FARSKÝ Josef 7.5.1826-16.12.1889: Porovnání verzí
(FARSKÝ_Josef_7.5.1826-16.12.1889) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.5.1826 | | datum narození = 7.5.1826 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 16.12.1889 | | datum úmrtí = 16.12.1889 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FARSKÝ, Josef,''' ''* 7. 5. 1826 Praha, † 16. 12. 1889 Praha, litograf'' | ||
+ | |||
+ | V mládí poslouchal přednášky z polygrafie na pražské technice, | ||
+ | navštěvoval nedělní průmyslovou školu K. S. Amerlinga | ||
+ | a vzdělával se v knihovně Jednoty k povzbuzení průmyslu | ||
+ | v Čechách, od 1842 se učil litografickému řemeslu (kamenořezbě) | ||
+ | u B. Sandtnera. Další vědomosti získal na praxi | ||
+ | v Ruchově litografickém závodě ve Vídni. 1856 koupil starou | ||
+ | Popelkovu kamenotiskárnu v pražské Jilské ulici a během | ||
+ | několika let z ní vytvořil nejvýznamnější litografický závod | ||
+ | v českých zemích schopný zahraniční konkurence. Do té | ||
+ | doby se náročnější kamenotisky musely objednávat v cizině. | ||
+ | F. pořídil moderní stroje – reliéfní, gilošovací (pro tisk geometrických | ||
+ | ornamentů), pantografický (pro plošný přenos | ||
+ | kresby), zavedl rychlotisk podle pařížského vzoru a vzápětí | ||
+ | i barvotisk a světlotisk. Tiskl podobizny českých národních | ||
+ | a politických pracovníků, diplomy, mapy, plakáty, podílel | ||
+ | se na dobových publikacích. K mistrovským dílům patřilo | ||
+ | osmadvacet litografií k monografii pražského magistrátu | ||
+ | o Prašné bráně. Na světové výstavě v Paříži 1867 získal zlatou | ||
+ | medaili. Stal se členem mnoha společenských korporací, zakládajícím | ||
+ | členem Umělecké besedy, předsedou výtvarného | ||
+ | odboru Jednoty k povzbuzení průmyslu. Zasloužil se o uměleckou | ||
+ | úroveň české polygrafie, v litografické oblasti dosáhl | ||
+ | světové výše. Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově v Praze. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. F., in: Zlatá Praha 7, 1889, č. 6, s. 70; J. F., in: Světozor 24, 1890, | ||
+ | č. 5, s. 60; RSN 3, s. 33–34; OSN 9, s. 32–33; MSN 2, s. 693; Toman 1, | ||
+ | s. 208–209. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
[[Kategorie:1826]] | [[Kategorie:1826]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 7. 11. 2017, 16:57
Josef FARSKÝ | |
Narození | 7.5.1826 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 16.12.1889 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 69- Knihtiskař nebo typograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54803 |
FARSKÝ, Josef, * 7. 5. 1826 Praha, † 16. 12. 1889 Praha, litograf
V mládí poslouchal přednášky z polygrafie na pražské technice, navštěvoval nedělní průmyslovou školu K. S. Amerlinga a vzdělával se v knihovně Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách, od 1842 se učil litografickému řemeslu (kamenořezbě) u B. Sandtnera. Další vědomosti získal na praxi v Ruchově litografickém závodě ve Vídni. 1856 koupil starou Popelkovu kamenotiskárnu v pražské Jilské ulici a během několika let z ní vytvořil nejvýznamnější litografický závod v českých zemích schopný zahraniční konkurence. Do té doby se náročnější kamenotisky musely objednávat v cizině. F. pořídil moderní stroje – reliéfní, gilošovací (pro tisk geometrických ornamentů), pantografický (pro plošný přenos kresby), zavedl rychlotisk podle pařížského vzoru a vzápětí i barvotisk a světlotisk. Tiskl podobizny českých národních a politických pracovníků, diplomy, mapy, plakáty, podílel se na dobových publikacích. K mistrovským dílům patřilo osmadvacet litografií k monografii pražského magistrátu o Prašné bráně. Na světové výstavě v Paříži 1867 získal zlatou medaili. Stal se členem mnoha společenských korporací, zakládajícím členem Umělecké besedy, předsedou výtvarného odboru Jednoty k povzbuzení průmyslu. Zasloužil se o uměleckou úroveň české polygrafie, v litografické oblasti dosáhl světové výše. Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově v Praze.
L: J. F., in: Zlatá Praha 7, 1889, č. 6, s. 70; J. F., in: Světozor 24, 1890, č. 5, s. 60; RSN 3, s. 33–34; OSN 9, s. 32–33; MSN 2, s. 693; Toman 1, s. 208–209.
Martin Kučera