Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FANTOVÁ Berta 19.5.1865-28.12.1918

{{Infobox - osoba
| jméno = Berta FANTOVÁ
| obrázek = Fantova Berta portret.jpg
| datum narození = 19.5.1865
| místo narození = Libochovice
| datum úmrtí = 28.12.1918
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 66- Mecenáš

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 71-72
}}

'''FANTOVÁ, Berta''' ''(roz. Sohrová, též Bertha), * 19. 5. 1865 Libochovice, † 28. 12. 1918 Praha, organizátorka literárního a filozofického salónu''

Pocházela z mimořádně dobře situované židovské rodiny, která
vlastnila nemovitosti v Praze i jinde v Čechách. Rodiče,
Emilie a Albert Sohrovi, se sice přestěhovali do Prahy, ale Libochovice
často i s dětmi navštěvovali. Svým dvěma dcerám
dopřáli kvalitní domácí výuku cizích jazyků a podporovali
u nich umělecké a literární zájmy i společenské ambice. Obě
sestry, Ida a Berta, si byly velmi blízké a vzájemně se ve svých
zájmech podporovaly. Ida se už za svobodna zdokonalovala
v malbě, F. psala v mládí verše a výborně hrála na klavír. Navštěvovaly
jako hospitantky pražskou německou univerzitu
a vystupovaly ve společnosti jako nezávislé moderní ženy. Ida
(1868–1931, provd. Freundová) se věnovala i po sňatku zejména výtvarnému umění a stala se malířkou. Provdala se za
právníka, později státního zástupce, který ke své společenské
prezentaci využíval často finanční podporu ze strany manželčiny
rodiny. F. se zaměřila především na literaturu a filozofii.
Ovlivnili ji např. F. Nietzsche a R. Wagner, F. Brentano
a jeho pražští žáci i přívrženci, a především antroposofismus
R. Steinera. Pod jeho vlivem se stala 1910 členkou pražské
Teosofické společnosti, která se od 1913 oficiálně oddělila od
původního hnutí a přihlásila se zcela k Steinerovu antroposofismu.
Společnost se v názvu dovolávala jména pražského
myslitele a filozofa B. Bolzana. F. se zajímala i o další filozofické
a ideové směry konce 19. a počátku 20. století včetně
sionismu. Spojenectví mezi oběma sestrami neochablo
ani poté, kdy založily vlastní rodiny. Přispěly k tomu i pravidelné
společné letní pobyty v podbabské vile, kterou oběma
sestrám koupila jejich matka. Manžel Berty, '''Max Fanta'''
(1858–1925), pocházel také z Libochovic, z židovské rodiny,
která se však zámožností nemohla Sohrovým rovnat. Přízeň
budoucí tchyně získal dříve než náklonnost její dcery. Po studiích
uvažoval zpočátku o vysokoškolské kariéře. Chtěl se habilitovat
na pražské německé technice pro obor krystalografie.
Po sňatku se však stal podnikatelem a významným pražským
lékárníkem. Změnu jeho životních plánů ovlivnila zejména
tchyně, která rodinu F. značně finančně podporovala. Zakoupila
např. pro mladé manžele dům U Jednorožce v Praze na Staroměstském náměstí, ve kterém sídlila rodinná lékárna, ve
dvoře byla přechodně i továrna na mýdlo a F. v něm vedla
na počátku dvacátého století proslulý salón, který navštěvovali
významní vědci, myslitelé a literáti převážně židovského
původu z okruhu pražské německé univerzity, ale také návštěvníci
Prahy a další osobnosti. Salón patřil k významným
komunikačním centrům intelektuální elity pražské německo-židovské komunity. S českou společností se kontakty až na
výjimky nerozvíjely. K pravidelným hostům salónu náleželi
v době pražských pobytů mj. F. Kafka, M. Brod, F. Werfel,
A. Marty, Christian von Ehrenfels, F. Brentano, R. Steiner,
G. Kowaleski, A. Einstein, P. Frank, H. Bergmann ad. S přáteli
se F. setkávala i mimo svůj dům. K oblíbeným místům
schůzek a odborných diskusí patřila např. pražská kavárna
Louvre. Už za svobodna navštěvovala německé kasino Na
Příkopě, kde pronesla několik odborných filozofických přednášek
převážně pro ženské posluchačky a kde sestra Ida 1906
spoluzaložila Klub německých umělkyň (Der Klub deutscher
Künstlerinnen), jemuž předsedala. Po sňatku vyhledával společenské
kontakty v německém kasinu také F. manžel Max.
Společenské aktivity obou manželů neustaly ani po narození
dětí, dcery Else (1886–1969) a syna Otty (1890–1940). Else
se v salónu seznámila s budoucím manželem H. Bergmannem.
F. zetě velmi obdivovala a přijala za své i jeho sionistické
přesvědčení. Za první světové války, kdy musel narukovat, se
obávala o jeho život a zajistila jeho převelení do Vídně. Tam
studoval ve válečných letech také syn Otto. Věnoval pozornost
matematice, přírodním vědám i filozofii a později působil
jako středoškolský učitel chemie. Jeho celoživotním zájmem
se však stala grafologie. Otto v tomto oboru publikoval a řídil
zájmový časopis. Po obsazení ČSR nacisty emigroval do Velké
Británie, kde brzy zemřel. Dcera odešla vzápětí po skončení
první světové války s manželem přechodně do Londýna
a později natrvalo do Palestiny, kde H. Bergmann organizoval
hebrejskou knihovnu a působil na univerzitě. Else zemřela
v Tel Avivu. Teprve v meziválečném období navázali manželé
kontakty s českou společností. F. hodlala také přesídlit
do Palestiny, před koncem první světové války se pod vlivem
svého zetě učila hebrejsky a připravovala se na odlišné životní
podmínky. Chtěla být pro novou vlast přínosem a uvažovala
o povolání kuchařky nebo zahradnice. Plány ukončila její náhlá
smrt.

F. psala od dětství až do smrti deníky, které se zachovaly
v několika verzích, částečně jsou dnes ve vlastnictví rodiny,
různých institucí a zejména newyorského Leo Baeck Institut.
F. zachytili ve vzpomínkách i mnozí ze slavných návštěvníků
salónu.

'''D:''' B. F. Selbstbiographie, in: Otto Fanta, Kontrollanalyse, 1935, s. 117–119.

'''L:''' H. Binder, Der Prager Fanta-Kreis. Kafkas Interesse an Rudolf Steiner,
in: Sudetenland 2, 1996, s. 106–150; M. Brod, Život plný bojů, 1994, 2.
vyd., s. 89, 155, 161; týž, Franz Kafka. Životopis, 1966, s. 74; týž, Der
Prager Kreis, Stuttgart – Berlin – Köln – Mainz, 1966, passim; Als hätten wir
dazugehört. Österreichisch – jüdische Lebensgeschichten aus der Habsburgermonarchie.
A. Lichtblau (ed.), Wien – Köln – Weimar, 1999, s. 397–400;
G. Gimpl, Weil der Boden selbst hier brennt… Aus dem Prager Salon der
B. F. (1865–1918), Furth im Wald – Praha [2008], passim; S. H. Bergmann,
Erinnerungen an Franz Kafka, in: Exhibition Franz Kafka 1883–1924, Catalogue,
Jerusalem 1969; totéž, in: Universitas 27, 1972, s. 745–748; týž,
Frau B. F., in: JUNL (Jewish National and University Library) 21. 10. 1947;
Z. Váňa, Rudolf Steiner v Praze, in: Rudolf Steiner, 1994, passim.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:66- Mecenáš]]
[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Libochovice]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Praha]]