FANTOVÁ Berta 19.5.1865-28.12.1918: Porovnání verzí
(FANTOVÁ_Berta_(Bertha)_1866-1918) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Berta | + | | jméno = Berta FANTOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 19.5.1865 |
− | | místo narození = Libochovice | + | | místo narození = Libochovice |
− | | datum úmrtí = 1918 | + | | datum úmrtí = 28.12.1918 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 66- Mecenáš | | povolání = 66- Mecenáš | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FANTOVÁ, Berta''' ''(roz. Sohrová, též Bertha), * 19. 5. 1865 Libochovice, † 28. 12. 1918 Praha, organizátorka literárního a filozofického salónu'' | ||
+ | |||
+ | Pocházela z mimořádně dobře situované židovské rodiny, která | ||
+ | vlastnila nemovitosti v Praze i jinde v Čechách. Rodiče, | ||
+ | Emilie a Albert Sohrovi, se sice přestěhovali do Prahy, ale Libochovice | ||
+ | často i s dětmi navštěvovali. Svým dvěma dcerám | ||
+ | dopřáli kvalitní domácí výuku cizích jazyků a podporovali | ||
+ | u nich umělecké a literární zájmy i společenské ambice. Obě | ||
+ | sestry, Ida a Berta, si byly velmi blízké a vzájemně se ve svých | ||
+ | zájmech podporovaly. Ida se už za svobodna zdokonalovala | ||
+ | v malbě, F. psala v mládí verše a výborně hrála na klavír. Navštěvovaly | ||
+ | jako hospitantky pražskou německou univerzitu | ||
+ | a vystupovaly ve společnosti jako nezávislé moderní ženy. Ida | ||
+ | (1868–1931, provd. Freundová) se věnovala i po sňatku zejména výtvarnému umění a stala se malířkou. Provdala se za | ||
+ | právníka, později státního zástupce, který ke své společenské | ||
+ | prezentaci využíval často finanční podporu ze strany manželčiny | ||
+ | rodiny. F. se zaměřila především na literaturu a filozofii. | ||
+ | Ovlivnili ji např. F. Nietzsche a R. Wagner, F. Brentano | ||
+ | a jeho pražští žáci i přívrženci, a především antroposofismus | ||
+ | R. Steinera. Pod jeho vlivem se stala 1910 členkou pražské | ||
+ | Teosofické společnosti, která se od 1913 oficiálně oddělila od | ||
+ | původního hnutí a přihlásila se zcela k Steinerovu antroposofismu. | ||
+ | Společnost se v názvu dovolávala jména pražského | ||
+ | myslitele a filozofa B. Bolzana. F. se zajímala i o další filozofické | ||
+ | a ideové směry konce 19. a počátku 20. století včetně | ||
+ | sionismu. Spojenectví mezi oběma sestrami neochablo | ||
+ | ani poté, kdy založily vlastní rodiny. Přispěly k tomu i pravidelné | ||
+ | společné letní pobyty v podbabské vile, kterou oběma | ||
+ | sestrám koupila jejich matka. Manžel Berty, '''Max Fanta''' | ||
+ | (1858–1925), pocházel také z Libochovic, z židovské rodiny, | ||
+ | která se však zámožností nemohla Sohrovým rovnat. Přízeň | ||
+ | budoucí tchyně získal dříve než náklonnost její dcery. Po studiích | ||
+ | uvažoval zpočátku o vysokoškolské kariéře. Chtěl se habilitovat | ||
+ | na pražské německé technice pro obor krystalografie. | ||
+ | Po sňatku se však stal podnikatelem a významným pražským | ||
+ | lékárníkem. Změnu jeho životních plánů ovlivnila zejména | ||
+ | tchyně, která rodinu F. značně finančně podporovala. Zakoupila | ||
+ | např. pro mladé manžele dům U Jednorožce v Praze na Staroměstském náměstí, ve kterém sídlila rodinná lékárna, ve | ||
+ | dvoře byla přechodně i továrna na mýdlo a F. v něm vedla | ||
+ | na počátku dvacátého století proslulý salón, který navštěvovali | ||
+ | významní vědci, myslitelé a literáti převážně židovského | ||
