FAST Karel 12.11.1896-12.7.1980: Porovnání verzí
(FAST_Karel_12.11.1896-12.7.1980) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 82 |
+ | }} | ||
− | + | '''FAST, Karel,''' ''* 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník'' | |
+ | |||
+ | Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou | ||
+ | reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce | ||
+ | narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce | ||
+ | (1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické | ||
+ | technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho | ||
+ | učebnice ''Mechanická technologie'' (část slévárenská). 1923 odešel | ||
+ | do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci | ||
+ | lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních | ||
+ | odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole. | ||
+ | Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své | ||
+ | zkušenosti popsal ve stati ''Dělnictvo Fordových závodů'' v knize | ||
+ | S. Špačka ''Život a práce u Forda'' (1927). Navštívil také slévárny | ||
+ | v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu | ||
+ | v Detroitu. | ||
+ | |||
+ | Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních | ||
+ | odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent | ||
+ | sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec | ||
+ | organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení | ||
+ | elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo | ||
+ | do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder. | ||
+ | Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých | ||
+ | kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové) | ||
+ | a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku. | ||
+ | 1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních | ||
+ | oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn | ||
+ | z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků | ||
+ | pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen | ||
+ | k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění | ||
+ | požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném | ||
+ | rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku | ||
+ | Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem | ||
+ | plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický | ||
+ | obzor 6, 1926, s. 432–436. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497. | ||
+ | |||
+ | Jan Hučka | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2019, 19:49
Karel FAST | |
Narození | 12.11.1896 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 12.7.1980 |
Místo úmrtí | Plzeň |
Povolání | 27- Hutník nebo metalurg |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 82 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137039 |
FAST, Karel, * 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník
Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce (1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho učebnice Mechanická technologie (část slévárenská). 1923 odešel do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole. Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své zkušenosti popsal ve stati Dělnictvo Fordových závodů v knize S. Špačka Život a práce u Forda (1927). Navštívil také slévárny v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu v Detroitu.
Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder. Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové) a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku. 1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského.
D: Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický obzor 6, 1926, s. 432–436.
L: J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497.
Jan Hučka