FEISTNER Wilhelm Frederik 16.11.1855-29.6.1946: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FEISTNER Wilhelm 16.11.1855-29.6.1946 na FEISTNER Wilhelm Frederik 16.11.1855-29.6.1946 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 97
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 11. 2019, 15:08

Wilhelm Frederik FEISTNER
Narození 16.11.1855
Místo narození Stráž pod Ralskem
Úmrtí 29.6.1946
Místo úmrtí Schwalmstadt-Ziegenhain (Německo)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 97
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77287

FEISTNER, Wilhelm Frederik, * 16. 11. 1855 Stráž pod Ralskem, † 29. 6. 1946 Schwalmstadt-Ziegenhain (Německo), žurnalista, redaktor, vydavatel

Gymnázium vychodil v České Lípě, pak studoval na pražské univerzitě klasickou filologii, dějiny a geografii (PhDr. 1880). V Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 1878 vydal první významnější práci, dějiny rodiště: Beiträge zur Geschichte der Stadt Wartenberg (sv. 16, s. 124– 162). Jako poručík v záloze 45. pěšího pluku se účastnil tažení do Bosny 1878 a byl povýšen na nadporučíka. Po návratu se na jaře 1880 stal prozatímním učitelem na novoměstském gymnáziu v Praze a otiskl v Mitteilungen studii Zur Geschichte der Zittau-Prager Straße (sv. 18, s. 146–154). 1880–84 učil na německé Obchodní a živnostenské škole v Liberci. Stal se členem řady německých spolků a společností jako Fortbildungs- und Geselligkeitsclub, spolku Der deutschnationale Verein für Reichenberg (1885 z něj vyloučen) a posléze politické strany Deutsche Nationalpartei. 1903 byl zvolen do výboru spolku německých spisovatelů a umělců v Čechách Concordia, 1918 se stal generálním sekretářem jeho výboru (zasedal v něm i F. Adler). 1907 kandidoval ve volbách za stranu Deutsche Fortschrittspartei za českolipský okres.

Zpracoval a 1882 vydal dějiny Ústí nad Labem – Geschichte der königlichen Stadt Aussig bis zum Jahre 1526. Následujícího roku vyšla znovu s přesahem do 1547. F. patřil k historikům blízkým C. Jahnelovi, A. Marianovi a H. Hallwichovi. Vytvořil podrobné historické dílo se znalostí ústeckých a litoměřických archivních pramenů a historické odborné literatury německé i české. Součástí publikace byl také výběr listin z ústeckého archivu. 1884 vstoupil do redakce deníku Reichenberger Zeitung, jehož se 1886 stal odpovědným redaktorem a po E. Pfeiferovi šéfredaktorem. Za svého vedení jej pozvedl mezi jeden z nejčtenějších listů v Rakousku, 1911 měl náklad 40 000 výtisků. Až do 1938 stál v čele listu. 1902 se účastnil soudního sporu Wolf-Schalk o financování Reichenberger Zeitung prostřednictvím politické strany, v němž F. obhajoval politickou nezávislost listu. Deník posléze vycházel jako orgán Deutsche Nationalpartei in Böhmen, od dvacátých let s podtitulem Tagblatt für das deutsche Volk in der Tschechoslowakei. Ve třicátých letech v něm jako odpovědný redaktor sám vedl i jeho týdenní přílohu Bilder vom Tage. Vedle práce redaktora a vydavatele se F. profiloval jako německý žurnalista řadou dalších místopisně historických pojednání článků a knih. 1926 vydal rozšířené dějiny rodiště – Geschichte der Stadt Wartenberg. Von 1283–1926. Na díle pracoval i nadále, 1964 vyšlo Geschichte der Stadt Wartenberg 1283–1926: mit Ergänzungen 1927 bis 1945 v edici J. Michela a K. Krause.

F. se 1927 stal starostou Stráže pod Ralskem, kde pravidelně trávíval každé léto. 1929 se za Deutsche Nationalpartei účastnil soudu pro urážku na cti ve volebním boji. 1935 byl viceprezidentem libereckých veletrhů. K výročí deníku, který řídil, vydal 1935 jeho dějiny: 75 Jahre Reichenberger Zeitung: ihren Beziehern und Lesern gewidmet. Byl ženatý, měl několik dcer a jednoho syna, studenta práv Franze Fritze F. (1893–1918), který odešel jako dobrovolník do první světové války a v listopadu 1918 zemřel na španělskou chřipku. O měsíc dříve ztratil F. i svoji nejstarší dceru Bertu, provdanou za Ludwiga Schwederera, ředitele spojených libereckých barvíren a nadporučíka, který byl tehdy již čtyři roky v ruském zajetí na Sibiři.

L: sine, Der Reichenberger Rummel, in: Bohemia 9. 7. 1885; sine, Prozeß Wolf-Schalk, in: tamtéž (Abend-Ausgabe č. 325) 26. 11. 1902; sine, Original- Telegramme, in: Reichenberger Zeitung 22. 3. 1907; sine, Dr. W. F. 25 Jahre im Dienste der deutschen Presse als Chefredakteur der „Reichenberger Zeitung“, in: tamtéž, 1. 12. 1911; sine, Chefredakteur Dr. F. 80 Jahre alt, in: Deutsche Zeitung Bohemia 10. 11. 1935, s. 3; Reichenberger Zeitung 20. 11. 1955 a 15. 8. 1960; R. Gränzer, Reichenberg, Augsburg 1974, s. 213n.; BL 1, s. 333 (chybně jako Feistener); J. Peřina, Zapomenutá tvorba: němečtí spisovatelé severozápadních Čech 1800–1938, 2007 (bibliografie).

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová