FASTER Petr 29.6.1801-19.11.1868: Porovnání verzí

Z Personal
(FASTER_Petr_29.6.1801-19.11.1868)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.6.1801
 
| datum narození = 29.6.1801
| místo narození =  
+
| místo narození = Domažlice
 
| datum úmrtí = 19.11.1868
 
| datum úmrtí = 19.11.1868
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
 
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Petr FASTER
+
}}
 +
 
 +
'''FASTER, Petr''' ''(též FASTR), * 29. 6. 1801 Domažlice, † 19. 11. 1868 Praha, hostinský, revolucionář''
 +
 
 +
Byl synem řezníka Kašpara F. (* 1763) a Salomeny, roz. Čechové
 +
(* 1767). Gymnazijní studia v Klatovech opustil pro
 +
kázeňský přestupek (roztrhal tzv. knížku hanby, do níž se
 +
zapisovalo, kdo promluvil česky) a vyučil se mlynářem. Na
 +
vandru prošel české i rakouské země, počátkem dvacátých let
 +
se usadil v Praze. 1824 se oženil s Marií Kejmarovou, dcerou
 +
šafáře strahovského kláštera, s níž měl čtrnáct dětí, z nichž se
 +
dospělosti dožilo osm. Provozoval krupařský obchod, 1829 se
 +
stal nájemcem mlýna v Černém Volu u Prahy, 1834 si pronajal
 +
mlýn a pilu v Zadní Třebani. 1839 si pronajal zájezdní
 +
hospodu U Čísla prvního na Smíchově (dnes Praha), 1843
 +
kavárnu ve Svatováclavských lázních nedaleko Karlova mostu
 +
a později hotel U Zlaté husy na Koňském trhu (dnes Václavské
 +
náměstí). Všechny podniky vedené vlastenecky smýšlejícím
 +
F. se staly středisky rozvíjející se české národní kultury.
 +
1844 se podílel na založení spolku Repeal, 1845 Besedy měšťanské
 +
a české průmyslové školy.
 +
 
 +
Aktivně se účastnil revolučního roku 1848. V jeho bytě se
 +
konaly významné schůze, F. spoluorganizoval i shromáždění
 +
ve Svatováclavských lázních 11. 3., kde přednesl petici žádající
 +
zrovnoprávnění češtiny s němčinou. Byl místopředsedou
 +
Svatováclavského výboru i členem Národního výboru. Jako
 +
spolupracovník F. A. Braunera a J. Friče byl v březnu a dubnu
 +
členem obou deputací k Ferdinandovi V. do Vídně. Snažil
 +
se o vytvoření českého národního kroje ve spolupráci s malířem
 +
J. V. Hellichem, ale ne vždy byl krajany pochopen. Jako
 +
muži mohutné postavy vystupujícímu okázale vlastenecky, se
 +
mu dostalo přezdívky Vévoda z Koňského trhu. Po vypuknutí
 +
červnového povstání utekl na venkov a pokusil se zverbovat
 +
posily. Pražské povstání bylo záhy potlačeno a F. se skryl u příbuzných
 +
v Domažlicích. Odtud znovu uprchl, ale po udání
 +
byl v červnu ve Stodu zatčen a téměř čtvrt roku vězněn u vojenského
 +
soudu v Praze na Hradčanech. Po propuštění se musel
 +
koncem 1848 stáhnout z veřejného života. Na čas odešel
 +
z Prahy a najal si hospodu v poutním místě Hájku nedaleko
 +
Kladna, později si pronajal kavárnu U Myslíků na Novém
 +
Městě pražském. Poslední roky strávil jako nájemce klášterního
 +
pivovaru v Břevnově (dnes Praha), kde byl jeho bratr
 +
Method F. farářem kostela sv. Markéty. Na tamním hřbitově
 +
byl i pochován. 1906 po něm byla pojmenována jedna z břevnovských
 +
ulic.
 +
 
 +
Z dětí vynikli synové Method (1828–1891), majitel zasilatelství
 +
v Praze a později ředitel cementárny v Podolí (dnes Praha),
 +
a Kašpar Václav (1835–1908), který byl v padesátých letech
 +
pro účast v tajném spolku odsouzen k trestu smrti, řadu
 +
let vězněn, po propuštění převzal otcův pivovar. Dcera Terezie
 +
Anežka (* 1834) se provdala za básníka V. B. Nebeského. Johanna
 +
(1837–1908), provd. Danešová, učitelka, byla první
 +
předsedkyní Ústředního spolku českých žen. Jejím synem byl
 +
geograf J. V. Daneš (1880–1928). Do veřejného života se zapojili
 +
další příbuzní, např. synovec Augustin F. (1822–1902)
 +
se stal okresním starostou v Domažlicích.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 3, s. 34–35; OSN 9, s. 36–37; 28, s. 403; MSN 2, s. 695; MČE 2,
 +
s. 399; L. R. z Rittersbergu, P. F., in: Kapesní slovníček novinářský a konverzační
 +
1, 1850, s. 329–342; I. Hořica, P. F.: životopis s úvodem všeobecným
 +
[1899]; J. Faster, P. F., český revolucionář, 1948; týž, O původu domažlických
 +
F., in: Rodokmen 3, 1948, č. 3, s. 65–71 a č. 4 (vyšlo 1949), s. 101–107;
 +
O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, rejstřík; L. Sršeň, Vévoda
 +
z Koňského trhu a jeho princezna. Petr a Johana F. v národních krojích, in:
 +
ĎaS 31, 2009, č. 8, s. 12.
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 114, obraz 16.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
 
