Biografický slovník
FEIERABEND Bohuslav 23.7.1895-6.7.1933: Porovnání verzí
(FEIERABEND_Bohuslav_23.7.1895-6.7.1933) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bohuslav FEIERABEND | | jméno = Bohuslav FEIERABEND | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Federer Oskar portret.jpg |
| datum narození = 23.7.1895 | | datum narození = 23.7.1895 | ||
| − | | místo narození = Kostelec | + | | místo narození = Kostelec nad Orlicí |
| datum úmrtí = 6.7.1933 | | datum úmrtí = 6.7.1933 | ||
| − | | místo úmrtí = Dachstein | + | | místo úmrtí = Dachstein (Rakousko) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 89-90 |
| + | }} | ||
| − | + | '''FEIERABEND, Bohuslav,''' ''* 23. 7. 1895 Kostelec nad Orlicí, † 6. 7. 1933 Dachstein (Rakousko), lékař-sérolog a imunolog, pedagog'' | |
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny učitele. Bratr politika Ladislava Karla F. | ||
| + | (1891–1969). Maturoval 1913 na gymnáziu na Královských | ||
| + | Vinohradech (dnes Praha), absolvoval Lékařskou fakultu | ||
| + | UK v Praze, MUDr. 1919. Během studia medicíny byl demonstrátorem | ||
| + | Anatomického ústavu a sekundárním lékařem | ||
| + | Okresní nemocnice v Plzni. Po promoci krátce působil jako sekundární lékař v nemocnici na Vinohradech, v několika vojenských | ||
| + | nemocnicích na Slovensku a v Čechách a u Zemské | ||
| + | politické správy v Praze. 1920 byl na základě smlouvy s Rockefellerovou | ||
| + | nadací vyslán na studijní cestu do USA (New | ||
| + | York, Boston, Washington, Philadelphia, Baltimore), 1921 | ||
| + | pobýval ve Francii (Pasteurův ústav). Po návratu zahájil budování | ||
| + | sérologického a imunologického pracoviště Státního | ||
| + | zdravotního ústavu (SZÚ), od 1921 jako člen Výkonné kanceláře | ||
| + | pro vybudování SZÚ (při Ministerstvu veřejného zdravotnictví | ||
| + | a tělesné výchovy), od 1923 vedoucí jeho I. oddělení | ||
| + | pro výrobu sér a očkovacích látek (nejprve v provizorních | ||
| + | prostorách v Hlavově univerzitním ústavu na Albertově a na | ||
| + | statku v Dolních Stromkách, po slavnostním otevření SZÚ | ||
| + | 1925 na Královských Vinohradech). Další studijní cesty po | ||
| + | Evropě podnikl 1922, 1926, 1927, 1931. Na pozvání turecké | ||
| + | vlády v Ankaře organizoval 1931 program vývoje a výroby sér | ||
| + | a očkovacích látek, následujícího roku mezinárodní dělbu výroby | ||
| + | sér a očkovacích látek (ČSR, Polsko, Jugoslávie, částečně | ||
| + | Dánsko). | ||
| + | |||
| + | Na Lékařské fakultě UK se 1932 habilitoval ze sérologie | ||
| + | a imunologie. Jako vědecký pracovník, organizátor a ekonom | ||
| + | se zasloužil o program a systém vývoje a výroby sér, očkovacích | ||
| + | látek, autovakcín, imunobiologických a antialergických | ||
| + | preparátů, jejich propagaci, odbyt a prodej, nejen v ČSR, ale | ||
| + | i v mezinárodním měřítku. Některé látky vyvinuté a vyrobené | ||
| + | ve F. oddělení patřily ke specialitám SZÚ (rekonvalescentní | ||
| + | séra proti spalničkám a dětské obrně), v ústavu se stal zakladatelem | ||
| + | studia alergií. Od 1932 byl redaktorem ''Zpráv SZÚ'', | ||
| + | které založil (vycházely jednou až dvakrát měsíčně jako příloha | ||
| + | ''Časopisu lékařů českých'', ''Praktického lékaře'' a ''Beiträge zur ärztlichen Fortbildung''). Publikoval třiadvacet vědeckých prací, | ||
| + | třicet propagačních a příležitostných článků a osm článků | ||
| + | popularizačních. | ||
| + | |||
| + | Zahynul tragicky s manželkou a dvěma dcerami pod lavinou | ||
| + | v rakouských Alpách. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BSPLF 1, s. 188; Tomeš 1, s. 302–303 (kde mylně uvedeno křestní jméno | ||
| + | Bohumil); ČLČ 72, 1933, s. 860 (foto), 872–873, 1024–1026; In memoriam | ||
| + | docenta Dr. B. F., 1934, H. Pelc (ed.), s bibliografií s. 49–52; V. Vondráček, | ||
| + | Lékař dále vzpomíná, 1977, s. 347–349; J. Kříž – R. Beranová, Historie | ||
