FEIERABEND Ladislav Karel 14.6.1891-15.8.1969: Porovnání verzí

Z Personal
(FEIERABEND_Ladislav_Karel_14.6.1891-15.8.1969)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.6.1891
 
| datum narození = 14.6.1891
| místo narození = Kostelec n. Orlicí, o. Rychnov n/Kněžnou
+
| místo narození = Kostelec nad Orlicí
 
| datum úmrtí = 15.8.1969
 
| datum úmrtí = 15.8.1969
| místo úmrtí = Villach
+
| místo úmrtí = Villach (Rakousko)
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
19- Ekonom nebo statistik
 
19- Ekonom nebo statistik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ladislav Karel FEIERABEND
+
}}
 +
 
 +
'''FEIERABEND, Ladislav Karel,''' ''* 14. 6. 1891 Kostelec nad Orlicí, † 15. 8. 1969 Villach (Rakousko), politik, národohospodář, redaktor''
 +
 
 +
Syn učitele, bratr lékaře Bohuslava F. (1895–1933). Maturoval
 +
na klasickém gymnáziu v Hradci Králové, studoval na
 +
české právnické fakultě v Praze, 1915 promoval. Během studia
 +
absolvoval kurzy na univerzitách v Neuchâtelu a Oxfordu.
 +
Krátce pracoval v rakouské soudní službě. 1917 zahájil
 +
dlouholetou činnost v zemědělském družstevnictví, nejprve
 +
jako tajemník Ústřední jednoty českých hospodářských družstev,
 +
poté jako člen představenstva, od 1930 byl ředitelem
 +
Kooperativy, nákupní jednoty hospodářských (zemědělských)
 +
družstev v Praze, a posléze 1935 vrchním ředitelem. Současně
 +
zastával stejnou funkci v Agrasolu, akciové zemědělské,
 +
tržební a průmyslové společnosti, a předsedal Pražské plodinové
 +
burze. Od 1934 byl předsedou Československé obilní
 +
společnosti, místopředsedou Československého exportního
 +
ústavu a členem představenstva Centrokooperativu, svazu
 +
jednot hospodářských družstev v Republice československé.
 +
Kromě toho působil v řadě dalších výborů a správních rad
 +
státních akciových i družstevních hospodářských i finančních
 +
společností (celní, uhelná, železniční rada, člen dozorčí rady
 +
Anglo-československé a Pražské úvěrní banky aj.). Působil i ve
 +
vedení některých kulturních institucí (předsednictvo Panevropské
 +
unie, Zemědělská akademie, Spolek přátel moderní
 +
galerie ad.). Doma i v zahraničí publikoval stati z oboru
 +
zemědělství a družstevnictví. Pravděpodobně od konce první
 +
světové války byl členem agrární strany (datum vstupu není
 +
známo), ve stranickém životě se však přímo neprojevoval. 4.
 +
10. 1938 byl jmenován v druhé úřednické vládě J. Syrového
 +
ministrem zemědělství. Ve funkci setrval i po 1. 12. 1938 ve
 +
vládě R. Berana a v první protektorátní vládě A. Eliáše. Zapojil
 +
se do odboje proti okupaci českých zemí v organizaci
 +
Politické ústředí. V lednu 1940, kdy mu hrozilo zatčení, uprchl
 +
přes Balkán do Velké Británie. Rodinu, kterou zanechal
 +
v protektorátu, pronásledovali nacisté. Manželku Janu, roz.
 +
Hartmanovou, věznili do konce války nejprve v Terezíně, poté
 +
v koncentračním táboře Ravensbrück. Od července 1940 byl
 +
F. členem exilové londýnské vlády, zpočátku bez portfeje, a od
 +
října 1941 do své rezignace 16. 2. 1945 ministrem financí.
 +
Zajišťoval finanční prostředky pro činnost československého
 +
exilu, zasloužil se o získání půjčky od vlády USA, Kanady
 +
a Francie. Připravil a zorganizoval emisi československých
 +
bankovek. Na jaře 1945 na svou funkci rezignoval. Vzhledem
 +
k tomu, že 1945 nebyla obnovena agrární strana, vstoupil do
 +
Československé strany národně socialistické. Ani to mu však
 +
neumožnilo prolomit politickou a společenskou izolaci, v níž
 +
se v intencích politiky Národní fronty ocitl. Přesto se snažil
 +
zapojit do odporu proti rostoucímu vlivu KSČ. Hospodařil
 +
na své usedlosti v Mirošově (u Rokycan). Se skepsí sledoval
 +
vývoj v poválečném Československu a po únoru 1948 odešel
 +
opět do exilu, nejprve do Velké Británie, kde se snažil soustředit
 +
poúnorové emigranty z agrární strany. Později přesídlil do
 +
USA (New York, Washington), kde se věnoval publicistické
 +
činnosti zaměřené proti komunismu, spolupracoval s rozhlasovou
 +
stanicí Svobodná Evropa. Stal se členem vedení Rady
 +
svobodného Československa, funkce se vzdal poté, kdy vstoupil
 +
do amerických federálních služeb jako národohospodářský redaktor rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Napsal rozsáhlé
 +
paměti.
 +
 
