FEDER Richard David 26.8.1875-18.11.1970: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 88-89
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 11. 2019, 14:57

Richard David FEDER
Narození 26.8.1875
Místo narození Václavice (u Benešova)
Úmrtí 18.11.1970
Místo úmrtí Brno
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 88-89

FEDER, Richard David, * 26. 8. 1875 Václavice (u Benešova), † 18. 11. 1970 Brno, rabín, pedagog, spisovatel

Pocházel z početné rodiny podomního obchodníka. Navštěvoval německo-židovskou školu a 1888–96 nižší reálné gymnázium v Benešově, poté Akademické gymnázium v Praze. Po maturitě (1896) studoval do 1903 na rabínském semináři a filozofické fakultě ve Vídni, kde získal 1902 doktorát. 1903 přijal místo rabína v Kojetíně, později působil v Roudnici nad Labem (1906–12) a Lounech (1912–17). Poté žil v Kolíně, kde kromě funkce rabína vyučoval němčinu na obchodní akademii a židovské náboženství na reálném gymnáziu a měšťanských školách. Řadu let zastával funkci jednatele a místopředsedy Okresního osvětového sboru. 1938 byl penzionován. Po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 se pokusil zorganizovat kolektivní emigraci židovské kolínské obce, avšak jeho jednání s francouzskou a anglickou vládou skončila nezdarem. 13. 6. 1942 byl s ostatními členy obce a s rodinou transportován do Terezína. I tam, přes neobyčejně obtížné podmínky, pomáhal udržovat náboženský život. Z rodiny se dočkal osvobození pouze on sám. Jeho žena Hilda, roz. Porgesová, zemřela ještě v Terezíně, dva synové a dcera s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Po válce se vrátil do Kolína, kde pracoval až do 1953, kdy vyhověl žádosti vrchního rabína Gustava Sichera a přijal v Brně místo oblastního moravskoslezského rabína. 1961 byl ustanoven vrchním rabínem v Čechách a na Moravě (českých zemí). Ačkoliv v nové funkci mohl přesídlit do Prahy, Brno už neopustil. Byl pohřben na tamním židovském hřbitově, 2003 mu byla odhalena pamětní deska. 1965 získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a boj proti fašismu.

F. patřil ke skupině rabínů, kteří se aktivně podíleli na česko-židovském hnutí. Přispíval do Česko-židovských listů, Česko-židovského kalendáře, Rozvoje a Rozhledu a některé polemické články uveřejnil v sionistickém časopise Židovské zprávy. Stal se autorem česky psaných učebnic hebrejštiny a náboženství a studií o vztazích Židů a křesťanů. Jako jeden z prvních popsal vlastní zkušenosti a osud své rodiny v době holocaustu. 2002 mu V. Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka in memoriam, 2003 mu město Brno udělilo čestné občanství.

D: Židé a křesťané, 1919; Hebrejská učebnice novohebrejštiny, 1923; Haleluja. Hebrejská řeč, 1936, reprint 2006; Sinaj (učebnice židovského náboženství), 1955; Židovská tragédie: dějství poslední, 1947; Život a odkaz, 1973.

L: YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 503–504; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 1199–1200; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 65–66; Z. Peterová, Rabín F., 2004; Tomeš 1, s. 302.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bedřich Nosek