FAULHAMMER František 27.11.1897-8.2.1985: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 87
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 11. 2019, 15:55

František FAULHAMMER
Narození 27.11.1897
Místo narození Bystřice pod Hostýnem
Úmrtí 8.2.1985
Místo úmrtí Senica (Slovensko)
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 87
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67167

FAULHAMMER, František (též FAULHAMER), * 27. 12. 1897 Bystřice pod Hostýnem, † 8. 2. 1985 Senica (Slovensko), architekt

Pocházel z početné rodiny truhláře Josefa F. Bratři Karel a Hubert byli také architekty. F. se vyučil zedníkem v rodišti, 1919–21 vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební v Brně, 1922–26 speciální třídu architektury P. Janáka na VŠUP v Praze. Při zaměstnání absolvoval kresbu v soukromé malířské škole G. Mallého v Bratislavě. 1923–26 podnikl studijní cesty po Itálii, Nizozemsku, Francii a Anglii. Později ho velmi ovlivnilo působení v ateliéru architekta D. Jurkoviče (1926–28). Spolupracoval s ním na návrhu Štefánikovy mohyly na Bradle a poté i na rekonstrukcích památkových objektů a válečných pomníků. 1966 pořídil soupis Jurkovičových děl, ten však zůstal v rukopisu. 1928–30 byl zaměstnán u K. Šilingera, 1931–38 v bratislavské projekční kanceláři Zemského úřadu pro pojištění dělníků na Slovensku, 1940 až 42 u F. Bednárika v Žilině, 1943–44 ve firmě Bratři Micherové. 1945–50 působil jako samostatný projektant, 1951–53 ve stavební kanceláři Československého rozhlasu, 1953–58 ve Stavoprojektu v Bratislavě.

Jeho tvorba nesla stopy funkcionalismu. V Bratislavě projektoval budovy s K. Šilingerem a s J. Linhartem, ve funkcionalistickém duchu navrhl budovy okresních nemocenských pojišťoven v Trnavě (1933, s J. Lehockým), Užhorodu (1938), Nitře (1939, s O. Kolajem), Humpolci a Ružomberku (1940). Zpracoval i regulační plány měst a obcí na Horehroní, zaměřoval a kreslil objekty památkového charakteru (Banská Štiavnica, Čičmany, Detva, Košice, Levoča, Nitra, Spišský Štvrtok, Zvolenský zámek ad.). Dokumentární hodnotu si uchovaly F. kresby, v nichž zachytil podoby slovenského venkova (např. lavírovaná perokresba Nádvoří zámku Bzovík u Krupiny, 1923). S manželkou Miloslavou měl dceru, která se stala lékařkou. Byl pochován v Bratislavě-Ružinově.

D: architektura, výběr: Dětské sanatorium TBC, Lučivná, 1939; administrativní budova Slovenských elektráren, Banská Bystrica (s F. Bednárikem), 1942; pošta, Topoľčany, 1949; soutěžní návrhy: hraniční sloup ČSR (s J. Bílkem); kulturní dům, Banská Bystrica, 1925; sokolovna, Přerov, 1927; kulturní dům, Nové Zámky; budova Ústřední poštovní správy, Bratislava (s K. Šilingerem); památník obětem druhé světové války, Žilina, 1946; hřbitov padlých, Dukla; přístavba radnice, Bratislava; radnice, Košice (s K. Šilingerem), 1947; pomníky SNP, Myjava (s S. Englerem a J. Bílkem), 1948; Telgárt (s J. Hučkem); Trstená (s V. Ihriským), 1951; regulační plány měst: Spišská Nová Ves; Telgárt, 1946; Valaská, 1949.

L: M. Kusý, Architektúra na Slovensku 1918–1945, Bratislava 1971, s. 179; Š. Šlachta, F. F., in: Projekt 32, 1990, č. 5–6, s. 46–48; M. Dulla – H. Moravčíková, Kto je kto v architektúre na Slovensku, b. m., 1995, s. 37; Ľ. Mrňa, Architekt F. F. byl i kreslířem slovenského venkova, in: Česká beseda 3, 1997, č. 1, s. 6; Veda a technika v zrkadle dejín, Košice 2002, s. 155; ESL 2, s. 70; Toman 1, s. 210; SČSVU 2, s. 217; BLS 2, s. 507.

P: SOA , Brno, matrika narozených řkt. f. ú. Bystřice pod Hostýnem 7456, s. 27.

Anna Šourková