Verze z 15. 11. 2019, 16:01, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FEIFAR Josef 19.9.1848-13.2.1933

Z Personal
Josef FEIFAR
Narození 19.9.1848
Místo narození Roztoky u Jilemnice
Úmrtí 13.2.1933
Místo úmrtí Hořice
Povolání 17- Veterinář
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 91
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54842

FEIFAR, Josef (též FEGFAR, FEJFAR), * 19. 9. 1848 Roztoky u Jilemnice, † 13. 2. 1933 Hořice, zvěrolékař, redaktor, odborný spisovatel

Byl synem rolníka Josefa F. a Marie, roz. Paulowské. Maturoval na reálce v Trutnově a ve studiích pokračoval na zvěrolékařské škole ve Vídni (1868 diplom). Usadil se v Hořicích, kde působil až do konce života. Pracoval jako soukromý zvěrolékař a později smluvní veterinář u okresní samosprávy. Kromě toho, že ošetřoval nemocná zvířata, podporoval chov domácích zvířat, radil a přednášel chovatelům a dohlížel na kvalitu plemenného materiálu i na trhy s dobytkem. Současně spojil své povinnosti s podnikatelskými a kulturně-společenskými aktivitami. Zapojil se do činnosti Hospodářsko-průmyslové jednoty, usilující o povznesení regionu na základě rozvoje zemědělství a průmyslu, založil laboratoř, v níž vyráběl prášky, masti, tinktury, obinadla a kostní moučky určené pro léčení a výživu zvířat, spoluorganizoval výstavy. Vydával Oběžník Jednoty hospodářsko-průmyslové okresu hořického (s pozdějším názvem Žatva) a vlastním nákladem osvětový měsíčník Český zvěrolékař (Hořice, 1891–1904). Tiskovinou, v níž byl jediným redaktorem, podporoval národnostní, vzdělanostní i ekonomickou emancipaci českého rolníka.

F. se stal členem několika správních a kulturních institucí a přispěl k hospodářskému a kulturnímu povznesení regionu, v němž zaníceně bojoval proti německému útlaku. 1884 jako člen místní samosprávy spoluzaložil sochařsko-kamenickou školu, dále zakoupil akcie pivovaru, v němž po třiadvacet let předsedal správní radě, a spolupořádal Hospodářsko-průmyslovou a uměleckou výstavu v Hořicích 1903. F. vliv na tamní dění kulminoval v období 1907–18, kdy pracoval jako jeden z nejvýznamnějších starostů města. Podílel se na založení dívčí průmyslové školy Vesna a Ženského vlasteneckého spolku (1908), přístavbě druhého poschodí budovy sochařsko-kamenické školy a jejím rozšíření a na otevření Galerie plastik (1908), dokončení stavby obchodní školy (1910) i na zbudování Husova pomníku, na nějž věnoval kámen. Patřil k milovníkům hudby, předsedal místnímu hudebnímu spolku Dalibor a 1883–86 redigoval jeho hudební časopis Lyra.

L: OSN 28, s. 405; HS 1, s. 851 (heslo Lyra); J. Šindlář, Rub a líc prvního pokusu o český časopis zvěrolékařského zaměření, in: Věstník Společnosti veterinárních lékařů 8, 1976, č. 1–2, s. 102-106; týž, Zásluhy J. F. o Hořice a o zvěrolékařskou osvětu, in: Zvěrokruh 2006, č. 1, s. 14–15.

P: SOA , Zámrsk, matrika řkt. f. ú. Roztoky u Jilemnice, sign. 5173, kniha 115.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný