Verze z 15. 11. 2019, 14:59, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FEIERABEND Bohuslav 23.7.1895-6.7.1933

Z Personal
Bohuslav FEIERABEND
Narození 23.7.1895
Místo narození Kostelec nad Orlicí
Úmrtí 6.7.1933
Místo úmrtí Dachstein (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 89-90

FEIERABEND, Bohuslav, * 23. 7. 1895 Kostelec nad Orlicí, † 6. 7. 1933 Dachstein (Rakousko), lékař-sérolog a imunolog, pedagog

Pocházel z rodiny učitele. Bratr politika Ladislava Karla F. (1891–1969). Maturoval 1913 na gymnáziu na Královských Vinohradech (dnes Praha), absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze, MUDr. 1919. Během studia medicíny byl demonstrátorem Anatomického ústavu a sekundárním lékařem Okresní nemocnice v Plzni. Po promoci krátce působil jako sekundární lékař v nemocnici na Vinohradech, v několika vojenských nemocnicích na Slovensku a v Čechách a u Zemské politické správy v Praze. 1920 byl na základě smlouvy s Rockefellerovou nadací vyslán na studijní cestu do USA (New York, Boston, Washington, Philadelphia, Baltimore), 1921 pobýval ve Francii (Pasteurův ústav). Po návratu zahájil budování sérologického a imunologického pracoviště Státního zdravotního ústavu (SZÚ), od 1921 jako člen Výkonné kanceláře pro vybudování SZÚ (při Ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy), od 1923 vedoucí jeho I. oddělení pro výrobu sér a očkovacích látek (nejprve v provizorních prostorách v Hlavově univerzitním ústavu na Albertově a na statku v Dolních Stromkách, po slavnostním otevření SZÚ 1925 na Královských Vinohradech). Další studijní cesty po Evropě podnikl 1922, 1926, 1927, 1931. Na pozvání turecké vlády v Ankaře organizoval 1931 program vývoje a výroby sér a očkovacích látek, následujícího roku mezinárodní dělbu výroby sér a očkovacích látek (ČSR, Polsko, Jugoslávie, částečně Dánsko).

Na Lékařské fakultě UK se 1932 habilitoval ze sérologie a imunologie. Jako vědecký pracovník, organizátor a ekonom se zasloužil o program a systém vývoje a výroby sér, očkovacích látek, autovakcín, imunobiologických a antialergických preparátů, jejich propagaci, odbyt a prodej, nejen v ČSR, ale i v mezinárodním měřítku. Některé látky vyvinuté a vyrobené ve F. oddělení patřily ke specialitám SZÚ (rekonvalescentní séra proti spalničkám a dětské obrně), v ústavu se stal zakladatelem studia alergií. Od 1932 byl redaktorem Zpráv SZÚ, které založil (vycházely jednou až dvakrát měsíčně jako příloha Časopisu lékařů českých, Praktického lékaře a Beiträge zur ärztlichen Fortbildung). Publikoval třiadvacet vědeckých prací, třicet propagačních a příležitostných článků a osm článků popularizačních.

Zahynul tragicky s manželkou a dvěma dcerami pod lavinou v rakouských Alpách.

L: BSPLF 1, s. 188; Tomeš 1, s. 302–303 (kde mylně uvedeno křestní jméno Bohumil); ČLČ 72, 1933, s. 860 (foto), 872–873, 1024–1026; In memoriam docenta Dr. B. F., 1934, H. Pelc (ed.), s bibliografií s. 49–52; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, s. 347–349; J. Kříž – R. Beranová, Historie Státního zdravotního ústavu v Praze, 2005 (zvl. č. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica), s. 13, 39–40, 43–44, 46, 58–59, 61, 69, 71–72, 74, 76, 149–151.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV., kniha 1607; fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie do 1932).

Petr Svobodný