| + | Státního zdravotního ústavu v Praze, 2005 (zvl. č. Acta hygienica, epidemiologica | ||
| + | et microbiologica), s. 13, 39–40, 43–44, 46, 58–59, 61, 69, 71–72, | ||
| + | 74, 76, 149–151. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV., kniha 1607; fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie do 1932). | ||
| + | |||
| + | Petr Svobodný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 72: | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kostelec_nad_Orlicí]] |
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
[[Kategorie:Dachstein]] | [[Kategorie:Dachstein]] | ||
Verze z 27. 3. 2020, 10:56
| Bohuslav FEIERABEND | |
 | |
| Narození | 23.7.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Kostelec nad Orlicí |
| Úmrtí | 6.7.1933 |
| Místo úmrtí | Dachstein (Rakousko) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 89-90 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68180 |
FEIERABEND, Bohuslav, * 23. 7. 1895 Kostelec nad Orlicí, † 6. 7. 1933 Dachstein (Rakousko), lékař-sérolog a imunolog, pedagog
Pocházel z rodiny učitele. Bratr politika Ladislava Karla F. (1891–1969). Maturoval 1913 na gymnáziu na Královských Vinohradech (dnes Praha), absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze, MUDr. 1919. Během studia medicíny byl demonstrátorem Anatomického ústavu a sekundárním lékařem Okresní nemocnice v Plzni. Po promoci krátce působil jako sekundární lékař v nemocnici na Vinohradech, v několika vojenských nemocnicích na Slovensku a v Čechách a u Zemské politické správy v Praze. 1920 byl na základě smlouvy s Rockefellerovou nadací vyslán na studijní cestu do USA (New York, Boston, Washington, Philadelphia, Baltimore), 1921 pobýval ve Francii (Pasteurův ústav). Po návratu zahájil budování sérologického a imunologického pracoviště Státního zdravotního ústavu (SZÚ), od 1921 jako člen Výkonné kanceláře pro vybudování SZÚ (při Ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy), od 1923 vedoucí jeho I. oddělení pro výrobu sér a očkovacích látek (nejprve v provizorních prostorách v Hlavově univerzitním ústavu na Albertově a na statku v Dolních Stromkách, po slavnostním otevření SZÚ 1925 na Královských Vinohradech). Další studijní cesty po Evropě podnikl 1922, 1926, 1927, 1931. Na pozvání turecké vlády v Ankaře organizoval 1931 program vývoje a výroby sér a očkovacích látek, následujícího roku mezinárodní dělbu výroby sér a očkovacích látek (ČSR, Polsko, Jugoslávie, částečně Dánsko).
Na Lékařské fakultě UK se 1932 habilitoval ze sérologie a imunologie. Jako vědecký pracovník, organizátor a ekonom se zasloužil o program a systém vývoje a výroby sér, očkovacích látek, autovakcín, imunobiologických a antialergických preparátů, jejich propagaci, odbyt a prodej, nejen v ČSR, ale i v mezinárodním měřítku. Některé látky vyvinuté a vyrobené ve F. oddělení patřily ke specialitám SZÚ (rekonvalescentní séra proti spalničkám a dětské obrně), v ústavu se stal zakladatelem studia alergií. Od 1932 byl redaktorem Zpráv SZÚ, které založil (vycházely jednou až dvakrát měsíčně jako příloha Časopisu lékařů českých, Praktického lékaře a Beiträge zur ärztlichen Fortbildung). Publikoval třiadvacet vědeckých prací, třicet propagačních a příležitostných článků a osm článků popularizačních.
Zahynul tragicky s manželkou a dvěma dcerami pod lavinou v rakouských Alpách.
L: BSPLF 1, s. 188; Tomeš 1, s. 302–303 (kde mylně uvedeno křestní jméno Bohumil); ČLČ 72, 1933, s. 860 (foto), 872–873, 1024–1026; In memoriam docenta Dr. B. F., 1934, H. Pelc (ed.), s bibliografií s. 49–52; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, s. 347–349; J. Kříž – R. Beranová, Historie Státního zdravotního ústavu v Praze, 2005 (zvl. č. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica), s. 13, 39–40, 43–44, 46, 58–59, 61, 69, 71–72, 74, 76, 149–151.
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV., kniha 1607; fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie do 1932).
Petr Svobodný
