Verze z 14. 11. 2019, 16:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FASSATI Miloslav 20.8.1887-3.10.1962

Z Personal
Miloslav FASSATI
Narození 20.8.1887
Místo narození Prostřední Nová Ves (dnes Lázně Bělohrad)
Úmrtí 3.10.1962
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 80

FASSATI, Miloslav, * 20. 8. 1887 Prostřední Nová Ves (dnes Lázně Bělohrad), † 3. 10. 1962 Praha, důstojník, sportovní funkcionář, publicista

Pocházel z rodiny pražského učitele obecné školy Ludvíka F. (* 1858). V Praze navštěvoval nižší reálné gymnázium a kadetku. Začínal jako velitel čety u 28. pěšího pluku, 1910–14 mobilizační důstojník 75. pěšího pluku. 1914 padl do ruského zajetí. V červnu 1918 byl zařazen do československých dobrovolnických jednotek jako velitel strážní roty 2. československé střelecké divize, od února do srpna 1919 pobočník vojenského přidělence polských dobrovolnických jednotek na Sibiři. V září se vrátil do vlasti s československo-polskou delegací v hodnosti nadporučíka. 1919–22 byl referentem organizačního oddělení Hlavního štábu branné moci, 1924 absolvoval válečnou školu. Od 1925 zastával funkci přednosty oddělení štábu Zemského vojenského velitelství v Čechách, od 1926 náčelníka štábu 3. pěší divize, od 1929 velitele VII. horského praporu (pplk.). 1930–32 byl profesorem taktiky na Válečné škole, 1932–33 velitelem 42. pěšího pluku (plk.), 1933–35 náčelníkem štábu Zemského vojenského velitelství na Moravě. 1935 převzal funkci velitele 6. pěší brigády (brig. generál) v Mladé Boleslavi, kde založil první sportovní rotu v armádě. 1938 se stal zástupcem velitele 1. pěší divize a 1938–39 velel 18. pěší divizi. Po německé okupaci vstoupil do protektorátního vládního vojska jako divizní generál a druhý zástupce generálního inspektora vojska. V dubnu 1942 odešel na vlastní žádost do výslužby, po osvobození se mu po krátkém vyšetřování dostalo morální satisfakce. Jako předválečný předseda Atletického klubu Sparta Praha se 1946 stal předsedou Svazu československé atletiky (do 1948) a Šermířského svazu, po vzniku jednotné tělovýchovné organizace byl zvolen do jejího předsednictva. 1937 vedl autorský kolektiv jubilejní publikace Dvacet let armády v československém státě. Psal i o sportu, 1957–62 byl členem redakční rady časopisu Atletika. Oženil se s pěveckou pedagožkou Augustou, roz. Wimmerovou (* 1889), měli spolu dva syny, starší z nich byl Miloš F. (1921–1997).

D: Chodecký sport, 1954; Běhy mimo dráhu, 1958.

L: J. Jirka – J. Popper a kol., Malá encyklopedie atletiky, 1990, s. 144; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 37; Zemřel chodec, běžec a šermíř M. F., in: Lehká atletika 14, 1962, č. 10, s. 18; J. Marek, Háchovi Melody Boys, 2003, passim; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–38, 2006, s. 212.

P: Archiv hl. m. Prahy, soupisný arch z roku 1897, soupis pražských domovských příslušníků; VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera, Miloslav Martínek