Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FEISTMANTL Rudolf 26.6.1892-8.4.1943

{{Infobox - osoba
| jméno = Rudolf FEISTMANTL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.6.1892
| místo narození = Vizovice
| datum úmrtí = 8.4.1943
| místo úmrtí = Berlín (Německo)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 96-97
}}

'''FEISTMANTL, Rudolf,''' ''* 26. 6. 1892 Vizovice, † 8. 4. 1943 Berlín (Německo), důstojník, účastník 2. odboje''

Maturoval 1910 na reálce v Holešově a pracoval jako úřední
praktikant. V dubnu 1913 nastoupil jako jednoroční dobrovolník
u 81. pěšího pluku. Na haličské frontě byl v září 1914
vážně raněn, 1915–18 bojoval na ruské i italské frontě postupně
jako velitel čety, velitel roty, zástupce velitele a zatímní
velitel praporu. Během dovolené se přihlásil koncem
října 1918 do armády nově vznikajícího státu a v listopadu
se stal osvětovým důstojníkem pluku. Války s Maďarskou republikou
rad se zúčastnil u jednoho z praporů 2. pěší divize.
1920–23 působil jako osvětový referent 10. pěší divize (kpt.),
1923–25 studoval válečnou školu. 1925–26 byl přednostou oddělení štábu 7. pěší divize, poté 5. pěší divize (1926–28),
ředitelem vojenských studií jezdeckého učiliště v Pardubicích
(mjr., 1928–31), profesorem taktiky pěchoty na Válečné škole
(pplk., 1931–36). V letech 1936–37 vykonával funkci velitele
III. praporu 44. pěšího pluku, 1937–39 náčelníka štábu
1. pěší divize. Od srpna 1939 pracoval jako administrativní
rada Zemského úřadu v Praze, ale od okupace německou armádou
spolupracoval na zpravodajském úseku se štábem ilegální
vojenské organizace Obrana národa. V červenci 1939
navštívil Velkou Británii a přivezl vzkazy E. Beneše do protektorátu.
S funkcionáři Aeroklubu spoluorganizoval ilegální
odchody československých důstojníků do exilu. Za vyzrazenou
odbojovou činnost byl 1940 zatčen gestapem, vězněn
v Petschkově
paláci v Praze, v Drážďanech, Gollnowě u Štětína
a v berlínské věznici Alt Moabit. 1942 stanul před soudem
v procesu se skupinou Miloše Bondyho, byl odsouzen k trestu
smrti a v Plötzensee popraven. 1947 byl povýšen do hodnosti
plukovníka generálního štábu in memoriam.

'''L:''' E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 48–49;
Vojenské osobnosti československého odboje 1939–45, 2005, s. 71.

'''P:''' VÚA -VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Vizovice]]
[[Kategorie:1943]]
[[Kategorie:Berlín]]