FAYL Antonín Emil 26.2.1797-15.1.1872: Porovnání verzí
(FAYL_Antonín_Emil_26.2.1797-15.1.1872) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.2.1797 | | datum narození = 26.2.1797 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Droužkovice (u Chomutova) |
| datum úmrtí = 15.1.1872 | | datum úmrtí = 15.1.1872 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Domažlice |
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />63- Spisovatel |
− | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 87-88 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FAYL, Antonín Emil''' ''(též Anton Emmanuel), * 26. 2. 1797 Droužkovice (u Chomutova), † 15. 1. 1872 Domažlice, soudce, odborný spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z německé rodiny. 1808–14 studoval gymnázium | ||
+ | v Chomutově. Za dalším vzděláním odešel do Prahy, kde | ||
+ | 1814–17 navštěvoval filozofii a 1817–21 práva. 1825 se stal | ||
+ | magistrátním sekretářem v Domažlicích. Tam se také oženil. | ||
+ | 1832 byl nakrátko radním v Mirovicích u Písku, poté se vrátil | ||
+ | do Domažlic, kde byl 1833 zvolen purkmistrem. K prosperitě | ||
+ | pozvedl město po požáru, který je 1822 postihl. Řídil je pokrokově | ||
+ | a moderně, dal mimo jiné v místě zbořenišť a proluk po strženém středověkém opevnění založit parky v romantickém | ||
+ | duchu. V literatuře je F. zmiňován i v souvislostech | ||
+ | s domažlickým pobytem B. Němcové (v dopisech se o něm | ||
+ | nelichotivě rozepsala) a s návštěvami K. J. Erbena. 1842, kdy | ||
+ | o prázdninách Domažlice a jedenáct chodských vesnic navštívili | ||
+ | Erben s ruským národopisným badatelem O. M. Bodjanským, | ||
+ | aby studovali jazyk, lidové písně, pohádky i kroje, byl | ||
+ | jim F. při jejich sběrech nápomocen. S F. podporou pracoval | ||
+ | Erben v Městském archivu i 1844. F. se zabýval i myšlenkou | ||
+ | napsat dějiny Domažlic. Od 1850 byl okresním soudcem | ||
+ | v Plzni, od 1861 až do odchodu na odpočinek ve Stříbře. | ||
+ | |||
+ | Objemnou právní knihu ''Práwnj sekretář, čili, Nawedenj, gakby se listy trhownj, nágemnj, dlužnj a postaupnj, pak smlauwy'' | ||
+ | ''swatebnj, kwitancnj a kssafty podle neyvyšssjch zákonů a práw zdělati a sepsati měly'' (1838) začal psát, podnícen místním farářem, | ||
+ | ještě v Mirovicích. Jeho dílo bylo považováno za vzor | ||
+ | přesného právnického vyjadřování. Dále se věnoval překladu | ||
+ | soudního řádu do češtiny. 1847 ho dokončil a požádal | ||
+ | Matiční sbor, aby ho i s komentářem a dekrety vydala. Ta | ||
+ | však s poukazem | ||
+ | na paralelnost prací dala přednost překladu | ||
+ | od J. F. Friče, K. Havlíka a dalších právníků, které cenzura | ||
+ | k tisku již povolila. 1855–60 vydal ''Komentář k civilnímu řádu soudnímu''. 1862 se spolu s A. Rybičkou a M. Havelkou | ||
+ | podílel na revizi ''Obecného zákoníku občanského''. Vystupoval | ||
+ | též pod variantami jména odvozenými od svého rodiště jako | ||
+ | Dražkovský, Drážkovický, Dražkowecký. Byl pochován na | ||
+ | dnes již zrušeném hřbitově U Svatých v Domažlicích. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Národní listy 29. 11. 1862, s. 3; K. Tieftrunk, Dějiny Matice české 1, | ||
+ | 1881, s. 104, 188; J. Pešek, Josef Vladimír Pelikán, průkopník české terminologie | ||
+ | právnické, in: Sborník věd právních a státních 17, 1916/17, s. 70; | ||
+ | AČ P, s. 96; RSN 3, s. 40; OSN 9, s. 54; MSN 2, s. 700; J. P. Holý, Náš pan | ||