+ | původu z okruhu pražské německé univerzity, ale také návštěvníci | ||
+ | Prahy a další osobnosti. Salón patřil k významným | ||
+ | komunikačním centrům intelektuální elity pražské německo-židovské komunity. S českou společností se kontakty až na | ||
+ | výjimky nerozvíjely. K pravidelným hostům salónu náleželi | ||
+ | v době pražských pobytů mj. F. Kafka, M. Brod, F. Werfel, | ||
+ | A. Marty, Christian von Ehrenfels, F. Brentano, R. Steiner, | ||
+ | G. Kowaleski, A. Einstein, P. Frank, H. Bergmann ad. S přáteli | ||
+ | se F. setkávala i mimo svůj dům. K oblíbeným místům | ||
+ | schůzek a odborných diskusí patřila např. pražská kavárna | ||
+ | Louvre. Už za svobodna navštěvovala německé kasino Na | ||
+ | Příkopě, kde pronesla několik odborných filozofických přednášek | ||
+ | převážně pro ženské posluchačky a kde sestra Ida 1906 | ||
+ | spoluzaložila Klub německých umělkyň (Der Klub deutscher | ||
+ | Künstlerinnen), jemuž předsedala. Po sňatku vyhledával společenské | ||
+ | kontakty v německém kasinu také F. manžel Max. | ||
+ | Společenské aktivity obou manželů neustaly ani po narození | ||
+ | dětí, dcery Else (1886–1969) a syna Otty (1890–1940). Else | ||
+ | se v salónu seznámila s budoucím manželem H. Bergmannem. | ||
+ | F. zetě velmi obdivovala a přijala za své i jeho sionistické | ||
+ | přesvědčení. Za první světové války, kdy musel narukovat, se | ||
+ | obávala o jeho život a zajistila jeho převelení do Vídně. Tam | ||
+ | studoval ve válečných letech také syn Otto. Věnoval pozornost | ||
+ | matematice, přírodním vědám i filozofii a později působil | ||
+ | jako středoškolský učitel chemie. Jeho celoživotním zájmem | ||
+ | se však stala grafologie. Otto v tomto oboru publikoval a řídil | ||
+ | zájmový časopis. Po obsazení ČSR nacisty emigroval do Velké | ||
+ | Británie, kde brzy zemřel. Dcera odešla vzápětí po skončení | ||
+ | první světové války s manželem přechodně do Londýna | ||
+ | a později natrvalo do Palestiny, kde H. Bergmann organizoval | ||
+ | hebrejskou knihovnu a působil na univerzitě. Else zemřela | ||
+ | v Tel Avivu. Teprve v meziválečném období navázali manželé | ||
+ | kontakty s českou společností. F. hodlala také přesídlit | ||
+ | do Palestiny, před koncem první světové války se pod vlivem | ||
+ | svého zetě učila hebrejsky a připravovala se na odlišné životní | ||
+ | podmínky. Chtěla být pro novou vlast přínosem a uvažovala | ||
+ | o povolání kuchařky nebo zahradnice. Plány ukončila její náhlá | ||
+ | smrt. | ||
+ | |||
+ | F. psala od dětství až do smrti deníky, které se zachovaly | ||
+ | v několika verzích, částečně jsou dnes ve vlastnictví rodiny, | ||
+ | různých institucí a zejména newyorského Leo Baeck Institut. | ||
+ | F. zachytili ve vzpomínkách i mnozí ze slavných návštěvníků | ||
+ | salónu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' B. F. Selbstbiographie, in: Otto Fanta, Kontrollanalyse, 1935, s. 117–119. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' H. Binder, Der Prager Fanta-Kreis. Kafkas Interesse an Rudolf Steiner, | ||
+ | in: Sudetenland 2, 1996, s. 106–150; M. Brod, Život plný bojů, 1994, 2. | ||
+ | vyd., s. 89, 155, 161; týž, Franz Kafka. Životopis, 1966, s. 74; týž, Der | ||
+ | Prager Kreis, Stuttgart – Berlin – Köln – Mainz, 1966, passim; Als hätten wir | ||
+ | dazugehört. Österreichisch – jüdische Lebensgeschichten aus der Habsburgermonarchie. | ||
+ | A. Lichtblau (ed.), Wien – Köln – Weimar, 1999, s. 397–400; | ||
