FEIGL Hugo 15.3.1889-5.2.1961: Porovnání verzí

Z Personal
(FEIGL_Hugo_15.3.1889-5.2.1961)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.3.1889
 
| datum narození = 15.3.1889
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 5.2.1961
 
| datum úmrtí = 5.2.1961
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = New York (USA)
 
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
 
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Hugo FEIGL
+
}}
 +
 
 +
'''FEIGL, Hugo,''' ''* 15. 3. 1889 Praha, † 5. 2. 1961 New York (USA), galerista, výtvarný kritik''
 +
 
 +
Byl nejmladší z rodiny advokáta Josefa F. (1846–1905).
 +
Jeho bratry byli malíř Friedrich (1884–1965) a literát Ernst
 +
(1887–1957), od 1913 příslušník skupiny pražských německo-
 +
židovských spisovatelů, básník a expresionistický dramatik,
 +
v mládí herec pražského Německého divadla, později redaktor
 +
listu ''Prager Tagblatt''.
 +
 
 +
F. se od studií na Staroměstském židovském gymnáziu v Praze
 +
zajímal o výtvarné umění, studoval však práva na německé
 +
univerzitě v Praze. Za první světové války konal vojenskou
 +
službu, studia uzavřel 1920 (JUDr.). Do soudní praxe nenastoupil
 +
a živil se jako externí přispěvatel deníku ''Prager Tagblatt'',
 +
kam psal stati o výtvarném umění, a obchodem s obrazy.
 +
1924–30 měl Galerii starých i moderních obrazů v prvním
 +
poschodí paláce Koruna na Václavském náměstí, později
 +
v Pštrossově ulici č. 12. V prosinci 1930 zahájil činnost Galerie
 +
F. v prvním poschodí pojišťovny Riunione Adriatica di
 +
Sicurtà v Jungmannově ulici č. 38. Paralelně provozoval krátce
 +
(1931) Galerii Evropa v mezaninu pojišťovny Dunaj na
 +
Národní třídě č. 10. V červenci 1936 zřídil Galerii dr. H. F.
 +
v přízemí budovy na Masarykově (nyní Smetanově) nábřeží
 +
č. 8. V březnu 1939 odjel do Paříže a nakonec se usadil
 +
v New Yorku, kde do konce života měl F. Gallery na Madison
 +
Avenue č. 601. 1927 oženil s Margaretou, roz. Mellerovou
 +
(1900–1987), uměleckou brusičkou diamantů a sestrou ženy
 +
svého bratra Karla, a měl s ní dceru Marion (* 1929).
 +
 
 +
Jako výtvarný referent se bilingvní F. uplatnil i v periodikách
 +
''Tagesbote'', ''Cicerone'', ''Život''. Byl autorem česky psaných
 +
katalogů ''Podobizny ze čtyř století'' (1929), ''Výstava židovských umělců 19. a 20. století'' (1930),
 +
''Krajiny ze čtyř století'' (1931),
 +
esejů ''O obchodnících s uměním'' a ''O sběratelích a sběratelství'' v revue ''Život'' 1935–36 aj. Řadil se ke znalcům evropského
 +
umění 17. století a malířství 19. a 20. století, zejména německého,
 +
francouzského a českého. Na přelomu dvacátých
 +
a třicátých let připravil dvě výstavy starého umění věnované
 +
portrétu a krajinomalbě pro Krasoumnou jednotu. Podílel
 +
se na novém uspořádání nostické sbírky v Praze na Malé
 +
Straně. Ve spolupráci s českými historiky umění, soukromými
 +
sběrateli a evropskými galeristy realizoval okolo šedesáti
 +
objevných výstav v časovém rozmezí od baroka po
 +
současnost. Konfrontoval francouzskou, německou, českou
 +
malířskou modernu a avantgardu a jako funkcionář Židovské
 +
náboženské obce i tvorbu specificky židovskou (např.
 +
G. Rouault, P. Picasso, M. Chagall, F. Feigl, J. Čapek,
 +
W. Nowak, O. Kubín, G. Kars, M. Liebermann, O. Kokoschka,
 +
skupina Die Brücke, retrospektiva německých expresionistů,
 +
J. Bauch, J. Slavíček, F. Bílek ad.). Patřil mezi
 +
nejvýznamnější galeristy meziválečného Československa
 +
a přední obchodníky uměním své doby. K progresivním galeristům,
 +
soustředěným mj. i na českou výtvarnou produkci,
 +
náležel i v USA .
 +
 