 +
'''D:''' Politické vzpomínky 1–3, 1994–1996.
 +
 
 +
'''L:''' MČE 2, s. 407; BL 1, s. 331; PSD 1, s. 196; ČBS, s. 138; ČsB 1, nestr.;
 +
Českoslovenští politici 1918–1991, 1991, M. Hodný (ed.), s. 29; Pejskar
 +
1, s. 59–64; 3, s. 42; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou,
 +
s. 93; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998,
 +
s. 139–140; Köpfe, s. 58; Tomeš 1, s. 303; Kolář Elity, s. 56.
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, č. j. 475, fond 6, osobní pozůstalost.
 +
 
 +
Josef Harna
  
== Literatura ==
 
  KSČ l, 196; PP 1, 59-64; ČBS, 138; Rychnov, 93; Churáň, 107; Kolář 56; Churáň II/1, 139; Köpfe 58;
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
Řádka 19: Řádka 88:
  
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:Kostelec_n._Orlicí]]
+
[[Kategorie:Kostelec_nad_Orlicí]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:Villach]]
 
[[Kategorie:Villach]]

Verze z 10. 11. 2017, 14:51

Ladislav Karel FEIERABEND
Narození 14.6.1891
Místo narození Kostelec nad Orlicí
Úmrtí 15.8.1969
Místo úmrtí Villach (Rakousko)
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

19- Ekonom nebo statistik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54838

FEIERABEND, Ladislav Karel, * 14. 6. 1891 Kostelec nad Orlicí, † 15. 8. 1969 Villach (Rakousko), politik, národohospodář, redaktor

Syn učitele, bratr lékaře Bohuslava F. (1895–1933). Maturoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové, studoval na české právnické fakultě v Praze, 1915 promoval. Během studia absolvoval kurzy na univerzitách v Neuchâtelu a Oxfordu. Krátce pracoval v rakouské soudní službě. 1917 zahájil dlouholetou činnost v zemědělském družstevnictví, nejprve jako tajemník Ústřední jednoty českých hospodářských družstev, poté jako člen představenstva, od 1930 byl ředitelem Kooperativy, nákupní jednoty hospodářských (zemědělských) družstev v Praze, a posléze 1935 vrchním ředitelem. Současně zastával stejnou funkci v Agrasolu, akciové zemědělské, tržební a průmyslové společnosti, a předsedal Pražské plodinové burze. Od 1934 byl předsedou Československé obilní společnosti, místopředsedou Československého exportního ústavu a členem představenstva Centrokooperativu, svazu jednot hospodářských družstev v Republice československé. Kromě toho působil v řadě dalších výborů a správních rad státních akciových i družstevních hospodářských i finančních společností (celní, uhelná, železniční rada, člen dozorčí rady Anglo-československé a Pražské úvěrní banky aj.). Působil i ve vedení některých kulturních institucí (předsednictvo Panevropské unie, Zemědělská akademie, Spolek přátel moderní galerie ad.). Doma i v zahraničí publikoval stati z oboru zemědělství a družstevnictví. Pravděpodobně od konce první světové války byl členem agrární strany (datum vstupu není známo), ve stranickém životě se však přímo neprojevoval. 4. 10. 1938 byl jmenován v druhé úřednické vládě J. Syrového ministrem zemědělství. Ve funkci setrval i po 1. 12. 1938 ve vládě R. Berana a v první protektorátní vládě A. Eliáše. Zapojil se do odboje proti okupaci českých zemí v organizaci Politické ústředí. V lednu 1940, kdy mu hrozilo zatčení, uprchl přes Balkán do Velké Británie. Rodinu, kterou zanechal v protektorátu, pronásledovali nacisté. Manželku Janu, roz. Hartmanovou, věznili do konce války nejprve v Terezíně, poté v koncentračním táboře Ravensbrück. Od července 1940 byl F. členem exilové londýnské vlády, zpočátku bez portfeje, a od října 1941 do své rezignace 16. 2. 1945 ministrem financí. Zajišťoval finanční prostředky pro činnost československého exilu, zasloužil se o získání půjčky od vlády USA, Kanady a Francie. Připravil a zorganizoval emisi československých bankovek. Na jaře 1945 na svou funkci rezignoval. Vzhledem k tomu, že 1945 nebyla obnovena agrární strana, vstoupil do Československé strany národně socialistické. Ani to mu však neumožnilo prolomit politickou a společenskou izolaci, v níž se v intencích politiky Národní fronty ocitl. Přesto se snažil zapojit do odporu proti rostoucímu vlivu KSČ. Hospodařil na své usedlosti v Mirošově (u Rokycan). Se skepsí sledoval vývoj v poválečném Československu a po únoru 1948 odešel opět do exilu, nejprve do Velké Británie, kde se snažil soustředit poúnorové emigranty z agrární strany. Později přesídlil do USA (New York, Washington), kde se věnoval publicistické činnosti zaměřené proti komunismu, spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Stal se členem vedení Rady svobodného Československa, funkce se vzdal poté, kdy vstoupil do amerických federálních služeb jako národohospodářský redaktor rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Napsal rozsáhlé paměti.

D: Politické vzpomínky 1–3, 1994–1996.

L: MČE 2, s. 407; BL 1, s. 331; PSD 1, s. 196; ČBS, s. 138; ČsB 1, nestr.; Českoslovenští politici 1918–1991, 1991, M. Hodný (ed.), s. 29; Pejskar 1, s. 59–64; 3, s. 42; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 93; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 139–140; Köpfe, s. 58; Tomeš 1, s. 303; Kolář Elity, s. 56.

P: NA, Praha, č. j. 475, fond 6, osobní pozůstalost.

Josef Harna