FAUSTUS Jiří 24.4.1858-1.3.1922: Porovnání verzí
(FAUSTUS_Jiří_24.4.1858-1.3.1922) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.4.1858 | | datum narození = 24.4.1858 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 1.3.1922 | | datum úmrtí = 1.3.1922 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Plzeň |
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | | povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FAUSTUS, Jiří,''' ''* 24. 4. 1858 Praha, † 1. 3. 1922 Plzeň, knihkupec, nakladatel'' | ||
+ | |||
+ | Základní i odborné vzdělání získal v Praze. Tři roky navštěvoval | ||
+ | reálku a na profesi se připravoval u pražského knihkupce | ||
+ | a nakladatele Theodora Mourka. Dále se učil ve známé české | ||
+ | firmě Eduarda Grégra a Ferdinanda Dattla, ve které zůstal | ||
+ | pracovat i po vyučení až do 1877. Poté působil krátce v podnicích | ||
+ | Václava Šimka (Písek) a Karla Janského (Tábor). Už | ||
+ | tehdy si uvědomoval, jak velké možnosti nabízela českému | ||
+ | knihkupci a nakladateli Plzeň, kde působili do té doby především | ||
+ | němečtí podnikatelé. Přesto odešel ještě za dalšími zkušenostmi | ||
+ | do Prahy k Františku Řivnáčovi. 1889 shromáždil | ||
+ | potřebné finanční prostředky i odborné poznatky k založení | ||
+ | vlastního podniku v Plzni. Podílel se tam na činnosti české | ||
+ | společnosti nejen díky své profesi, ale také v souvislosti s prací | ||
+ | v obchodních a veřejných institucích, organizacích a spolcích. | ||
+ | Vynikal i jako řečník. Už v době příchodu do Plzně | ||
+ | byl starostou Spolku českých knihkupeckých účetních, 1902 | ||
+ | se stal místopředsedou a brzy poté i prezidentem plzeňské | ||
+ | obchodní komory, byl členem zemské železniční rady apod. | ||
+ | Knihkupeckou živnost doplnil od 1891 nakladatelským podnikáním. | ||
+ | Jeho prodejna knih nabízela bohatý sortiment české | ||
+ | i cizojazyčné literatury jak beletrie, tak z oblasti odborné | ||
+ | a určené pro poučení širší veřejnosti. F. nákladem vycházely | ||
+ | různorodé publikace, často zaměřené na potřeby obchodníků | ||
+ | a podnikatelů. Jeho úspěchy v profesionální oblasti kontrastovaly | ||
+ | s problémy v osobním životě. Syn, kterého vychovával se | ||
+ | svou ženou Annou, zemřel ještě za F. života. Úspěšný podnik | ||
+ | převzala F. vdova a prokurista firmy A. Štěrba. V knihkupeckém | ||
+ | podnikání v Plzni se uplatnil také F. nevlastní bratr Jan | ||
+ | Hrádek (* 1865). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Knihkupecký oznamovatel 29, 1922, s. 90; K. Nosovský, Nauka knihopisná | ||
+ | a nástin vývoje knihkupectví českého, 1927, s. 378, 448, 451, 510–11; | ||
+ | L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, | ||
+ | 1999, rejstřík. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | [[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
+ | [[Kategorie:Plzeň]] |
Verze z 10. 11. 2017, 14:26
Jiří FAUSTUS | |
Narození | 24.4.1858 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 1.3.1922 |
Místo úmrtí | Plzeň |
Povolání | 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78002 |
FAUSTUS, Jiří, * 24. 4. 1858 Praha, † 1. 3. 1922 Plzeň, knihkupec, nakladatel
Základní i odborné vzdělání získal v Praze. Tři roky navštěvoval reálku a na profesi se připravoval u pražského knihkupce a nakladatele Theodora Mourka. Dále se učil ve známé české firmě Eduarda Grégra a Ferdinanda Dattla, ve které zůstal pracovat i po vyučení až do 1877. Poté působil krátce v podnicích Václava Šimka (Písek) a Karla Janského (Tábor). Už tehdy si uvědomoval, jak velké možnosti nabízela českému knihkupci a nakladateli Plzeň, kde působili do té doby především němečtí podnikatelé. Přesto odešel ještě za dalšími zkušenostmi do Prahy k Františku Řivnáčovi. 1889 shromáždil potřebné finanční prostředky i odborné poznatky k založení vlastního podniku v Plzni. Podílel se tam na činnosti české společnosti nejen díky své profesi, ale také v souvislosti s prací v obchodních a veřejných institucích, organizacích a spolcích. Vynikal i jako řečník. Už v době příchodu do Plzně byl starostou Spolku českých knihkupeckých účetních, 1902 se stal místopředsedou a brzy poté i prezidentem plzeňské obchodní komory, byl členem zemské železniční rady apod. Knihkupeckou živnost doplnil od 1891 nakladatelským podnikáním. Jeho prodejna knih nabízela bohatý sortiment české i cizojazyčné literatury jak beletrie, tak z oblasti odborné a určené pro poučení širší veřejnosti. F. nákladem vycházely různorodé publikace, často zaměřené na potřeby obchodníků a podnikatelů. Jeho úspěchy v profesionální oblasti kontrastovaly s problémy v osobním životě. Syn, kterého vychovával se svou ženou Annou, zemřel ještě za F. života. Úspěšný podnik převzala F. vdova a prokurista firmy A. Štěrba. V knihkupeckém podnikání v Plzni se uplatnil také F. nevlastní bratr Jan Hrádek (* 1865).
L: Knihkupecký oznamovatel 29, 1922, s. 90; K. Nosovský, Nauka knihopisná a nástin vývoje knihkupectví českého, 1927, s. 378, 448, 451, 510–11; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík.
Pavla Vošahlíková