+ | G. Gimpl, Weil der Boden selbst hier brennt… Aus dem Prager Salon der | ||
+ | B. F. (1865–1918), Furth im Wald – Praha [2008], passim; S. H. Bergmann, | ||
+ | Erinnerungen an Franz Kafka, in: Exhibition Franz Kafka 1883–1924, Catalogue, | ||
+ | Jerusalem 1969; totéž, in: Universitas 27, 1972, s. 745–748; týž, | ||
+ | Frau B. F., in: JUNL (Jewish National and University Library) 21. 10. 1947; | ||
+ | Z. Váňa, Rudolf Steiner v Praze, in: Rudolf Steiner, 1994, passim. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:66- Mecenáš]] | [[Kategorie:66- Mecenáš]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
[[Kategorie:Libochovice]] | [[Kategorie:Libochovice]] | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 2. 11. 2017, 21:39
Berta FANTOVÁ | |
Narození | 19.5.1865 |
---|---|
Místo narození | Libochovice |
Úmrtí | 28.12.1918 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 66- Mecenáš |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78841 |
FANTOVÁ, Berta (roz. Sohrová, též Bertha), * 19. 5. 1865 Libochovice, † 28. 12. 1918 Praha, organizátorka literárního a filozofického salónu
Pocházela z mimořádně dobře situované židovské rodiny, která vlastnila nemovitosti v Praze i jinde v Čechách. Rodiče, Emilie a Albert Sohrovi, se sice přestěhovali do Prahy, ale Libochovice často i s dětmi navštěvovali. Svým dvěma dcerám dopřáli kvalitní domácí výuku cizích jazyků a podporovali u nich umělecké a literární zájmy i společenské ambice. Obě sestry, Ida a Berta, si byly velmi blízké a vzájemně se ve svých zájmech podporovaly. Ida se už za svobodna zdokonalovala v malbě, F. psala v mládí verše a výborně hrála na klavír. Navštěvovaly jako hospitantky pražskou německou univerzitu a vystupovaly ve společnosti jako nezávislé moderní ženy. Ida (1868–1931, provd. Freundová) se věnovala i po sňatku zejména výtvarnému umění a stala se malířkou. Provdala se za právníka, později státního zástupce, který ke své společenské prezentaci využíval často finanční podporu ze strany manželčiny rodiny. F. se zaměřila především na literaturu a filozofii. Ovlivnili ji např. F. Nietzsche a R. Wagner, F. Brentano a jeho pražští žáci i přívrženci, a především antroposofismus R. Steinera. Pod jeho vlivem se stala 1910 členkou pražské Teosofické společnosti, která se od 1913 oficiálně oddělila od původního hnutí a přihlásila se zcela k Steinerovu antroposofismu. Společnost se v názvu dovolávala jména pražského myslitele a filozofa B. Bolzana. F. se zajímala i o další filozofické a ideové směry konce 19. a počátku 20. století včetně sionismu. Spojenectví mezi oběma sestrami neochablo ani poté, kdy založily vlastní rodiny. Přispěly k tomu i pravidelné společné letní pobyty v podbabské vile, kterou oběma sestrám koupila jejich matka. Manžel Berty, Max Fanta (1858–1925), pocházel také z Libochovic, z židovské rodiny, která se však zámožností nemohla Sohrovým rovnat. Přízeň budoucí tchyně získal dříve než náklonnost její dcery. Po studiích uvažoval zpočátku o vysokoškolské kariéře. Chtěl se habilitovat na pražské německé technice pro obor krystalografie. Po sňatku se však stal podnikatelem a významným pražským lékárníkem. Změnu jeho životních plánů ovlivnila zejména tchyně, která rodinu F. značně finančně podporovala. Zakoupila např. pro mladé manžele dům U Jednorožce v Praze na Staroměstském náměstí, ve kterém sídlila rodinná lékárna, ve dvoře byla přechodně i továrna na mýdlo a F. v něm vedla na počátku dvacátého století proslulý