FEŘT Václav 23.12.1903-4.4.1986: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 47: Řádka 47:
 
vykonal T. Špidlík, pozdější kardinál.
 
vykonal T. Špidlík, pozdější kardinál.
  
'''L:''' http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=19; http://www.radiovaticana.cz/
+
'''L:''' http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=19; http://www.radiovaticana.cz/historie.php4 ; J. Pavlík, Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách,
historie.php4 ; J. Pavlík, Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách,
+
 
na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, 2011, s. 526–530.
 
na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, 2011, s. 526–530.
  

Aktuální verze z 11. 5. 2020, 13:20

Václav FEŘT
Narození 23.12.1903
Místo narození Zámostí (č. o. Rožďalovice)
Úmrtí 4.4.1986
Místo úmrtí Řím (Itálie)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 133
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54950

FEŘT, Václav, * 23. 12. 1903 Zámostí (č. o. Rožďalovice), † 4. 4. 1986 Řím (Itálie), jezuita

Od 1916 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Po maturitě (1923) vstoupil do kněžského semináře a vzápětí byl určen pro studia v římském Bohemiku. Tam se rozhodl pro vstup do Tovaryšstva Ježíšova, do jehož noviciátu nastoupil 1925. O dva roky později složil sliby a krátce byl prefektem na bubenečském gymnáziu. Pokračoval ve studiích v bavorském Pullachu, Římě a belgické Lovani, kde byl 1933 vysvěcen na kněze. Střídavě pobýval v Praze jako profesor náboženství a v Belgii, kde v Tronchiennes u Gentu absolvoval 1935/36 třetí probaci. Od 1938 trvale působil v Praze v koleji u sv. Ignáce, byl sekretářem Mariánské družiny a od 1941 společníkem (socius) vážně nemocného provinciála B. Spáčila. S dalším jezuitou J. Hrubým přeložil do češtiny dílo islandského spisovatele Jóna Sveinssona Nonni misionářem (1936).

Jako spirituál byl 1945 vyslán do Nepomucena, české koleje v Římě. Záhy z iniciativy kardinála Josefa Berana vedl tehdy založenou českou sekci vatikánského rozhlasu, která zahájila pravidelné vysílání o Vánocích 1947. Do vlasti se po únoru 1948 již nevrátil. Kvůli velkému pracovnímu nasazení se zhroutil a 1951 byl uvolněn z povinností v koleji. V polovině padesátých let se ujal opět církevních úřadů, načas se stal spirituálem v koleji Damascenum (pro kněží východních církví). 1960 založil a do 1965 vedl českou jezuitskou provincii v kanadském Montrealu. Poté pobýval opět v Římě a znovu převzal české vysílání Radio Vaticana, jež řídil do 1970. Viceprovinciálem pro české jezuity žijící v zahraničí byl 1969–75. Od sedmdesátých let do 1985 pracoval jako knihovník a archivář české provincie a zpovědník českých jezuitů působících v Římě, poté byl po záchvatu mrtvice trvale upoután na lůžko. Pohřben byl v Římě na hřbitově Campo Verano, obřady vykonal T. Špidlík, pozdější kardinál.

L: http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=19; http://www.radiovaticana.cz/historie.php4 ; J. Pavlík, Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, 2011, s. 526–530.

Jiří Martínek