FAST Karel 12.11.1896-12.7.1980: Porovnání verzí

Z Personal
(FAST_Karel_12.11.1896-12.7.1980)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FAST
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 82
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''FAST, Karel,''' ''* 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník''
 +
 
 +
Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou
 +
reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce
 +
narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce
 +
(1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické
 +
technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho
 +
učebnice ''Mechanická technologie'' (část slévárenská). 1923 odešel
 +
do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci
 +
lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních
 +
odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole.
 +
Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své
 +
zkušenosti popsal ve stati ''Dělnictvo Fordových závodů'' v knize
 +
S. Špačka ''Život a práce u Forda'' (1927). Navštívil také slévárny
 +
v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu
 +
v Detroitu.
 +
 
 +
Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních
 +
odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent
 +
sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec
 +
organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení
 +
elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo
 +
do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder.
 +
Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých
 +
kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové)
 +
a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku.
 +
1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních
 +
oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn
 +
z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků
 +
pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen
 +
k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění
 +
požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném
 +
rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku
 +
Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem
 +
plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského.
 +
 
 +
'''D:''' Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický
 +
obzor 6, 1926, s. 432–436.
 +
 
 +
'''L:''' J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497.
 +
 
 +
Jan Hučka
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
 
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
 
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1980]]
 
[[Kategorie:1980]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]

Aktuální verze z 14. 11. 2019, 19:49

Karel FAST
Narození 12.11.1896
Místo narození Plzeň
Úmrtí 12.7.1980
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 27- Hutník nebo metalurg
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 82
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137039

FAST, Karel, * 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník

Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce (1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho učebnice Mechanická technologie (část slévárenská). 1923 odešel do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole. Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své zkušenosti popsal ve stati Dělnictvo Fordových závodů v knize S. Špačka Život a práce u Forda (1927). Navštívil také slévárny v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu v Detroitu.

Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder. Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové) a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku. 1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského.

D: Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický obzor 6, 1926, s. 432–436.

L: J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497.

Jan Hučka