FEDER Richard David 26.8.1875-18.11.1970: Porovnání verzí
(FEDER_Richard_26.8.1875-18.11.1970) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Richard FEDER | + | | jméno = Richard David FEDER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.8.1875 | | datum narození = 26.8.1875 | ||
− | | místo narození = Václavice | + | | místo narození = Václavice (u Benešova) |
| datum úmrtí = 18.11.1970 | | datum úmrtí = 18.11.1970 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FEDER, Richard David,''' ''* 26. 8. 1875 Václavice (u Benešova), † 18. 11. 1970 Brno, rabín, pedagog, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné rodiny podomního obchodníka. Navštěvoval | ||
+ | německo-židovskou školu a 1888–96 nižší reálné gymnázium | ||
+ | v Benešově, poté Akademické gymnázium v Praze. | ||
+ | Po maturitě (1896) studoval do 1903 na rabínském semináři | ||
+ | a filozofické fakultě ve Vídni, kde získal 1902 doktorát. 1903 | ||
+ | přijal místo rabína v Kojetíně, později působil v Roudnici nad | ||
+ | Labem (1906–12) a Lounech (1912–17). Poté žil v Kolíně, | ||
+ | kde kromě funkce rabína vyučoval němčinu na obchodní | ||
+ | akademii a židovské náboženství na reálném gymnáziu a měšťanských | ||
+ | školách. Řadu let zastával funkci jednatele a místopředsedy | ||
+ | Okresního osvětového sboru. 1938 byl penzionován. | ||
+ | Po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 se | ||
+ | pokusil zorganizovat kolektivní emigraci židovské kolínské | ||
+ | obce, avšak jeho jednání s francouzskou a anglickou vládou | ||
+ | skončila nezdarem. 13. 6. 1942 byl s ostatními členy obce | ||
+ | a s rodinou transportován do Terezína. I tam, přes neobyčejně | ||
+ | obtížné podmínky, pomáhal udržovat náboženský život. | ||
+ | Z rodiny se dočkal osvobození pouze on sám. Jeho žena | ||
+ | Hilda, roz. Porgesová, zemřela ještě v Terezíně, dva synové | ||
+ | a dcera s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Po válce se | ||
+ | vrátil do Kolína, kde pracoval až do 1953, kdy vyhověl žádosti | ||
+ | vrchního rabína Gustava Sichera a přijal v Brně místo oblastního | ||
+ | moravskoslezského rabína. 1961 byl ustanoven vrchním | ||
+ | rabínem v Čechách a na Moravě (českých zemí). Ačkoliv | ||
+ | v nové funkci mohl přesídlit do Prahy, Brno už neopustil. Byl | ||
+ | pohřben na tamním židovském hřbitově, 2003 mu byla odhalena pamětní deska. 1965 získal vyznamenání Za zásluhy | ||
+ | o výstavbu a boj proti fašismu. | ||
+ | |||
+ | F. patřil ke skupině rabínů, kteří se aktivně podíleli na česko-židovském hnutí. Přispíval do | ||
+ | ''Česko-židovských listů'', ''Česko-židovského kalendáře'', ''Rozvoje'' a ''Rozhledu'' a některé polemické | ||
+ | články uveřejnil v sionistickém časopise ''Židovské zprávy''. Stal | ||
+ | se autorem česky psaných učebnic hebrejštiny a náboženství | ||
+ | a studií o vztazích Židů a křesťanů. Jako jeden z prvních popsal | ||
+ | vlastní zkušenosti a osud své rodiny v době holocaustu. | ||
+ | 2002 mu V. Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka in memoriam, | ||
+ | 2003 mu město Brno udělilo čestné občanství. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Židé a křesťané, 1919; Hebrejská učebnice novohebrejštiny, 1923; Haleluja. | ||
+ | Hebrejská řeč, 1936, reprint 2006; Sinaj (učebnice židovského náboženství), | ||
+ | 1955; Židovská tragédie: dějství poslední, 1947; Život a odkaz, 1973. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 503–504; Encyclopaedia | ||
+ | Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 1199–1200; A. Mikulášek – V. Glosíková | ||
+ | – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 65–66; Z. Peterová, | ||
+ | Rabín F., 2004; Tomeš 1, s. 302. | ||
+ | |||
+ | Bedřich Nosek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Václavice]] | [[Kategorie:Václavice]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 10. 11. 2017, 14:39
Richard David FEDER | |
Narození | 26.8.1875 |
---|---|
Místo narození | Václavice (u Benešova) |
Úmrtí | 18.11.1970 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83755 |
FEDER, Richard David, * 26. 8. 1875 Václavice (u Benešova), † 18. 11. 1970 Brno, rabín, pedagog, spisovatel
Pocházel z početné rodiny podomního obchodníka. Navštěvoval německo-židovskou školu a 1888–96 nižší reálné gymnázium v Benešově, poté Akademické gymnázium v Praze. Po maturitě (1896) studoval do 1903 na rabínském semináři a filozofické fakultě ve Vídni, kde získal 1902 doktorát. 1903 přijal místo rabína v Kojetíně, později působil v Roudnici nad Labem (1906–12) a Lounech (1912–17). Poté žil v Kolíně, kde kromě funkce rabína vyučoval němčinu na obchodní akademii a židovské náboženství na reálném gymnáziu a měšťanských školách. Řadu let zastával funkci jednatele a místopředsedy Okresního osvětového sboru. 1938 byl penzionován. Po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 se pokusil zorganizovat kolektivní emigraci židovské kolínské obce, avšak jeho jednání s francouzskou a anglickou vládou skončila nezdarem. 13. 6. 1942 byl s ostatními členy obce a s rodinou transportován do Terezína. I tam, přes neobyčejně obtížné podmínky, pomáhal udržovat náboženský život. Z rodiny se dočkal osvobození pouze on sám. Jeho žena Hilda, roz. Porgesová, zemřela ještě v Terezíně, dva synové a dcera s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Po válce se vrátil do Kolína, kde pracoval až do 1953, kdy vyhověl žádosti vrchního rabína Gustava Sichera a přijal v Brně místo oblastního moravskoslezského rabína. 1961 byl ustanoven vrchním rabínem v Čechách a na Moravě (českých zemí). Ačkoliv v nové funkci mohl přesídlit do Prahy, Brno už neopustil. Byl pohřben na tamním židovském hřbitově, 2003 mu byla odhalena pamětní deska. 1965 získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a boj proti fašismu.
F. patřil ke skupině rabínů, kteří se aktivně podíleli na česko-židovském hnutí. Přispíval do Česko-židovských listů, Česko-židovského kalendáře, Rozvoje a Rozhledu a některé polemické články uveřejnil v sionistickém časopise Židovské zprávy. Stal se autorem česky psaných učebnic hebrejštiny a náboženství a studií o vztazích Židů a křesťanů. Jako jeden z prvních popsal vlastní zkušenosti a osud své rodiny v době holocaustu. 2002 mu V. Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka in memoriam, 2003 mu město Brno udělilo čestné občanství.
D: Židé a křesťané, 1919; Hebrejská učebnice novohebrejštiny, 1923; Haleluja. Hebrejská řeč, 1936, reprint 2006; Sinaj (učebnice židovského náboženství), 1955; Židovská tragédie: dějství poslední, 1947; Život a odkaz, 1973.
L: YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 503–504; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 1199–1200; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 65–66; Z. Peterová, Rabín F., 2004; Tomeš 1, s. 302.
Bedřich Nosek