Verze z 15. 11. 2019, 15:10, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FEIWEL Berthold 15.8.1875-29.12.1937

Z Personal
Berthold FEIWEL
Narození 15.8.1875
Místo narození Pohořelice
Úmrtí 29.12.1937
Místo úmrtí Jeruzalém (Izrael)
Povolání 63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 98

FEIWEL, Berthold, * 15. 8. 1875 Pohořelice, † 29. 12. 1937 Jeruzalém (Izrael), básník, publicista

Průkopník sionistického hnutí. Již jako student se 1894 podílel v Brně s O. Abelesem na vzniku Židovského akademického sdružení Veritas (Jüdische Akademische Verbindung Veritas). Společně s G. Kohnem (R. Strickerem) a M. Hickelem tam začal publikovat Jüdische Volksstimme, první sionistické periodikum v Rakousko-Uhersku. 1893–97 studoval právní vědy a národohospodářství na univerzitách ve Vídni a Curychu. Za vídeňského pobytu se seznámil s T. Herzlem a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. 1897 se podílel na přípravách 1. sionistického kongresu v Basileji, kterého se pak zúčastnil jako delegát. Přispíval do ústředního orgánu sionistické organizace Die Welt, který též řídil jako šéfredaktor od ledna 1900 do srpna 1901. Ve svých příspěvcích prosazoval názor, že sionismus musí přispívat i k obnově duchovního a sociálního života Židů v diaspoře. V tomto duchu na první konferenci rakouských sionistů v Olomouci 1901 představil program sionistických aktivit v diaspoře, v němž zdůraznil významnou úlohu přípravy pro zřízení budoucího židovského státu. Když sionistická exekutiva jeho program odmítla, vzdal se svého působení v Die Welt a společně s M. Buberem, Ch. Weizmannem a L. Motzkinem založil na 5. sionistickém kongresu tzv. Demokratickou frakci. S Buberem a Weizmannem pracoval na plánu založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Společně s M. Buberem, D. Trietschem a malířem E. M. Lilienem založil v Berlíně židovské nakladatelství Jüdischer Verlag, které 1902–07 řídil. Jeho vydavatelským programem bylo zejména publikovat německé překlady hebrejské a jidiš literatury. Po pogromu v Kišiněvě 1903 vydal pod pseudonymem Told knihu Die Judenmassacres in Kischinew. V Židovském almanachu 1902, který obsahoval umění, poezii a prózu východních i západních Židů, F. jako jeho spoluvydavatel napsal, že cílem almanachu je zdůraznit jednotu kreativity uvnitř živého judaismu. Téhož roku a znovu 1920 publikoval překlady jidiš básní M. Rosenfelda. Překlady moderní poezie východoevropských židovských autorů společně s některými jeho básněmi vyšly pod názvem Junge Harfen (1914). V Kolíně nad Rýnem vydával časopis Jung Israel. Po první světové válce odešel 1919 na výzvu Ch. Weizmanna do Londýna, kde se stal jeho politickým a ekonomickým poradcem. Po založení Keren ha-jesod (Základní fond), jehož úkolem bylo shromažďování finančních prostředků pro budování státu Izrael (1920), se stal jeho výkonným ředitelem (do 1926). Od 1929 vedl Jewish Colonial Trust (Židovská koloniální banka) v Londýně a po vzniku Jewish Agency (Židovská agentura) se stal členem administrativního výboru. 1933 přesídlil do Palestiny.

L: Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 950; The Universal Jewish Encyclopedia 4, 1948, heslo; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 1215 –1216; Wininger 2, 1927, s. 231–232; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert 1, Wien – München 2002, s. 307–308; Lexikon der deutsch-jüdischen Literatur, A. B. Kilcher (ed.), Stuttgart 2003, s. 139–171; http://de.wikipedia.org/ wiki/Berthold_Feiwel.

Bedřich Nosek