FAULHAMMER František 27.11.1897-8.2.1985: Porovnání verzí
(FAULHAMMER_František_27.11.1897-8.2.1985) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Bystřice pod Hostýnem | | místo narození = Bystřice pod Hostýnem | ||
| datum úmrtí = 8.2.1985 | | datum úmrtí = 8.2.1985 | ||
− | | místo úmrtí = Senica | + | | místo úmrtí = Senica (Slovensko) |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 87 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FAULHAMMER, František''' ''(též FAULHAMER), * 27. 12. 1897 Bystřice pod Hostýnem, † 8. 2. 1985 Senica (Slovensko), architekt'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné rodiny truhláře Josefa F. Bratři Karel | ||
+ | a Hubert byli také architekty. F. se vyučil zedníkem v rodišti, | ||
+ | 1919–21 vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební | ||
+ | v Brně, 1922–26 speciální třídu architektury P. Janáka na | ||
+ | VŠUP v Praze. Při zaměstnání absolvoval kresbu v soukromé | ||
+ | malířské škole G. Mallého v Bratislavě. 1923–26 podnikl | ||
+ | studijní cesty po Itálii, Nizozemsku, Francii a Anglii. Později | ||
+ | ho velmi ovlivnilo působení v ateliéru architekta D. Jurkoviče | ||
+ | (1926–28). Spolupracoval s ním na návrhu Štefánikovy | ||
+ | mohyly na Bradle a poté i na rekonstrukcích památkových | ||
+ | objektů a válečných pomníků. 1966 pořídil soupis Jurkovičových | ||
+ | děl, ten však zůstal v rukopisu. 1928–30 byl zaměstnán | ||
+ | u K. Šilingera, 1931–38 v bratislavské projekční kanceláři | ||
+ | Zemského úřadu pro pojištění dělníků na Slovensku, 1940 až | ||
+ | 42 u F. Bednárika v Žilině, 1943–44 ve firmě Bratři Micherové. | ||
+ | 1945–50 působil jako samostatný projektant, 1951–53 | ||
+ | ve stavební kanceláři Československého rozhlasu, 1953–58 ve | ||
+ | Stavoprojektu v Bratislavě. | ||
+ | |||
+ | Jeho tvorba nesla stopy funkcionalismu. V Bratislavě projektoval | ||
+ | budovy s K. Šilingerem a s J. Linhartem, ve funkcionalistickém | ||
+ | duchu navrhl budovy okresních nemocenských | ||
+ | pojišťoven v Trnavě (1933, s J. Lehockým), Užhorodu | ||
+ | (1938), Nitře (1939, s O. Kolajem), Humpolci a Ružomberku | ||
+ | (1940). Zpracoval i regulační plány měst a obcí na Horehroní, | ||
+ | zaměřoval a kreslil objekty památkového charakteru | ||
+ | (Banská Štiavnica, Čičmany, Detva, Košice, Levoča, Nitra, | ||
+ | Spišský Štvrtok, Zvolenský zámek ad.). Dokumentární hodnotu | ||
+ | si uchovaly F. kresby, v nichž zachytil podoby slovenského | ||
+ | venkova (např. lavírovaná perokresba ''Nádvoří zámku Bzovík u Krupiny'', 1923). S manželkou Miloslavou měl dceru, | ||
+ | která se stala lékařkou. Byl pochován v Bratislavě-Ružinově. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' architektura, výběr: Dětské sanatorium TBC, Lučivná, 1939; administrativní | ||
+ | budova Slovenských elektráren, Banská Bystrica (s F. Bednárikem), | ||
+ | 1942; pošta, Topoľčany, 1949; soutěžní návrhy: hraniční sloup ČSR (s J. Bílkem); | ||
+ | kulturní dům, Banská Bystrica, 1925; sokolovna, Přerov, 1927; kulturní | ||
+ | dům, Nové Zámky; budova Ústřední poštovní správy, Bratislava (s K. Šilingerem); | ||
+ | památník obětem druhé světové války, Žilina, 1946; hřbitov | ||
+ | padlých, Dukla; přístavba radnice, Bratislava; radnice, Košice (s K. Šilingerem), | ||
+ | 1947; pomníky SNP, Myjava (s S. Englerem a J. Bílkem), 1948; Telgárt | ||
+ | (s J. Hučkem); Trstená (s V. Ihriským), 1951; regulační plány měst: Spišská | ||
+ | Nová Ves; Telgárt, 1946; Valaská, 1949. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Kusý, Architektúra na Slovensku 1918–1945, Bratislava 1971, s. 179; | ||
+ | Š. Šlachta, F. F., in: Projekt 32, 1990, č. 5–6, s. 46–48; M. Dulla – H. Moravčíková, | ||
+ | Kto je kto v architektúre na Slovensku, b. m., 1995, s. 37; Ľ. Mrňa, | ||
