Verze z 15. 11. 2019, 15:05, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FEISTMANTEL Franz 21.8.1786-27.10.1857

Z Personal
Franz FEISTMANTEL
Narození 21.8.1786
Místo narození Innsbruck (Rakousko)
Úmrtí 27.10.1857
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 94

FEISTMANTEL, Franz (též FAJSTMANTL), * 21. 8. 1786 Innsbruck (Rakousko), † 27. 10. 1857 Praha, herec

Pocházel z herecké rodiny. Divadlo hrál již 1792, chtěl se však stát knězem. Vinou hmotné situace rodiny se úmyslu studovat teologii musel vzdát. Život zasvětil herectví. 1799 hrál v Innsbrucku v Nationaltheater, od 1802 ztvárňoval již malé operní a činoherní role. Z obavy před naverbováním k bavorskému vojsku odešel 1806 do Villachu a Klagenfurtu, kde se spřátelil s komikem W. Scholzem a vyškolil se u něho, poté do Lublaně. 1809 hrál v Brně, 1810 ve Vídni v Theater in der Leopoldstadt. 1812 se na pozvání hraběte Fuggera vrátil zpět do Brna a po skončení smluvního období 1816 odešel do Olomouce, kde pobyl rok. 1817 získal možnost pohostinsky ztvárnit na scéně v Praze postavu Rocha Pumpernickela v hudebním kvodlibetu I. X. Seyfrieda. Uspěl a byl ve Stavovském divadle angažován až do 1857, naposledy vystoupil 23. 9. jako Jonathan v truchlohře Essex (Graf Essex) od H. Laubeho. K F. významným rolím náležely: komická postava Schelleho ve hře Ernsta Raupacha Schleichhändler, Truffaldino v Goldoniho commedia dell’arte Diener zweier Herren, Schwips v lokální frašce s hudbou A. Bäuerleho Der Tausendsasa, Pünktlich v Kunst und Natur. Ve Stavovském divadle proslul jako vynikající veseloherní herec, který ztvárňoval zejména komické partie (např. Döring der Hartkkopf ve hře Frau Wirtin podle C. Goldoniho), v níž byl přirovnáván k L. Devrientovi. Byl představitelem komických lidových a měšťanských typů, např. Jirky ve hře J. N. Štěpánka Čech a Němec či ve hrách rakouských dramatiků J. N. Nestroye a F. Raimunda. Patřil k velmi oblíbeným členům souboru, kritika oceňovala jeho decentní způsob hry, dobrou paměť a solidní nastudování postav. V Praze, kde zůstal až do smrti, získal měšťanské právo. Pohřben byl na Malostranském hřbitově. Měl syna Karla F. (1819–1885), geologa a paleontologa, a vnuka Otakara F. (1848–1891), rovněž geologa.

L: RSN 3, s. 45; OSN 9, s. 69–70; MSN 2, s. 704; Wurzbach 4, s. 166; nekrology: in: A. Heinrich, Deutscher Bühnen-Almanach 22, Berlin 1858, s. 115–120; Bohemia 28. 10. 1857; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, passim; ADB 6, s. 608; Eisenberg’s Großes Biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jahrhundert, 1903; ÖBL 1, s. 292; BL 1, s. 333; ND a jeho předchůdci, s. 95 (chybně jako Feismantel); DČD 2, rejstřík; http://www.deutsche-biographie.de.

Marcella Husová