k prof. J. Pavrovskému. 1955 složil atestaci z neurologie a získal hodnost kandidáta věd. Nějaký čas pobýval jako lékař v severní Africe. 1969 požádal o politický azyl v SRN, kde mu byl 1971 titul nostrifikován podle německého práva a F. se stal členem Německé neurochirurgické společnosti. Žil v dolnosaském městě Bad Pyrmont. 1973 byl jmenován vrchním mediciálním radou a o rok později mediciálním ředitelem s platností do konce života. Pracoval také jako soudní znalec v oboru neurologie a neurochirurgie.

Zabýval se i literaturou faktu. Byl členem prezidia exilového PEN-Clubu německé jazykové oblasti, na jehož zasedání zemřel.

D: Některé zkušenosti s apoplektickým insultem, 1951 (spoluautor); Dodatek ke skriptu Speciální patologická anatomie: ústrojí nervové, 1953; Pokusné studie o mozkovém edému, 1955 (spoluautor); Mozkové kontuse: příspěvek k jejich morfologii a patofyziologii, 1966 (též rusky a anglicky); Záhada turínského plátna, 1995.

L: Lidová demokracie 13. 10. 1990, s. 2; R. Malec – M. Króo – J. Náhlovský – S. Řehák, Vzpomínky na neurology, s nimiž jsme rádi spolupracovali, in: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 74, 2011, s. 230.

Jiří Martínek