 +
'''L:''' A. Pařík, Mezi Čechy a Němci, in: Mezery v historii 1890–1938, 1994,
 +
s. 33–34; L. Hebáková, Pražská výstava židovského umění v roce 1930, in:
 +
Documenta Pragensia 20, 2000, s. 157–190; NEČVUD, s. 198–199; BJB,
 +
s. 47; A. Pařík, F. F., 2008, zvl. s. 6–7.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP, Praha (písemná pozůstalost Ernsta F.); Archiv AV ČR, Praha,
 +
Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in
 +
Böhmen, karton 8 (Ernst F.).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
  
 
[[Kategorie:1889]]
 
[[Kategorie:1889]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1961]]
 
[[Kategorie:1961]]
 +
[[Kategorie:New York]]

Verze z 14. 11. 2017, 16:09

Hugo FEIGL
Narození 15.3.1889
Místo narození Praha
Úmrtí 5.2.1961
Místo úmrtí New York (USA)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54850

FEIGL, Hugo, * 15. 3. 1889 Praha, † 5. 2. 1961 New York (USA), galerista, výtvarný kritik

Byl nejmladší z rodiny advokáta Josefa F. (1846–1905). Jeho bratry byli malíř Friedrich (1884–1965) a literát Ernst (1887–1957), od 1913 příslušník skupiny pražských německo- židovských spisovatelů, básník a expresionistický dramatik, v mládí herec pražského Německého divadla, později redaktor listu Prager Tagblatt.

F. se od studií na Staroměstském židovském gymnáziu v Praze zajímal o výtvarné umění, studoval však práva na německé univerzitě v Praze. Za první světové války konal vojenskou službu, studia uzavřel 1920 (JUDr.). Do soudní praxe nenastoupil a živil se jako externí přispěvatel deníku Prager Tagblatt, kam psal stati o výtvarném umění, a obchodem s obrazy. 1924–30 měl Galerii starých i moderních obrazů v prvním poschodí paláce Koruna na Václavském náměstí, později v Pštrossově ulici č. 12. V prosinci 1930 zahájil činnost Galerie F. v prvním poschodí pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà v Jungmannově ulici č. 38. Paralelně provozoval krátce (1931) Galerii Evropa v mezaninu pojišťovny Dunaj na Národní třídě č. 10. V červenci 1936 zřídil Galerii dr. H. F. v přízemí budovy na Masarykově (nyní Smetanově) nábřeží č. 8. V březnu 1939 odjel do Paříže a nakonec se usadil v New Yorku, kde do konce života měl F. Gallery na Madison Avenue č. 601. 1927 oženil s Margaretou, roz. Mellerovou (1900–1987), uměleckou brusičkou diamantů a sestrou ženy svého bratra Karla, a měl s ní dceru Marion (* 1929).

Jako výtvarný referent se bilingvní F. uplatnil i v periodikách Tagesbote, Cicerone, Život. Byl autorem česky psaných katalogů Podobizny ze čtyř století (1929), Výstava židovských umělců 19. a 20. století (1930), Krajiny ze čtyř století (1931), esejů O obchodnících s uměním a O sběratelích a sběratelství v revue Život 1935–36 aj. Řadil se ke znalcům evropského umění 17. století a malířství 19. a 20. století, zejména německého, francouzského a českého. Na přelomu dvacátých a třicátých let připravil dvě výstavy starého umění věnované portrétu a krajinomalbě pro Krasoumnou jednotu. Podílel se na novém uspořádání nostické sbírky v Praze na Malé Straně. Ve spolupráci s českými historiky umění, soukromými sběrateli a evropskými galeristy realizoval okolo šedesáti objevných výstav v časovém rozmezí od baroka po současnost. Konfrontoval francouzskou, německou, českou malířskou modernu a avantgardu a jako funkcionář Židovské náboženské obce i tvorbu specificky židovskou (např. G. Rouault, P. Picasso, M. Chagall, F. Feigl, J. Čapek, W. Nowak, O. Kubín, G. Kars, M. Liebermann, O. Kokoschka, skupina Die Brücke, retrospektiva německých expresionistů, J. Bauch, J. Slavíček, F. Bílek ad.). Patřil mezi nejvýznamnější galeristy meziválečného Československa a přední obchodníky uměním své doby. K progresivním galeristům, soustředěným mj. i na českou výtvarnou produkci, náležel i v USA .

L: A. Pařík, Mezi Čechy a Němci, in: Mezery v historii 1890–1938, 1994, s. 33–34; L. Hebáková, Pražská výstava židovského umění v roce 1930, in: Documenta Pragensia 20, 2000, s. 157–190; NEČVUD, s. 198–199; BJB, s. 47; A. Pařík, F. F., 2008, zvl. s. 6–7.

P: LA PNP, Praha (písemná pozůstalost Ernsta F.); Archiv AV ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, karton 8 (Ernst F.).

Martin Kučera

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FEIGL_Hugo_15.3.1889-5.2.1961&oldid=100807“