FEŘT Václav 23.12.1903-4.4.1986: Porovnání verzí

Z Personal
(FEŘT_Václav_23.12.1903-4.4.1986)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.12.1903
 
| datum narození = 23.12.1903
| místo narození = Rožďalovice, o. Nymburk
+
| místo narození = Zámostí (č. o. Rožďalovice)
 
| datum úmrtí = 4.4.1986
 
| datum úmrtí = 4.4.1986
| místo úmrtí = Řím
+
| místo úmrtí = Řím (Itálie)
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav FEŘT
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 133
 +
}}
 +
 
 +
'''FEŘT, Václav,''' ''* 23. 12. 1903 Zámostí (č. o. Rožďalovice), † 4. 4. 1986 Řím (Itálie), jezuita''
 +
 
 +
Od 1916 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.
 +
Po maturitě (1923) vstoupil do kněžského semináře
 +
a vzápětí byl určen pro studia v římském Bohemiku. Tam se
 +
rozhodl pro vstup do Tovaryšstva Ježíšova, do jehož noviciátu
 +
nastoupil 1925. O dva roky později složil sliby a krátce byl
 +
prefektem na bubenečském gymnáziu. Pokračoval ve studiích
 +
v bavorském Pullachu, Římě a belgické Lovani, kde byl 1933
 +
vysvěcen na kněze. Střídavě pobýval v Praze jako profesor náboženství
 +
a v Belgii, kde v Tronchiennes u Gentu absolvoval
 +
1935/36 třetí probaci. Od 1938 trvale působil v Praze v koleji
 +
u sv. Ignáce, byl sekretářem Mariánské družiny a od 1941
 +
společníkem (socius) vážně nemocného provinciála B. Spáčila.
 +
S dalším jezuitou J. Hrubým přeložil do češtiny dílo islandského
 +
spisovatele Jóna Sveinssona ''Nonni misionářem'' (1936).
 +
 
 +
Jako spirituál byl 1945 vyslán do Nepomucena, české koleje
 +
v Římě. Záhy z iniciativy kardinála Josefa Berana vedl tehdy
 +
založenou českou sekci vatikánského rozhlasu, která zahájila
 +
pravidelné vysílání o Vánocích 1947. Do vlasti se po únoru
 +
1948 již nevrátil. Kvůli velkému pracovnímu nasazení se
 +
zhroutil a 1951 byl uvolněn z povinností v koleji. V polovině
 +
padesátých let se ujal opět církevních úřadů, načas se stal spirituálem
 +
v koleji Damascenum (pro kněží východních církví).
 +
1960 založil a do 1965 vedl českou jezuitskou provincii
 +
v kanadském Montrealu. Poté pobýval opět v Římě a znovu
 +
převzal české vysílání Radio Vaticana, jež řídil do 1970. Viceprovinciálem
 +
pro české jezuity žijící v zahraničí byl 1969–75.
 +
Od sedmdesátých let do 1985 pracoval jako knihovník a archivář
 +
české provincie a zpovědník českých jezuitů působících
 +
v Římě, poté byl po záchvatu mrtvice trvale upoután na lůžko.
 +
Pohřben byl v Římě na hřbitově Campo Verano, obřady
 +
vykonal T. Špidlík, pozdější kardinál.
 +
 
 +
'''L:''' http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=19; http://www.radiovaticana.cz/historie.php4 ; J. Pavlík, Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách,
 +
na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, 2011, s. 526–530.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

Aktuální verze z 11. 5. 2020, 13:20

Václav FEŘT
Narození 23.12.1903
Místo narození Zámostí (č. o. Rožďalovice)
Úmrtí 4.4.1986
Místo úmrtí Řím (Itálie)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 133
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54950

FEŘT, Václav, * 23. 12. 1903 Zámostí (č. o. Rožďalovice), † 4. 4. 1986 Řím (Itálie), jezuita

Od 1916 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Po maturitě (1923) vstoupil do kněžského semináře a vzápětí byl určen pro studia v římském Bohemiku. Tam se rozhodl pro vstup do Tovaryšstva Ježíšova, do jehož noviciátu nastoupil 1925. O dva roky později složil sliby a krátce byl prefektem na bubenečském gymnáziu. Pokračoval ve studiích v bavorském Pullachu, Římě a belgické Lovani, kde byl 1933 vysvěcen na kněze. Střídavě pobýval v Praze jako profesor náboženství a v Belgii, kde v Tronchiennes u Gentu absolvoval 1935/36 třetí probaci. Od 1938 trvale působil v Praze v koleji u sv. Ignáce, byl sekretářem Mariánské družiny a od 1941 společníkem (socius) vážně nemocného provinciála B. Spáčila. S dalším jezuitou J. Hrubým přeložil do češtiny dílo islandského spisovatele Jóna Sveinssona Nonni misionářem (1936).

Jako spirituál byl 1945 vyslán do Nepomucena, české koleje v Římě. Záhy z iniciativy kardinála Josefa Berana vedl tehdy založenou českou sekci vatikánského rozhlasu, která zahájila pravidelné vysílání o Vánocích 1947. Do vlasti se po únoru 1948 již nevrátil. Kvůli velkému pracovnímu nasazení se zhroutil a 1951 byl uvolněn z povinností v koleji. V polovině padesátých let se ujal opět církevních úřadů, načas se stal spirituálem v koleji Damascenum (pro kněží východních církví). 1960 založil a do 1965 vedl českou jezuitskou provincii v kanadském Montrealu. Poté pobýval opět v Římě a znovu převzal české vysílání Radio Vaticana, jež řídil do 1970. Viceprovinciálem pro české jezuity žijící v zahraničí byl 1969–75. Od sedmdesátých let do 1985 pracoval jako knihovník a archivář české provincie a zpovědník českých jezuitů působících v Římě, poté byl po záchvatu mrtvice trvale upoután na lůžko. Pohřben byl v Římě na hřbitově Campo Verano, obřady vykonal T. Špidlík, pozdější kardinál.

L: http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=19; http://www.radiovaticana.cz/historie.php4 ; J. Pavlík, Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, 2011, s. 526–530.

Jiří Martínek