+ | Architekt F. F. byl i kreslířem slovenského venkova, in: Česká beseda 3, 1997, | ||
+ | č. 1, s. 6; Veda a technika v zrkadle dejín, Košice 2002, s. 155; ESL 2, s. 70; | ||
+ | Toman 1, s. 210; SČSVU 2, s. 217; BLS 2, s. 507. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA , Brno, matrika narozených řkt. f. ú. Bystřice pod Hostýnem 7456, | ||
+ | s. 27. | ||
+ | |||
+ | Anna Šourková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] |
Aktuální verze z 15. 11. 2019, 14:55
František FAULHAMMER | |
Narození | 27.11.1897 |
---|---|
Místo narození | Bystřice pod Hostýnem |
Úmrtí | 8.2.1985 |
Místo úmrtí | Senica (Slovensko) |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 87 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67167 |
FAULHAMMER, František (též FAULHAMER), * 27. 12. 1897 Bystřice pod Hostýnem, † 8. 2. 1985 Senica (Slovensko), architekt
Pocházel z početné rodiny truhláře Josefa F. Bratři Karel a Hubert byli také architekty. F. se vyučil zedníkem v rodišti, 1919–21 vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební v Brně, 1922–26 speciální třídu architektury P. Janáka na VŠUP v Praze. Při zaměstnání absolvoval kresbu v soukromé malířské škole G. Mallého v Bratislavě. 1923–26 podnikl studijní cesty po Itálii, Nizozemsku, Francii a Anglii. Později ho velmi ovlivnilo působení v ateliéru architekta D. Jurkoviče (1926–28). Spolupracoval s ním na návrhu Štefánikovy mohyly na Bradle a poté i na rekonstrukcích památkových objektů a válečných pomníků. 1966 pořídil soupis Jurkovičových děl, ten však zůstal v rukopisu. 1928–30 byl zaměstnán u K. Šilingera, 1931–38 v bratislavské projekční kanceláři Zemského úřadu pro pojištění dělníků na Slovensku, 1940 až 42 u F. Bednárika v Žilině, 1943–44 ve firmě Bratři Micherové. 1945–50 působil jako samostatný projektant, 1951–53 ve stavební kanceláři Československého rozhlasu, 1953–58 ve Stavoprojektu v Bratislavě.
Jeho tvorba nesla stopy funkcionalismu. V Bratislavě projektoval budovy s K. Šilingerem a s J. Linhartem, ve funkcionalistickém duchu navrhl budovy okresních nemocenských pojišťoven v Trnavě (1933, s J. Lehockým), Užhorodu (1938), Nitře (1939, s O. Kolajem), Humpolci a Ružomberku (1940). Zpracoval i regulační plány měst a obcí na Horehroní, zaměřoval a kreslil objekty památkového charakteru (Banská Štiavnica, Čičmany, Detva, Košice, Levoča, Nitra, Spišský Štvrtok, Zvolenský zámek ad.). Dokumentární hodnotu si uchovaly F. kresby, v nichž zachytil podoby slovenského venkova (např. lavírovaná perokresba Nádvoří zámku Bzovík u Krupiny, 1923). S manželkou Miloslavou měl dceru, která se stala lékařkou. Byl pochován v Bratislavě-Ružinově.
D: architektura, výběr: Dětské sanatorium TBC, Lučivná, 1939; administrativní budova Slovenských elektráren, Banská Bystrica (s F. Bednárikem), 1942; pošta, Topoľčany, 1949; soutěžní návrhy: hraniční sloup ČSR (s J. Bílkem); kulturní dům, Banská Bystrica, 1925; sokolovna, Přerov, 1927; kulturní dům, Nové Zámky; budova Ústřední poštovní správy, Bratislava (s K. Šilingerem); památník obětem druhé světové války, Žilina, 1946; hřbitov padlých, Dukla; přístavba radnice, Bratislava; radnice, Košice (s K. Šilingerem), 1947; pomníky SNP, Myjava (s S. Englerem a J. Bílkem), 1948; Telgárt (s J. Hučkem); Trstená (s V. Ihriským), 1951; regulační plány měst: Spišská Nová Ves; Telgárt, 1946; Valaská, 1949.
L: M. Kusý, Architektúra na Slovensku 1918–1945, Bratislava 1971, s. 179; Š. Šlachta, F. F., in: Projekt 32, 1990, č. 5–6, s. 46–48; M. Dulla – H. Moravčíková, Kto je kto v architektúre na Slovensku, b. m., 1995, s. 37; Ľ. Mrňa, Architekt F. F. byl i kreslířem slovenského venkova, in: Česká beseda 3, 1997, č. 1, s. 6; Veda a technika v zrkadle dejín, Košice 2002, s. 155; ESL 2, s. 70; Toman 1, s. 210; SČSVU 2, s. 217; BLS 2, s. 507.
P: SOA , Brno, matrika narozených řkt. f. ú. Bystřice pod Hostýnem 7456, s. 27.
Anna Šourková