+ | měšťanosta, in: Domažlický zpravodaj 19, 1992, č. 5. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA , Litoměřice, sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Droužkovice 1784– | ||
+ | 1832, pag. 15. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Řádka 16: | Řádka 64: | ||
[[Kategorie:1797]] | [[Kategorie:1797]] | ||
+ | [[Kategorie:Droužkovice]] | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
+ | [[Kategorie:Domažlice]] |
Aktuální verze z 15. 11. 2019, 15:56
Antonín Emil FAYL | |
Narození | 26.2.1797 |
---|---|
Místo narození | Droužkovice (u Chomutova) |
Úmrtí | 15.1.1872 |
Místo úmrtí | Domažlice |
Povolání |
44- Právník 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 87-88 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54828 |
FAYL, Antonín Emil (též Anton Emmanuel), * 26. 2. 1797 Droužkovice (u Chomutova), † 15. 1. 1872 Domažlice, soudce, odborný spisovatel
Pocházel z německé rodiny. 1808–14 studoval gymnázium v Chomutově. Za dalším vzděláním odešel do Prahy, kde 1814–17 navštěvoval filozofii a 1817–21 práva. 1825 se stal magistrátním sekretářem v Domažlicích. Tam se také oženil. 1832 byl nakrátko radním v Mirovicích u Písku, poté se vrátil do Domažlic, kde byl 1833 zvolen purkmistrem. K prosperitě pozvedl město po požáru, který je 1822 postihl. Řídil je pokrokově a moderně, dal mimo jiné v místě zbořenišť a proluk po strženém středověkém opevnění založit parky v romantickém duchu. V literatuře je F. zmiňován i v souvislostech s domažlickým pobytem B. Němcové (v dopisech se o něm nelichotivě rozepsala) a s návštěvami K. J. Erbena. 1842, kdy o prázdninách Domažlice a jedenáct chodských vesnic navštívili Erben s ruským národopisným badatelem O. M. Bodjanským, aby studovali jazyk, lidové písně, pohádky i kroje, byl jim F. při jejich sběrech nápomocen. S F. podporou pracoval Erben v Městském archivu i 1844. F. se zabýval i myšlenkou napsat dějiny Domažlic. Od 1850 byl okresním soudcem v Plzni, od 1861 až do odchodu na odpočinek ve Stříbře.
Objemnou právní knihu Práwnj sekretář, čili, Nawedenj, gakby se listy trhownj, nágemnj, dlužnj a postaupnj, pak smlauwy swatebnj, kwitancnj a kssafty podle neyvyšssjch zákonů a práw zdělati a sepsati měly (1838) začal psát, podnícen místním farářem, ještě v Mirovicích. Jeho dílo bylo považováno za vzor přesného právnického vyjadřování. Dále se věnoval překladu soudního řádu do češtiny. 1847 ho dokončil a požádal Matiční sbor, aby ho i s komentářem a dekrety vydala. Ta však s poukazem na paralelnost prací dala přednost překladu od J. F. Friče, K. Havlíka a dalších právníků, které cenzura k tisku již povolila. 1855–60 vydal Komentář k civilnímu řádu soudnímu. 1862 se spolu s A. Rybičkou a M. Havelkou podílel na revizi Obecného zákoníku občanského. Vystupoval též pod variantami jména odvozenými od svého rodiště jako Dražkovský, Drážkovický, Dražkowecký. Byl pochován na dnes již zrušeném hřbitově U Svatých v Domažlicích.
L: Národní listy 29. 11. 1862, s. 3; K. Tieftrunk, Dějiny Matice české 1, 1881, s. 104, 188; J. Pešek, Josef Vladimír Pelikán, průkopník české terminologie právnické, in: Sborník věd právních a státních 17, 1916/17, s. 70; AČ P, s. 96; RSN 3, s. 40; OSN 9, s. 54; MSN 2, s. 700; J. P. Holý, Náš pan měšťanosta, in: Domažlický zpravodaj 19, 1992, č. 5.
P: SOA , Litoměřice, sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Droužkovice 1784– 1832, pag. 15.
Marcella Husová