Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FASTROVÁ Jarmila 1.6.1899-27.11.1968

{{Infobox - osoba
| jméno = Jarmila FASTROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.6.1899
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 27.11.1968
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 64- Překladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 84-85
}}

'''FASTROVÁ, Jarmila''' ''(též FASTEROVÁ), * 1. 6. 1899 Praha, † 27. 11. 1968 Praha, překladatelka''

Narodila se jako nejstarší ze tří dcer Otty F. (1872–1907)
a Olgy F. (1876–1965). Jejími sestrami byly Olga, provd.
Štulcová (1901–po 1985), a Ludmila, provd. Kaufmannová
(1903–1960). V osmi letech ztratila otce. Od 1910 navštěvovala
dívčí reálné gymnázium Minerva v Praze. Po maturitě
1918 se zapsala na ČVUT, kde vystudovala obor chemie
(1923 Ing.). Poté byla až do penze zaměstnána ve Výzkumném
ústavu chemickém v Praze. Za studia se sblížila s členy
literárního sdružení Devětsil založeného K. Teigem. Na
doporučení nakladatele O. Štorcha-Mariena začala překládat
z francouzštiny pro nakladatelství Aventinum. 1924 debutovala
z podnětu v Paříži žijícího malíře J. Šímy překladem
L. Dellucovy knihy o Ch. Chaplinovi a 1925 vydala jeho prózu ''Lidé z baru''. Od 1925 přispívala do ''Rozprav Aventina'',
navázala další spolupráci s časopisy a deníky ''Cesta'', ''Panoráma'',
''Dnešek'', ''Rozhledy'', ''Právo lidu'', ''Národní osvobození'',
''Lidové noviny'' a za německé okupace s ''Našimi zprávami''. Ve
dvacátých a třicátých letech vedle překladů informovala o literárním
dění v zahraničí, uveřejnila interview s T. Dreiserem
či R. Thákurem za jejich pobytu v Praze. Pro repertoár Stavovského
divadla a Městského divadla na Královských Vinohradech
pořídila scénické překlady děl L. Marchanda ''Tatík dětina'' (1928), T. Bernarda ''Dobrý přítel'' (1930), ''Polibme se!'' (1930, s J. Mirandem a C. Quintonem) a ''Přítel z Argentiny'' (1933), E. Ch. Carpentera 
''Děti starého mládence'' (1930),
A. A. Milneho ''Bigamie'' (1932) i W. S. Maughama ''Společenská smetánka'' (1933). Ve dvacátých letech se zajímala o francouzskou
jazykovou oblast, přeložila dílo G. Apollinaira ''Sedící žena'' (1925), F. Mauriaca ''Polibek malomocnému'' (1926)
a romány A. Mauroise ''Řeči doktora O’ Grady'' (1926), ''Anděl či bestie'' (1927), ''Život Benjamina Disraeliho'' (1929), na němž
spolupracovala s M. Fantovou. Od 1927, a zejména počátku
třicátých let, přibrala překlady z angličtiny, kterým zůstala (až
na výjimku několika převodů z italštiny během okupace) celý
život věrná. Stala se jednou z prvních překladatelek australské
literatury (H. Lawson, ''S rancem na zádech'', 1965). Na
anglických překladech spolupracovala zprvu s jinými kolegy,
s A. Skoumalem na díle S. Andersona ''Temný smích'' (1927),
s L. Vymětalem na ''Odysseovi'' (1930) J. Joyce. Českému čtenáři
zpřístupnila díla A. Huxleyho ''Kontrapunkt života'' (1931)
a ''Raněný slepotou'' (1936). Navázala spolupráci takřka se všemi
dobovými nakladateli. Po 1945 tíhla zejména k prózám
z 18. a 19. století (H. Fielding, R. L. Stevenson, W. Scott,
W. T. Thackeray). K její popularitě přispěly i překlady románů
sester Charlotty a Emily Brontëových (''Jana Eyrová'', 1954,
''Sirotek lowoodský'', 1959, úprava pro mládež, ''Vichrné návrší'',
1958), W. M. Thackerayho ''Paměti urozeného pana Barry Lyndona'' (1952, 1955) a L. Bromfielda (''Moderní hrdina'', 1933).
Zůstala neodmyslitelně spjata i s opakovaně (1938–48) vydávanou
ságou ''Jih proti Severu'' M. Mitchellové. V padesátých
letech se neúspěšně pokoušela dostat svoji sestru Ludmilu
Kaufmannovou
z depresivního onemocnění tím, že ji přizvala
ke spolupráci na próze M. Twaina ''Naši na cestách'' (1953,
1971 pod titulem ''Našinci na cestách''). F. pracovala i v rozhlase,
kde se seznámila s rozhlasovým pracovníkem Nigrinem a provdala
se za něho, manželovo jméno ale nepoužívala. Vydání
překladu T. Capoteho ''Snídaně u Tiffanyho'' (1969), díla, které
zpopularizoval film s A. Hepburnovou, se F. již nedočkala. Její
překlady vycházejí až do současnosti.

'''L:''' OSND 2/1, s. 509; J. Kunc, Kdy zemřeli… 1967–1970 a 1935–1936,
1970, s. 42 (s chybou v datu úmrtí); LČL 1, s. 684–685; Tomeš 1, s. 302;
www.obecprekladatelu.cz. K Ludmile Kaufmannové: J. Vopravil, Slovník
pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 764.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha, kde ověřeno datum úmrtí.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/204552 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová
  
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:Praha]]