[[Kategorie:1801]]
 
[[Kategorie:1801]]
 +
[[Kategorie:Domažlice]]
 
[[Kategorie:1868]]
 
[[Kategorie:1868]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 11. 2017, 20:06

Petr FASTER
Narození 29.6.1801
Místo narození Domažlice
Úmrtí 19.11.1868
Místo úmrtí Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54816

FASTER, Petr (též FASTR), * 29. 6. 1801 Domažlice, † 19. 11. 1868 Praha, hostinský, revolucionář

Byl synem řezníka Kašpara F. (* 1763) a Salomeny, roz. Čechové (* 1767). Gymnazijní studia v Klatovech opustil pro kázeňský přestupek (roztrhal tzv. knížku hanby, do níž se zapisovalo, kdo promluvil česky) a vyučil se mlynářem. Na vandru prošel české i rakouské země, počátkem dvacátých let se usadil v Praze. 1824 se oženil s Marií Kejmarovou, dcerou šafáře strahovského kláštera, s níž měl čtrnáct dětí, z nichž se dospělosti dožilo osm. Provozoval krupařský obchod, 1829 se stal nájemcem mlýna v Černém Volu u Prahy, 1834 si pronajal mlýn a pilu v Zadní Třebani. 1839 si pronajal zájezdní hospodu U Čísla prvního na Smíchově (dnes Praha), 1843 kavárnu ve Svatováclavských lázních nedaleko Karlova mostu a později hotel U Zlaté husy na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí). Všechny podniky vedené vlastenecky smýšlejícím F. se staly středisky rozvíjející se české národní kultury. 1844 se podílel na založení spolku Repeal, 1845 Besedy měšťanské a české průmyslové školy.

Aktivně se účastnil revolučního roku 1848. V jeho bytě se konaly významné schůze, F. spoluorganizoval i shromáždění ve Svatováclavských lázních 11. 3., kde přednesl petici žádající zrovnoprávnění češtiny s němčinou. Byl místopředsedou Svatováclavského výboru i členem Národního výboru. Jako spolupracovník F. A. Braunera a J. Friče byl v březnu a dubnu členem obou deputací k Ferdinandovi V. do Vídně. Snažil se o vytvoření českého národního kroje ve spolupráci s malířem J. V. Hellichem, ale ne vždy byl krajany pochopen. Jako muži mohutné postavy vystupujícímu okázale vlastenecky, se mu dostalo přezdívky Vévoda z Koňského trhu. Po vypuknutí červnového povstání utekl na venkov a pokusil se zverbovat posily. Pražské povstání bylo záhy potlačeno a F. se skryl u příbuzných v Domažlicích. Odtud znovu uprchl, ale po udání byl v červnu ve Stodu zatčen a téměř čtvrt roku vězněn u vojenského soudu v Praze na Hradčanech. Po propuštění se musel koncem 1848 stáhnout z veřejného života. Na čas odešel z Prahy a najal si hospodu v poutním místě Hájku nedaleko Kladna, později si pronajal kavárnu U Myslíků na Novém Městě pražském. Poslední roky strávil jako nájemce klášterního pivovaru v Břevnově (dnes Praha), kde byl jeho bratr Method F. farářem kostela sv. Markéty. Na tamním hřbitově byl i pochován. 1906 po něm byla pojmenována jedna z břevnovských ulic.

Z dětí vynikli synové Method (1828–1891), majitel zasilatelství v Praze a později ředitel cementárny v Podolí (dnes Praha), a Kašpar Václav (1835–1908), který byl v padesátých letech pro účast v tajném spolku odsouzen k trestu smrti, řadu let vězněn, po propuštění převzal otcův pivovar. Dcera Terezie Anežka (* 1834) se provdala za básníka V. B. Nebeského. Johanna (1837–1908), provd. Danešová, učitelka, byla první předsedkyní Ústředního spolku českých žen. Jejím synem byl geograf J. V. Daneš (1880–1928). Do veřejného života se zapojili další příbuzní, např. synovec Augustin F. (1822–1902) se stal okresním starostou v Domažlicích.

L: RSN 3, s. 34–35; OSN 9, s. 36–37; 28, s. 403; MSN 2, s. 695; MČE 2, s. 399; L. R. z Rittersbergu, P. F., in: Kapesní slovníček novinářský a konverzační 1, 1850, s. 329–342; I. Hořica, P. F.: životopis s úvodem všeobecným [1899]; J. Faster, P. F., český revolucionář, 1948; týž, O původu domažlických F., in: Rodokmen 3, 1948, č. 3, s. 65–71 a č. 4 (vyšlo 1949), s. 101–107; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, rejstřík; L. Sršeň, Vévoda z Koňského trhu a jeho princezna. Petr a Johana F. v národních krojích, in: ĎaS 31, 2009, č. 8, s. 12.

P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 114, obraz 16.

Jiří Martínek