Verze z 14. 11. 2019, 19:48, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FASSEL Hirsch Bär ?19.8.1802-?26.12.1883

Z Personal
Hirsch Bär FASSEL
Narození 19. (21.)8.1802
Místo narození Boskovice
Úmrtí 26.(27.)12.1883
Místo úmrtí Nagykanizsa (Maďarsko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 81-82

FASSEL, Hirsch Bär (též Baer), * 19. (21.) 8. 1802 Boskovice, † 26. (27.) 12. 1882 Nagykanizsa (Maďarsko), rabín, spisovatel, představitel reformního hnutí

Tradiční vzdělání nabyl v rodišti, ve studiích pokračoval v rabínské akademii (ješívě) zakladatele moderní ortodoxie Moše Sofera (Chatam Sofera) v Bratislavě. Po návratu na Moravu se zabýval obchodováním, 1836 získal místo rabína v Prostějově, které zastával až do 1852. V úřadě byl potvrzen vládou i přes nesouhlas vrchního zemského moravského rabína Nehemiase (Nachuma) Trebitsche, kterému byly známy F. sympatie k reformnímu hnutí. F. zastával umírněné reformní názory, uznával sice autoritu Talmudu, ale připouštěl vývoj židovských tradic. Tím se blížil názorům Zachariáše Frankla, zakladatele směru konzervativního judaismu. Rabinát v Prostějově vedl v tomto duchu, kázal německy, povoloval svatební obřady uvnitř synagogy a pěvecké sbory. Pro aškenázské Židy zmírnil některá ustanovení týkající se pesachových pokrmů. Společně s Gideonem Brecherem a Moritzem Steinschneiderem, oběma z Prostějova, se zastával modernizace rituálu obřízky. 1839 vystoupil polemicky proti názorům Samsona Raphaela Hirsche. Po smrti Salomona Tiktina (1845) mu vratislavská obec nabídla místo dalšího rabína vedle Abrahama Geigera, aby tak vyhověla konzervativní části svých členů. F. nabídku nepřijal, zúčastnil se však příprav rabínského shromáždění ve Vratislavi a odmítal radikální reformní požadavky obou předcházejících rabínských sněmů. Ucházel se o funkci zemského rabína v Kasselu a poté na Moravě, kde však byl místo něho zvolen S. R. Hirsch. 1851 byl F. zvolen rabínem reformně orientované obce v uherské Nagykanizse, kde se stal nástupcem Leopolda Löwa.

Pravidelně přispíval do řady periodik, mj. do Der Orient, Ben Chananja a Die Neuzeit. Sestavil několik kompendií židovského práva a praktickou příručku pro rabíny a rabínské studenty Moznej Cedek [Váhy spravedlnosti], která zůstala nedokončena a jejíž rukopis byl uložen v Hebrew Union College (Cincinnati, USA).

D: Zwei Gottesdienstliche Vorträge, gehalten in der Synagoge zu Prossnitz, Wien 1838; Chorev becajon: Briefe eines jüdischen Gelehrten und Rabbinen über das Werk „Choreb“ des S. R. Hirsch, Leipzig 1839; Reis- und Hülsenfrüchte am Pesach erlaubte Speisen, 1846; Ein Wort zur Zeit beim Dankfeste für die Errungenschaft der Freiheit, Wien 1848; Cedek u-mišpat. Tugend- und Rechtslehre, bearbeitet nach den Principien des Talmuds und nach der Form der Philosophie, tamtéž 1848; Die Epidemie: Trauer- und Gedenkrede, Gross-Kanizsa 1848; Mišpetej El: Das mosaisch-rabbinische Zivilrecht, bearbeitet nach Anordnung und Eintheilung der Gerichtsordnungen der Neuzeit und erläutert mit Angabe der Quellen, tamtéž 1852–1854; Asot Mišpat: Das mosaisch-rabbinische Gerichtsverfahren in zivilrechtlichen Sachen, bearbeitet nach Anordnung und Eintheilung der Gerichtsordnungen der Neuzeit und erläutert mit Angabe der Quellen, tamtéž 1859; Dat Moše ve-Jisrael: Die mosaisch – rabbinische Religionslehre. Katechetisch für den Unterricht bearbeitet, tamtéž 1859, 1863; Divrej Elokim chaj. Neun Deruš-Vorträge, Gross-Kanizsa 1868; Ve-šaftu ve-hicilu: Das mosaisch-rabbinische Strafrecht und strafrechtliche Gerichtsverfahren, bearbeitet nach Anordnung und Eintheilung der Gesetzbücher der Neuzeit und erläutert mit Angabe der Quellen, tamtéž 1870.

L: Wininger 2, 1927, heslo; Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 940; YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 502; I. M. Jost, Neuere Geschichte der Israeliten von 1815 bis 1845, 3, Berlin 1846–1847, s. 137, 182; Ch. D. Lippe, Bibliographisches Lexicon der gesamten jüdischen Literatur der Gegenwart, Wien 1881; J. Szinneyi, Magyar írók... 3, Budapest 1894; P. Ujvári (ed.), Magyar Zsidó Lexicon, Budapest 1929; ÖBL 1, s. 288.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bedřich Nosek