salón, který navštěvovali významní vědci, myslitelé a literáti převážně židovského původu z okruhu pražské německé univerzity, ale také návštěvníci Prahy a další osobnosti. Salón patřil k významným komunikačním centrům intelektuální elity pražské německo-židovské komunity. S českou společností se kontakty až na výjimky nerozvíjely. K pravidelným hostům salónu náleželi v době pražských pobytů mj. F. Kafka, M. Brod, F. Werfel, A. Marty, Christian von Ehrenfels, F. Brentano, R. Steiner, G. Kowaleski, A. Einstein, P. Frank, H. Bergmann ad. S přáteli se F. setkávala i mimo svůj dům. K oblíbeným místům schůzek a odborných diskusí patřila např. pražská kavárna Louvre. Už za svobodna navštěvovala německé kasino Na Příkopě, kde pronesla několik odborných filozofických přednášek převážně pro ženské posluchačky a kde sestra Ida 1906 spoluzaložila Klub německých umělkyň (Der Klub deutscher Künstlerinnen), jemuž předsedala. Po sňatku vyhledával společenské kontakty v německém kasinu také F. manžel Max. Společenské aktivity obou manželů neustaly ani po narození dětí, dcery Else (1886–1969) a syna Otty (1890–1940). Else se v salónu seznámila s budoucím manželem H. Bergmannem. F. zetě velmi obdivovala a přijala za své i jeho sionistické přesvědčení. Za první světové války, kdy musel narukovat, se obávala o jeho život a zajistila jeho převelení do Vídně. Tam studoval ve válečných letech také syn Otto. Věnoval pozornost matematice, přírodním vědám i filozofii a později působil jako středoškolský učitel chemie. Jeho celoživotním zájmem se však stala grafologie. Otto v tomto oboru publikoval a řídil zájmový časopis. Po obsazení ČSR nacisty emigroval do Velké Británie, kde brzy zemřel. Dcera odešla vzápětí po skončení první světové války s manželem přechodně do Londýna a později natrvalo do Palestiny, kde H. Bergmann organizoval hebrejskou knihovnu a působil na univerzitě. Else zemřela v Tel Avivu. Teprve v meziválečném období navázali manželé kontakty s českou společností. F. hodlala také přesídlit do Palestiny, před koncem první světové války se pod vlivem svého zetě učila hebrejsky a připravovala se na odlišné životní podmínky. Chtěla být pro novou vlast přínosem a uvažovala o povolání kuchařky nebo zahradnice. Plány ukončila její náhlá smrt.
F. psala od dětství až do smrti deníky, které se zachovaly v několika verzích, částečně jsou dnes ve vlastnictví rodiny, různých institucí a zejména newyorského Leo Baeck Institut. F. zachytili ve vzpomínkách i mnozí ze slavných návštěvníků salónu.
D: B. F. Selbstbiographie, in: Otto Fanta, Kontrollanalyse, 1935, s. 117–119.
L: H. Binder, Der Prager Fanta-Kreis. Kafkas Interesse an Rudolf Steiner, in: Sudetenland 2, 1996, s. 106–150; M. Brod, Život plný bojů, 1994, 2. vyd., s. 89, 155, 161; týž, Franz Kafka. Životopis, 1966, s. 74; týž, Der Prager Kreis, Stuttgart – Berlin – Köln – Mainz, 1966, passim; Als hätten wir dazugehört. Österreichisch – jüdische Lebensgeschichten aus der Habsburgermonarchie. A. Lichtblau (ed.), Wien – Köln – Weimar, 1999, s. 397–400; G. Gimpl, Weil der Boden selbst hier brennt… Aus dem Prager Salon der B. F. (1865–1918), Furth im Wald – Praha [2008], passim; S. H. Bergmann, Erinnerungen an Franz Kafka, in: Exhibition Franz Kafka 1883–1924, Catalogue, Jerusalem 1969; totéž, in: Universitas 27, 1972, s. 745–748; týž, Frau B. F., in: JUNL (Jewish National and University Library) 21. 10. 1947; Z. Váňa, Rudolf Steiner v Praze, in: Rudolf Steiner, 1994, passim.
Pavla Vošahlíková