FAUSTUS Jiří 24.4.1858-1.3.1922: Porovnání verzí

Z Personal
(FAUSTUS_Jiří_24.4.1858-1.3.1922)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 24.4.1858
 
| datum narození = 24.4.1858
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 1.3.1922
 
| datum úmrtí = 1.3.1922
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Plzeň
 
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
 
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří FAUSTUS
+
}}
 +
 
 +
'''FAUSTUS, Jiří,''' ''* 24. 4. 1858 Praha, † 1. 3. 1922 Plzeň, knihkupec, nakladatel''
 +
 
 +
Základní i odborné vzdělání získal v Praze. Tři roky navštěvoval
 +
reálku a na profesi se připravoval u pražského knihkupce
 +
a nakladatele Theodora Mourka. Dále se učil ve známé české
 +
firmě Eduarda Grégra a Ferdinanda Dattla, ve které zůstal
 +
pracovat i po vyučení až do 1877. Poté působil krátce v podnicích
 +
Václava Šimka (Písek) a Karla Janského (Tábor). Už
 +
tehdy si uvědomoval, jak velké možnosti nabízela českému
 +
knihkupci a nakladateli Plzeň, kde působili do té doby především
 +
němečtí podnikatelé. Přesto odešel ještě za dalšími zkušenostmi
 +
do Prahy k Františku Řivnáčovi. 1889 shromáždil
 +
potřebné finanční prostředky i odborné poznatky k založení
 +
vlastního podniku v Plzni. Podílel se tam na činnosti české
 +
společnosti nejen díky své profesi, ale také v souvislosti s prací
 +
v obchodních a veřejných institucích, organizacích a spolcích.
 +
Vynikal i jako řečník. Už v době příchodu do Plzně
 +
byl starostou Spolku českých knihkupeckých účetních, 1902
 +
se stal místopředsedou a brzy poté i prezidentem plzeňské
 +
obchodní komory, byl členem zemské železniční rady apod.
 +
Knihkupeckou živnost doplnil od 1891 nakladatelským podnikáním.
 +
Jeho prodejna knih nabízela bohatý sortiment české
 +
i cizojazyčné literatury jak beletrie, tak z oblasti odborné
 +
a určené pro poučení širší veřejnosti. F. nákladem vycházely
 +
různorodé publikace, často zaměřené na potřeby obchodníků
 +
a podnikatelů. Jeho úspěchy v profesionální oblasti kontrastovaly
 +
s problémy v osobním životě. Syn, kterého vychovával se
 +
svou ženou Annou, zemřel ještě za F. života. Úspěšný podnik
 +
převzala F. vdova a prokurista firmy A. Štěrba. V knihkupeckém
 +
podnikání v Plzni se uplatnil také F. nevlastní bratr Jan
 +
Hrádek (* 1865).
 +
 
 +
'''L:''' Knihkupecký oznamovatel 29, 1922, s. 90; K. Nosovský, Nauka knihopisná
 +
a nástin vývoje knihkupectví českého, 1927, s. 378, 448, 451, 510–11;
 +
L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884,
 +
1999, rejstřík.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
 
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
  
 
[[Kategorie:1858]]
 
[[Kategorie:1858]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
 +
[[Kategorie:Plzeň]]

Verze z 10. 11. 2017, 14:26

Jiří FAUSTUS
Narození 24.4.1858
Místo narození Praha
Úmrtí 1.3.1922
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78002

FAUSTUS, Jiří, * 24. 4. 1858 Praha, † 1. 3. 1922 Plzeň, knihkupec, nakladatel

Základní i odborné vzdělání získal v Praze. Tři roky navštěvoval reálku a na profesi se připravoval u pražského knihkupce a nakladatele Theodora Mourka. Dále se učil ve známé české firmě Eduarda Grégra a Ferdinanda Dattla, ve které zůstal pracovat i po vyučení až do 1877. Poté působil krátce v podnicích Václava Šimka (Písek) a Karla Janského (Tábor). Už tehdy si uvědomoval, jak velké možnosti nabízela českému knihkupci a nakladateli Plzeň, kde působili do té doby především němečtí podnikatelé. Přesto odešel ještě za dalšími zkušenostmi do Prahy k Františku Řivnáčovi. 1889 shromáždil potřebné finanční prostředky i odborné poznatky k založení vlastního podniku v Plzni. Podílel se tam na činnosti české společnosti nejen díky své profesi, ale také v souvislosti s prací v obchodních a veřejných institucích, organizacích a spolcích. Vynikal i jako řečník. Už v době příchodu do Plzně byl starostou Spolku českých knihkupeckých účetních, 1902 se stal místopředsedou a brzy poté i prezidentem plzeňské obchodní komory, byl členem zemské železniční rady apod. Knihkupeckou živnost doplnil od 1891 nakladatelským podnikáním. Jeho prodejna knih nabízela bohatý sortiment české i cizojazyčné literatury jak beletrie, tak z oblasti odborné a určené pro poučení širší veřejnosti. F. nákladem vycházely různorodé publikace, často zaměřené na potřeby obchodníků a podnikatelů. Jeho úspěchy v profesionální oblasti kontrastovaly s problémy v osobním životě. Syn, kterého vychovával se svou ženou Annou, zemřel ještě za F. života. Úspěšný podnik převzala F. vdova a prokurista firmy A. Štěrba. V knihkupeckém podnikání v Plzni se uplatnil také F. nevlastní bratr Jan Hrádek (* 1865).

L: Knihkupecký oznamovatel 29, 1922, s. 90; K. Nosovský, Nauka knihopisná a nástin vývoje knihkupectví českého, 1927, s. 378, 448, 451, 510–11; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík.

Pavla Vošahlíková